„Za těch uplynulých 39 ročníků už jsme měli celkem 50 tisíc účastníků, kteří ušli milion kilometrů,“ těší dvaaosmdesátiletého Miroslava Svobodu. On sám už chodí o berlích a pochodu se nemůže aktivně účastnit.
U zrodu názvu byla kdysi i špetka recese. Tradičním celým názvem pochodu totiž je Nejen Praha-Prčice, také Náměšť-Čučice.
„Když jsem přišel v roce 1968 do Náměště, nebyl tady skoro žádný sport, tak jsme založili nejdřív tělovýchovnou jednotu a pak pochod. Název jsme vybrali trochu z legrace a taky jsme chtěli, aby se rýmoval. Hned první ročník měl pět set účastníků. Jeden rok nás šlo dokonce pět tisíc, z Brna museli vypravit zvláštní vlak,“ usmívá se vitální muž, který je předsedou náměšťských turistů.
Někdejší profesionální voják býval v armádě tělovýchovným náčelníkem pilotů. Původně cvičil piloty na letišti u České Lípy, odkud musel odejít, když kasárna v roce 1968 obsadili Rusové. Pak působil na letišti v Náměšti. Protože byl za své názory za normalizace vyloučen z KSČ, hodnost podplukovníka dostal až po roce 1989.
Start a cíl populárního pochodu je v náměšťské sokolovně. Od šesti do sedmi hodin startují účastníci tras na čtyřicet a padesát kilometrů, mezi sedmou a desátou je start na trasy od pěti do pětadvaceti kilometrů.
