Podle právníka Daniela Trtíka z krajského úřadu Vysočiny tomu nic nebrání. Právě on se snaží poradit váhajícím pozůstalým, co ještě je a co už není možné udělat v dnešní době se zpopelněnými ostatky blízkého člověka.
„Mezi modernější či módnější způsoby, které jsou populární zejména v zahraničí, ale některé z nich lze realizovat i u nás, patří například přeměna popela prostřednictvím vysokého tlaku v technický diamant. Nebo výroba hrající vinylové desky ze směsi popela. A také umístění popela do urny z celulózy, ze které po zasazení do půdy vyroste strom,“ popisuje Trtík.
Za českou specialitu je podle něj možné označit výrobu památečního skla se zataveným popelem zesnulých.
„I takové zacházení s lidskými ostatky je možné považovat za dostatečně pietní, ovšem pouze za předpokladu, že to bylo výslovné přání zemřelého,“ vysvětluje.
Ekologická urna může mít motiv i tvar, jaký si zákazník bude přát
Kupříkladu jihlavská pohřební služba Karla Wolfana Anděl-Memoria nabízí možnost uložení popela zesnulého do ekologické urny, kterou sami vyrábějí.
„Jedná se o ruční výrobu, dle přání rodiny je volený i motiv a tvar. Urna se poté může zakopat na milovaném místě, pozemku zesnulé osoby. Zároveň doporučujeme nad urnu zasadit vhodnou sazenici stromečku, která se do daného místa hodí. Vznikne tak ‚nový‘ život,“ přiblížil Wolfan.
Pokud to ale není pozemek patřící rodině, musí se žádat o souhlas majitele.
Služba Anděl-Memoria už také asistovala u obřadu, který se konal na louce v Sasovském údolí. Byla tam uložena ekologická urna, protože to bylo zamilované místo zesnulé.
Například v Třebíči se ale zatím tyto novinky neuchytily. „V drtivé většině se urna s popelem ukládá na veřejné pohřebiště či si schránu rodina zemřelého někdy ponechá doma na památku,“ uvedl Jaroslav Havlena z třebíčské firmy Pietas-Vysibla.
V Jihlavě třeba prodávají speciální přívěsky na popel. Jsou například ve tvaru křížků či slz. „Ale prodávají se zcela výjimečně,“ poznamenal mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek.
S moderními způsoby zacházení s ostatky se církev neztotožňuje
Podle Daniela Trtíka z právního oddělení hejtmanství je všeobecně známým faktem, že zpopelnění je v Česku oblíbeným způsobem pohřbení.
„Uložení lidských pozůstatků do hrobu či hrobky je postupem času stále vzácnější. Zpopelnění je pak možné pouze v krematoriu, jiný způsob je zakázán,“ uvedl Trtík.
Zároveň si uvědomuje, že pohled římskokatolické církve je poněkud odlišný.
„Vatikán sice nadále upřednostňuje klasické pohřbívání do země, ale od roku 1963 respektuje i kremaci. Neztotožňuje se ovšem s moderními způsoby zacházení s lidskými ostatky, které považuje za projevy nihilismu a anonymity smrti. Popel zesnulých doporučuje uchovávat pouze na důstojných, církví stanovených místech,“ popsal Daniel Trtík.
S popelem zemřelých se musí zacházet důstojně. Za porušení pietního postupu hrozí v tomto ohledu až stotisícová pokuta. Zákon je však v této oblasti velmi obecný.
„To v někom může způsobit nejistotu, jak s urnou zacházet, protože i to prochází vývojem a je ovlivňováno různými trendy,“ poznamenal zástupce krajského úřadu.
Tradičním způsobem je uložení urny v hrobě či v kolumbáriu. Stejně tak je tradiční rozptýlení popela na loučce, popřípadě jeho vsyp do země. S těmito způsoby zacházení počítá i zákon o pohřebnictví.
„O pietním zacházení tak nemůže být pochyb. Velmi časté je i umístění urny v domácnosti pozůstalých, proti čemuž také nelze nic namítat, pokud to není v rozporu s přáním zemřelého,“ uvedl právník.
Vysypání popela do vodních ploch musí posoudit Povodí
Častým přáním je též rozptýlení popela na místě, ke kterému si člověk během života vybudoval osobní vztah. Když se to odehraje důstojně na vlastním pozemku, nebrání tomu žádná právní překážka.
Problematičtější může být podle Daniela Trtíka případné vysypání popela do vodních ploch a toků, kdy by měl být správce požádán o svolení.
Kupříkladu Povodí Moravy to předem neodmítá, když se tohoto státního podniku někdo zeptá.
„Postupovali bychom zcela v souladu s předpisy, tedy nejdříve bychom požádali o vyhodnocení naše hydrobiology, zda a v jaké míře může popel z lidských ostatků ovlivnit kvalitu vody. Na základě odborného zhodnocení bychom na žádost zareagovali potřebným vyjádřením,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Jestliže zemřelý za svého života neměl konkrétní představu o svém pohřbení, měla by rodina zvolit ty nejtradičnější způsoby. „Stejně tak by se mělo postupovat v případě, kdy se pozůstalí neshodnou na tom, jaké bylo v tomto směru konkrétní nebožtíkovo přání,“ uzavřel Trtík.
