Podle postav z jedné z místních pověstí se bude nové pivo jmenovat Hejkal. „Název byl jasný hned,“ říká s úsměvem jeden ze společníků Pivovaru Hejkal Tomáš Petr. „Původně se uvažovalo o názvu Bočkanovský Hejkal,“ zmiňuje jeho kolega Josef Krška.
„To byl ulítlý název. Nové Město se jmenovalo původně Bočkanov, což polovina z nás ani nevěděla. Název jsme zjednodušili, ale Hejkal v tom byl od začátku,“ uzavírá debatu Petr.
Sedmnáct společníků založilo firmu v loňském roce. „A to ještě není naše parta celá, ne všichni do toho šli, nebo si to nakonec rozmysleli. Není to jen o radosti, je to byznys jako každý jiný, a mnozí se toho lekli,“ vysvětluje Petr.
Na investici se složila novoměstská parta kamarádů přes sport. „S většinou se známe z basketbalu, pak se na to nabalují příbuzní. Tahle parta už funguje přes třicet let,“ vypráví Krška.
Prý se dobře doplňují. Ten umí to a ten zas tohle, jak se zpívá v jedné známé písničce. „Tady Pepa to postavil, máme mezi sebou právníka, ajťáka, ekonoma, já jsem chemik… Není to o jednom člověku,“ odmítá Tomáš Petr.
Začínal doma v hrncích s třiceti litry piva z koncentrátu
Právě on totiž začal před čtyřmi lety podomácku vařit pivo. Nejdřív z koncentrátu, což prý není žádné velké umění. „A tady v hospodě na Sporťáku jsme ho pak s kamarády narazili. Většinou to bylo super a začalo se to líbit i klukům. A pak jsme si řekli, že si uděláme pivovar,“ vrací se k začátkům.
Teď už jim hrnce stačit nebudou. „Tehdy jsem uvařil naráz třicet litrů, tady budeme mít varnu na tisíc litrů. Ale náročnost je stejná, musíte dodržet všechny podmínky,“ líčí pivař.
Dodávka technologií se však zdržela, termín spuštění pivovaru se pořád prodlužuje. „Mysleli jsme si, že budeme vařit už v dubnu. Nestíhali jsme my a dodavatel technologie už vůbec ne. Jelikož jsme si nechtěli nechat utéct v půlce června slavnosti Nova Civitas, domluvil jsem se s kamarádem, který má minipivovar ve Znojmě, aby nás nechal tři várky uvařit,“ prozradil.
A tak se v Novém Městě po 111 letech přece jen čepovala „domácí“ světlá dvanáctka a také speciální tmavá třináctka. „To byla bomba. Vytočilo se 2 140 piv, prakticky všechno, co jsme měli, druhý den už jsme nemohli točit,“ počítají pivovarníci.
Teď už netrpělivě čekají, až budou technologie na místě. „Dodavatel se nám zavázal, že nejpozději 28. srpna bude pivovar funkční,“ prozradil Petr. Stavebně už je všechno na dvoře restaurace Sport ve Žďárské ulici připraveno.
Týdně vznikne jeden minipivovar. Trh přesto není nasycený
Jaká bude kapacita pivovaru? „Tu bude limitovat počet ležáckých tanků. Samotná varna bude mít 1 000 litrů, v ní se dají teoreticky stihnout dvě dávky denně. Jeden tank nám obsáhne dvě várky z varny. Budeme mít dvě dvoukubíkové spilky plus jednu kubíkovou na speciální piva. Při plném vytížení by pivovar mohl uvařit až na 1 500 hektolitrů za rok,“ počítá spoluvlastník Tomáš Petr.
Minipivovarů v Česku stále přibývá. V sousedním Žďáře se vaří Revolta, svůj pivovar má dokonce i vesnička Radešín a její Balonový hotel. Zdá se ale, že trh pořád ještě není nasycený.
„Podle statistik vzniká každý týden jeden minipivovar, už je jich asi čtyři sta. Podle odborných odhadů by se jich mělo u nás uživit sedm set. Ne všechny jsou takové, jako budujeme my. V tom počtu jsou zahrnutí i srdcaři, co to dělají po garážích, ale nemají další prostředky,“ poukazuje Tomáš Petr.
Podle něj se větší konkurence pozitivně projevuje na kvalitě piva. „Přestože je podíl minipivovarů na trhu pouze do dvou procent, lidé mění svoje nároky na kvalitu. V poslední době se proto snaží i velké pivovary dělat něco zajímavého, ne jen ta ,nalívací‘ piva vařená po obřích šaržích,“ poukazuje.
Jeho společník poukazuje na fenomén pivní turistiky, který už se na mnoha místech projevuje. „Předpokládáme, že bude zájem o pivní turistiku a zavítají sem dovolenkáři a kolaři,“ věří Josef Krška. Příležitostně plánují také exkurze, aby lidé mohli nahlédnout Hejkalovi pod pěnu.
