Ředitel krajské hospodářské komory Richard Horký se nedávno setkal s generálním konzulem ČR v ukrajinském Lvově Pavlem Peškem.
Informace, kterou od něj slyšel, ho nepotěšila, i když dopředu věděl, že zazní: „Vydávat více pracovních víz pro Ukrajince není momentálně v silách konzulátu.“
Úřad nyní dokáže vyřídit okolo osmi set žádostí měsíčně. A to je podle Richarda Horkého žalostně málo. Tímto tempem vydá konzulát ročně necelých deset tisíc pracovních víz.
Zaměstnávání cizinců
|
Přitom jen na Vysočině chybí podle údajů krajské hospodářské komory, které sesbírala při dotazníkové akci mezi firmami, zhruba šest až sedm tisíc pracovníků. Tudíž jen tento region by z přídělu určeného pro celou zemi ukrojil přibližně dvě třetiny.
„Firmy na Vysočině v době konjunktury nejsou schopny zvyšovat svou výrobu a rozsah poskytovaných služeb a tím dosahovat vyšších zisků, ze kterých jdou daně a sociální a zdravotní pojištění pro stát,“ upozorňuje vedení hospodářské komory na nedostatek lidí.
Proto se už několik měsíců snaží tlačit na vládu, aby umožnila vydávat více pracovních víz pro obyvatele Ukrajiny. Nejde však pouze o pracovníky samotné. Podle představ Horkého by měli do Česka přijít i se svými rodinami.
„Vezměte si, jak to vypadá, když jsou zde sami. Koncentrují se na ubytovnách. To by v tomto případě odpadlo,“ myslí si.
Práci by našly i manželky
Předseda hospodářské komory v této možnosti navíc spatřuje i nástroj, jenž by mohl zvrátit klesající demografickou křivku v České republice. Ukrajinské rodiny by se totiž mohly v regionu natrvalo usadit.
Problémů s přizpůsobením se Horký nebojí, Ukrajince považuje za osoby Čechům kulturně blízké. Obzvláště ty ze Zakarpatí, které bylo v první polovině 20. století součástí tehdejšího Československa.
„Práci by zde určitě našly i manželky těchto pracovníků. Jejich děti by zde mohly chodit do škol,“ přemítá Horký, jenž nevidí potíže ani se sháněním bydlení. „Jsou zde firemní nebo nájemní byty.“
Redakce MF DNES oslovila několik společností s dotazem, zda by se na projektu byly ochotny podílet. Většinou přišly kladné odpovědi.
„Pokud půjde o profese, jež opravdu potřebujeme, ale které na českém trhu práce nejsou a v brzké době ani nebudou k dispozici, umíme si představit, že se na podobném projektu budeme podílet,“ uvedla personální ředitelka jihlavského Motorpalu Pavla Janoušová.
„Vzhledem k akutnímu nedostatku pracovní síly bychom tuto myšlenku rozhodně podporovali,“ přidává se Ivan Lidmila, který zastává stejnou pozici v Kosteleckých uzeninách.
Zúčastnit se projektu jsou ochotny i firmy, jež byly doposud k zaměstnávání cizinců zdrženlivější. „Zatím nemáme žádnou velkou zkušenost s pracovníky z Ukrajiny, jelikož nabídky, které jsme dostávali, byly krátkodobého charakteru. Pokud by se jednalo o dlouhodobý projekt, uvažovali bychom o nějaké formě participace, neboť pracovníci z Ukrajiny jsou nám kulturně blízcí a také jazyková bariéra je snáze překonatelná,“ odpověděla Božena Dvořáková, vedoucí personálního oddělení společnosti Sapelli.
Podporu by myšlenka mohla získat i od vedení Kraje Vysočina, byť s podmínkou.
„Pokud si to firmy domluví a budou to jejich zaměstnanci, a nikoliv agenturní pracovníci, tak není důvod, proč bychom to nepodpořili. Ukrajinci jsou spolehliví, zkušenosti s nimi jsou dobré, což se o jiných už tolik říct nedá,“ uvedl hejtman Jiří Běhounek.
Jenže na nejdůležitější adrese zatím podnikatelé narážejí. U vlády České republiky, která může počet vydávaných pracovních víz ovlivnit. Předseda krajské hospodářské komory už oslovil premiéra Bohuslava Sobotku, aby vláda jejich poskytování úplně uvolnila. Zatím však bezvýsledně.
„Dalšímu otevírání pracovního trhu pro velký počet málo kvalifikovaných pracovníků musí předcházet debata a shoda Rady hospodářského a sociálního dialogu. Jde tedy o řešení, která sahají za rámec funkčního období této vlády,“ píše se v reakci, kterou hospodářská komora od vlády dostala.
S tím je Richard Horký smířený. Svoji snahu však nevzdává: „Budeme vyvíjet tlak i na novou vládu, protože zde už hrozí České republice reálné škody.“
