„Dějiny Československa nebo Česka přece nezačínají v roce 1918. Nějakou historii jsme měli i předtím. Po tři generace tu měli naši předci císaře Františka Josefa I. ve velké úctě. Však to byl také český panovník,“ vysvětluje starosta Pohledě Jindřich Holub, co místní přimělo postavit pomník muži, který rakouskému a později rakousko-uherskému císařství vládl 68 let.
I když možná slovo pomník je přece jen trochu přehnané označení. „Půjde o bustu od autora Zdeňka Preclíka na kamenném třídílném podstavci,“ přibližuje starosta. Dílo má být vysoké 2,2 metru, mělo by obsahovat nápis, který má zůstat tajemstvím až do slavnostního odhalení sochy. To se uskuteční v sobotu 20. srpna dopoledne. Pohleď se tak stane možná jedinou obcí v republice, která v novodobé historii vybuduje pomník rakouskému císaři.
Žádná recese nebo švejkovina. Seriózní akt
Vztah císaře Františka Josefa I. k Pohledi je však naprosto nulový. Nikdy v ní nebyl. „Ale rozhodně odhalení pomníku nepovažujeme za nějakou recesi nebo švejkovinu. Myslíme to zcela vážně,“ tvrdí Holub.
V roce 1908 Pohleďští velmi výrazně oslavovali výročí šedesáti let císařova panování. Na návsi zasadili šest lip. Významný zápis je o tom v obecní kronice. Do dnešního dne z nich zůstala jediná. Pět jich muselo později ustoupit školní zahradě. Až v roce 1992 obec alespoň dvě lípy vysadila na původním místě znovu.
Vhodné datum na odhalení pomníku podle starosty nebylo těžké najít. 17. srpna 1887 se narodil poslední císař a český král Karel I. Habsburský. Jen o den později, ovšem v roce 1830 přišel na svět František Josef I. Datum 20. srpna tak do mozaiky více než zapadá. Navíc právě letos na podzim to bude 100 let od úmrtí Františka Josefa I.
V Česku by měl panovat král, tvrdí pohleďský starosta
Za odhalením pomníku, při němž nebude chybět přednes císařské hymny nebo svěcení busty, je však přece jen něco víc. Pohleďský starosta je velkým obdivovatelem monarchie. Před nedávnem dokonce založil Spolek pro obnovu českého království.
„Je to volné společenství občanů, kteří aktivně působí na veřejné mínění s cílem vyvolat seriózní debatu o změně státního zřízení,“ přibližuje uskupení, které už má desítky členů z celé republiky, jeho zakladatel.
„Máme za to, že by v Česku měl panovat král. Pokud by tu byl nějaký vládnoucí rod, byl by zárukou určité kontinuity a stability. Teď se přeci jen po volbách politici vymění, vystřídají a začíná se prakticky nanovo. To je špatně,“ obhajuje své myšlenky první muž obce.
A v úvahách jde ještě dál. „Před sto lety vznikla republika, ale nikdo neví proč. Žádné referendum nebylo, nikdo se nikoho neptal. A je to právě republika, v níž se, jak ukázala historie, dokázaly rozšířit tak extremistické postoje jako nacismus nebo komunismus,“ dodává Jindřich Holub.
Podle něho rakousko-uherská monarchie měla něco do sebe. Její existenci si pochvaluje, a jak tvrdí, pochvalovala si ji tenkrát i většina českého národa.
„Bohužel, měla jen špatný název, který Čechy nezohledňoval. To byla marketingová chyba,“ tvrdí. Osobně by rád Čechy, Moravu a Slezsko k monarchistickému zřízení vrátil během dvou až tří generací.
Odhalení pomníku císaři Franci Josefovi považuje zároveň i za jakýsi protest proti odstraňování pomníků, které nejsou poplatné své době. „Za první republiky se sundávaly rakouské, za komunismu mizel z ulic Masaryk, po revoluci se rychle uklízely komunistické plastiky,“ zmiňuje Holub.
