U Okrouhlice už druhým rokem běží unikátní výzkum, který sleduje vliv fotovoltaických a agrovoltaických elektráren na přírodu, půdu a zemědělskou výrobu. Součástí projektu jsou měření teploty, vlhkosti nebo porovnání růstu plodin mezi panely a mimo panely. Výzkum je součástí mezinárodního programu a měl by trvat tři roky.
Výzkum začal v loňském roce. Jedním z jeho iniciátorů byl Kraj Vysočina, který také financoval výchozí podkladová měření. Úkolem projektu je, aby odborníci prověřili, jak se v území s panely mění podmínky v půdě, jaké druhy hmyzu a ptáků se v okolí vyskytují a jak solární panely ovlivňují růst plodin a celkově mikroklima.
Základ výzkumu spočívá v porovnání osázených ploch s fotovoltaickými panely a bez panelů. Na sledovaných polích u Okrouhlice o rozloze zhruba půl hektaru se pěstují dvě odrůdy brambor – Antonie a Adéla. A dva druhy sóji – Adessa a Akassa.
Zatímco v jedné části jsou plodiny pěstovány běžným způsobem, ve druhé autoři projektu simulují přítomnost fotovoltaiky. Její zpodobnění vytvořili třemi řadami vertikálních agrovoltaických panelů zhotovených z dřevěných kůlů a tkané tmavé textilie. Ty mají navodit podmínky, které by nastaly po instalaci skutečné agrovoltaiky – tedy solárních panelů umístěných tak, aby bylo možné mezi nimi dál hospodařit.
O půl stupně tepleji, rozdíly jsou vyšší v noci
Během výzkumného projektu se pravidelně měří rychlost větru, teplota a vlhkost vzduchu, množství srážek, ale také třeba teplota i vlhkost půdy. Údaje se následně porovnávají a vyhodnocují. První z takových vyhodnocení nyní prezentoval krajský úřad.
„Mezi simulovanými vertikálními agrovoltaickými panely byla průměrná denní teplota vzduchu zhruba o půl stupně vyšší než mimo panely. Rozdíly jsou patrné především v nočních hodinách, kdy se vzduch mezi panely ochlazuje pomaleji,“ popsal zjištění výzkumníků hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
Bernard sklidil úrodu z nejvýše položené české chmelnice, uvaří pivní speciál |
Jsou to ale zatím jen první a dílčí výsledky. Následovat budou opakovaná a dlouhodobá měření. „Je to příležitost zjistit, jak lze skloubit obnovitelné zdroje s udržitelným zemědělstvím. Výsledky budou důležité pro celou republiku i pro sousední Rakousko,“ podotkl Pavel Řehoř, krajský radní pro oblast vodního a lesního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.
Pro svůj pokus si Okrouhlici vědci nevybrali náhodou. Výzkumný ústav bramborářský zde provozuje svá pokusná pole. Dlouhodobě tu provádí měření a experimenty, takže má k dispozici podrobná data o půdních a klimatických podmínkách.
Podobné pokusy se v posledních letech uskutečňují i na jiných místech. Pár jich bylo zahájeno v Česku, velká většina ale v zahraničí. Vedle totožných údajů se třeba sleduje i výskyt hmyzu a ptáků v okolí fotovoltaických panelů. Známé, zejména z Francie, jsou i pokusy o rozvěšení částečně průhledných fotovoltaických panelů nad vinice.
