„První úroda je samozřejmě slabší, v plné síle budou rostliny za dva, tři roky. Ale chmel, který tu roste, je dobrý, plnohodnotný, zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami. Pro pivovarské účely je bez problémů použitelný,“ uvedl generální ředitel pivovaru a vrchní sládek Josef Vávra.
Malou chmelnici založil pivovar ve spolupráci se studenty humpolecké Zemědělské akademie před rokem a půl. Vybrali si k tomu malé políčko poblíž vodojemu nad městem. Vysadili tu celkem 144 rostlinek šesti různých druhů.
„Nejlépe vypadá Harmonie, má veliké šištice. Ale je to teprve jednoletý chmel, z toho se ještě nedá usuzovat, jak to bude s kvalitou dlouhodobě,“ podotkl Vávra.
Myšlenku na založení vlastní chmelnice měl pivovar Bernard už roky. Jeden čas dokonce přemýšlel, že si koupí vlastní na Žatecku, v regionu, kde se chmelu dlouhodobě daří nejlépe a které je jeho pěstováním proslulé.
„Ovšem ukázalo se, že to není tak jednoduché. Vlastníci prodávat chmelnice nechtějí a já se jim nedivím. Je to zajímavá komodita, české zlato,“ líčí sládek humpoleckého pivovaru.
Zahrada vrchního sládka už byla malá
Pár odrůd chmele si tak vysadil na své vlastní zahradě. Když chmel začal rodit, nechal šištice zpracovat do jedné várky. Protože speciál z chmele z Vysočiny měl úspěch, stala se z něho podzimní tradice. „Oproti našim pivům to byla trochu změna, pivo z něho bylo trochu jiné, ale lidem chutnalo,“ říká Vávra.
Množství chmele vypěstovaného na sládkově zahradě ale bylo hodně omezené. A když do toho přišla suchá a teplá léta posledních let a úvahy odborníků o tom, že se pěstování chmele kvůli klimatickým podmínkám zřejmě bude posouvat do vyšších nadmořských výšek, u Bernarda se toho chytli a založili vlastní malou chmelnici.
Existuje u nás takzvaný chmelový zákon, který stanovuje chmelové oblasti. Na Vysočině se chmel pěstovat může, ale aby se mohl používat na pivo, které má chráněné zeměpisné označení české pivo, musel by se chmelový zákon změnit.
Josef Vávraředitel a vrchní sládek pivovaru Bernard
Nachází se v kopci nad Humpolcem v nadmořské výšce 560 metrů. „Je jedinečná svou polohou. V celé republice jsme nenašli žádnou, která by byla ve vyšší nadmořské výšce,“ připomněl mluvčí pivovaru Radek Tulis.
Mimochodem, i v této výšce bylo nutné zavlažování. Pivovar k tomu sestavil speciální kapkovou závlahu. „Po chmelnici vedou rozvody, z kopce dolů, přes každý řádek. Každá rostlinka má svou dotaci,“ prozradil jeden z autorů chmelnice, investiční manažer pivovaru Petr Krejčí. „Kdybychom nezavlažovali, úroda nevypadá tak, jak teď vypadá,“ dodal.
Kdo může říct, že na Vysočině česal chmel?
Česání chmele se na Bernardově chmelnici uskutečnilo právě dnes. Vše pěkně postaru, ručně. Na malé políčko pivovar nedisponuje žádnou technikou. Do sklizně se zapojili zaměstnanci pivovaru i studenti Zemědělské akademie.
A tak třeba investiční manažer Petr Krejčí ručně strhával vzrostlé stonky chmelu z drátů. Sbíral je pak do koše a odnášel na plochu pokrytou fólií, kde jeho spolupracovnice a spolupracovníci společně se studenty otrhávali šištice.
„Každou bobulku pěkně do ruky a do košíku,“ popisovala například Karla Kopecká. „Už nějaké zkušenosti máme, česali jsme každý rok chmel u pana Vávry na zahradě. Je to pěkná práce. Češe se dobře, jsme na čerstvém vzduchu,“ vykládala.
Proti česání chmele neprotestovali ani mladí studenti. Naopak, zdálo se, že je práce, kterou vykonávali v rámci své praxe, i docela baví. „Je to v pohodě. Jsme venku v přírodě, nesedíme zavřeni ve třídě, je to něco jiného. A kdo může říct, že na Vysočině česal chmel,“ smál se student Jaroslav Man.
Šištice nasbírané do velkých proutěných košů, pečlivě označených podle odrůd, pivovar co nejrychleji zpracuje. V první řadě je musí usušit. „Využijeme k tomu prostory ve varně. V případě potřeby a větší úrody máme další místo i ve sladovně,“ poukazoval Josef Vávra.
Nutné by byly investice i změna zákona
Chmel pak pivovar použije k přípravě podzimního speciálu. Vyrobit z něho hodlá jednu až dvě várky piva. „Používáme 450 gramů chmele na hektolitr. Jedna várka má pak asi 350 hektolitrů,“ sečetl sládek. Speciál z vysočinského chmele bude k dostání ke konci roku.
Experiment humpoleckého pivovaru zatím dokazuje, že chmel se dá úspěšně pěstovat i na Vysočině. Že by se časem bramborářský kraj změnil na chmelařský, ale moc pravděpodobné není. Vyžádalo by si to totiž nejen dlouhodobě vhodné klima, ale i masivní investice a dokonce změnu zákona.
Pivovar postavil na kruhový objezd model rozhledny, výhradám radnice navzdory |
„Existuje u nás takzvaný chmelový zákon, který stanovuje chmelové oblasti. Na Vysočině se chmel pěstovat může, ale aby se mohl používat na pivo, které má chráněné zeměpisné označení české pivo, musel by se chmelový zákon změnit a Vysočinu zahrnout do chmelové oblasti,“ vysvětlil Josef Vávra. Bez změny zákona se pro české pivo chmel z Vysočiny využívat nesmí.
Pěstovat chmel ve velkém by ale ani při změně zákona nebylo pro každého. „Postavit hektar chmelnice není úplně levné, museli bychom k tomu koupit i pole. K tomu musíte pořídit česačky a technologie pro další zpracování. Nelze to dělat ručně jako tady,“ usmívá se Vávra.
