Tchán chce být po smrti zpopelněn a uložen na zahrádce. No, nevidím to moc reálně. Jsem ochotná chodit na hřbitov každý týden a pucovat mu pomník každou druhou neděli, ale na zahrádce ho nechci. Ještě tak z něj udělat ten diamant...

A ten pozemek je tchána nebo váš? Pokud jeho, tak předpokládám, že jeho pozemek už ale neodmítnete. Nevidím problém vsadit urnu pod stromek nebo pod kořeny stromu a dát tam malou dřevěnou gravírovanou cedulku, pokud má takové přání. Jo,kdyby chtěl být vystavený v obýváku na poličce, vaše odmítání bych chápal.

To jsem četl, že všechny květiny po pohřbu jednoho známého člověka vysypali jako odpad do nejmenované řeky a poslali do Německa. Myslím, že by s tím nesouhlasil.

Redaktoři idnes by se někdy měli podívat, jak řadí články za sebou. Pořadí titulků:

"Pozůstalí si chtějí odsypat z urny trochu popela, zákonům to neodporuje" a

"K soudu se vrátila kauza drahých sypačů, podle odborníků byla cena obvyklá"

je hodně zajímavá.

Nejkrásnější pohřeb mají Havajci, rozprášení do oceánu....

ja bych chtel byt rozsypan z jedne skaly v Rychlebskych horach, ale nevim, zda je to pripustne.

Nemíním Vás k ničemu navádět, ale vím, jak to chodí mezi trampy. Ti se často nechají rozprášit na svých oblíbených místech a v urně se "pohřbí" popel z ohniště. Za komunistů to legální nebylo. Nevím, jak teď (ale bojím se, že stále ne).

Lidské tělo je 70 % voda, spaluje se povinně v rakvi při minimálně 1000 stupních více než hodinu. Výsledek je asi 3 kila sterilního materiálu.

Že by to mohlo něco udělat v té vodě je úsměvné.

Milá přítulkyně, až si zubatá pro mě přijde, chci být spálen a můj popel uložen do díry, kterou mám vydlabanou u kmene švestky. Do mého popelu si přeji vložit flašku halúzkové, mám ji v levém rohu dílny a pro tento účel označenou. Ten demižon vedle vypijte a vzpomínejte na mě s úsměvem - je to slivovice z této švestky.

hlavní je,že nikdo z pozůstalých neví,čí popel je v urně ..........

Jsem v rozpacich. Zrovna řeším zrušení hroboveho místa, kde je urna tety. Na pohřební správě mi bylo řečeno,že si s urnou můžu dělat , co chci. Tzn. vzít ji třeba domů, tím pádem ji můžu vysypat kdekoliv, třeba i do řeky, i když ani nevím, co si nebožtík přál. Je to trochu nadsazene, ale pokud mi dají urnu do ruky, nikdo mě přece nezkontroluje, co jsem s ní podnikla.

Pokud vám lékař předepíše lék proti kašli, také nikdo nebude kontrolovat, že jste z něj doma neuvařila pervitin. Naše společnost není založena na tom, že všichni jsou pod neustálým dohledem, jestli náhodou neporušují zákon.

Vy jste odpovědná za to, že budete s urnou nakládat tak, jak máte. Pokud to neuděláte a přijde se na to, tak budete mít problém. A když se na to nepřijde, tak je to na vašem svědomí. Tak jako prakticky veškeré lidské konání.