Do Číny odletěl Jaroslav Pilný s první skupinou sportovců už 27. ledna.
„Samozřejmě že jako primář si nemohu dovolit být čtyři až pět týdnů mimo pracoviště, přestože tu mám úžasné spolupracovníky, kteří se o všechno postarají. Proto jsem se domluvil, že se vystřídáme, a já se vrátím dříve,“ vysvětluje, proč přiletěl zpátky už po necelých dvou týdnech.
Prvotní nervozitu a obavy, co ho v Pekingu čeká, vystřídalo postupné nadšení.
„Obavy měli všichni. Už čtrnáct dní před odletem jsme si museli měřit teploty, evidovat kontakty a několik dní před odletem jsme si dělali pravidelně testy. Další testování bylo dopoledne před odletem. Bylo to i o určité vnitřní zodpovědnosti. Člověk se, ať chce, nebo nechce, neustále pohybuje mezi pacienty, i když necovidovými. Ale nikdy není jisté, že se nemůže nakazit,“ míní Jaroslav Pilný.
Obával se hlavně toho, aby případnou nákazu nepřenesl na některého ze sportovců. „Ti se na olympiádu připravují řadu let a to, že bych jim zkazil závod, bylo pro mě velice stresující,“ říká docent Pilný.
Jako velký strašák nejspíš zafungoval charterový let na loňské letní hry v Tokiu, při němž se v českém týmu rozšířila nákaza.
Mimořádná protiepidemická opatření však příletem do Pekingu neskončila. Naopak. Po testu na covid-19 musel i novoměstský lékař čekat na pokoji, než obdrží negativní výsledek.
S rektálním testováním se Češi nesetkali
A přestože se hodně mluvilo o rektálním testování, které je v Číně běžné, čeští sportovci ani jejich doprovod se s něčím podobným nesetkali.
„Rektální testování má větší mediální pozornost, než si zaslouží. Během našeho pobytu jsme se museli testovat pravidelně výtěry z nosu nebo z krku. Co zvolíme, jsme si mohli sami určit. Pokud jde o testování, pak se pořadatelům vůbec není co divit. Kdyby se tam rozjela epidemie, olympiáda by tím hodně ztratila,“ míní lékař, který pochází ze Skutče a s rodinou se usadil v Novém Městě.
Sportovci na olympijských hrách žili podle Pilného v určité bublině. Mimo vyhrazené prostory se takřka nedostali. Sám si město mohl prohlédnout alespoň cestou z letiště.
„Mám už hodně zemí procestovaných a rozhodně bych se neoznačil za nějakého zastánce Číny nebo ‚čínofila‘, ale tolik krásných, moderních staveb a mrakodrapů jako tam, jsem opravdu nikde jinde neviděl. Byly opravdu velmi pěkné,“ míní. Kromě moderních staveb zaujala ortopeda také krajina.
Černá páska za Kyncla Sáblíkové neprošla
Jeho hlavním úkolem v české výpravě bylo postarat se o lidi v týmu.
„Samozřejmě že jsme museli dodržovat všechna striktní doporučení včetně nošení roušek, a to i venku. A všichni to respektovali,“ poznamenal Jaroslav Pilný, který si nenechal ujít slavnostní zahájení. „Bylo velice zajímavé, dokonale organizačně zvládnuté. Velkolepá show, která k olympiádám patří, ať už je pořádá kdokoli,“ dodává lékař.
Jaroslav Pilný
|
Jako divák se dostal pouze jeden den na sjezdové lyžování, jinak byl vytížený.
„Vzhledem ke covidovým opatřením nám chyběl šéf výpravy. A chyběl i lékař hokejistů. Takže jsem řešil i některé další věci s tímto spojené a moc volného prostoru jsem neměl,“ vysvětluje Pilný.
Dostal se také do rychlobruslařské haly v den, kdy si Martina Sáblíková vyjela čtvrté místo v závodě na 3 000 metrů. Před druhým startem fenomenální žďárské rychlobruslařky, jež v Pekingu získala už svoji sedmou olympijskou medaili, však odletěl zpátky do Česka.
Před svým prvním startem se musela Martina Sáblíková vyrovnávat se zprávou o smrti bývalého rychlobruslaře a dvojnásobného olympionika Jiřího Kyncla, který byl prvním svěřencem jejího trenéra Petra Nováka a zemřel krátce před zahájením olympiády.
„Původně chtěla jet s černou páskou na ruce, aby uctila (Kynclovu) památku, ale nebylo jí to umožněno,“ poznamenal Jaroslav Pilný, který považuje Sáblíkovou za velmi silnou osobnost a jejího kouče za velkou oporu.
Právě s českými rychlobruslaři docent Jaroslav Pilný už šest let spolupracuje.
„Tým Petra Nováka, to není pouze Martina, ale i další, mladší a velmi nadějní závodníci. A spolupracuji i s mnohými jinými vrcholovými sportovci, kteří mou pomoc potřebují a ozvou se,“ popisuje novoměstský lékař, jenž působí ve svém volném čase coby docent nebo garant svého oboru na univerzitách v Hradci Králové, Pardubicích a Ostravě.