Peticí požadující úřední odebrání psa a vyslovení zákazu chovu vyvrcholil dlouhodobější spor části obyvatel žijících v havlíčkobrodské ulici Waldhauserova. V listopadu ji sepsal majitel jiného psa, kterého údajně sousedovo nevycvičené a nebezpečné zvíře napadlo.
„Mělo se jednat o psa bojového plemene, který se často v ulici pohybuje bez náhubku a podle autorů petice je svému okolí nebezpečný. Napadl jiného psa, do něhož byl prý zakousnutý po dobu pěti až sedmi minut,“ tlumočil starosta města Jan Tecl.
Iniciátoři petice označují majitele psa za nezodpovědného. Nevěří, že se jeho chování a přístup k výcviku zvířete zlepší. Po úřadech proto požadují, aby mu byl nebezpečný pes odebrán a zároveň bylo znemožněno, aby si mohl pořídit jiného.
Listopadovým napadením menšího psa se zabývala i policie, která jednání vyhodnotila jako přestupek. A právě na policii původně sousedé petici adresovali. Ta ji na přelomu roku předala na brodskou radnici.
Veterinární správa odebrání psa nepožaduje
„Peticí jsme se zabývali, jak nám ukládá zákon, konzultovali jsme ji i s krajskou veterinární správou. Vyhovět jí ovšem nemůžeme,“ konstatoval Tecl.
„Město by mohlo psa odebrat pouze na návrh veterinární správy. Ta však nic takového neučinila. Na tohoto psa se zatím žádná jiná stížnost neobjevila,“ vysvětlil brodský starosta.
Legislativa určuje přesné podmínky, za jakých je možné zvíře odebrat. Na případy, že se obyvatelé cítí psem ohrožováni, však nepamatuje.
„Odebrání zvířete může nařídit městský úřad na návrh veterinární správy, jestliže je důvodná obava, že pachatel přestupku zvíře týrá, nebo mu byl pravomocným rozhodnutím nebo rozsudkem uložen zákaz chovu,“ uvedla mluvčí brodské radnice Alena Doležalová.
Krajská veterinární správa tento případ vyhodnotila jako porušení ustanovení příslušného paragrafu. Jde podle ní ale o přestupek majitele, který nezajistil, aby jím chované zvíře nezranilo jiné. A v takovém případě není vyjádření veterinární správy nezbytné.
Když vznikne jedna petice proti druhé petici
Petice za odebrání psa byla v Havlíčkově Brodě jednou ze čtyř, kterou obyvatelé během loňského roku sepsali a radní se jí zabývali. Ostatní už tak neobvyklé nebyly. Jedno ale mají společné, ani jedné nebyli radní schopni plně vyhovět.
Více než 600 podpisů nasbírala jarní petice za umístění jihozápadní trasy plánovaného jihozápadního obchvatu mimo stávající komunikaci skrz místní část Šmolovy. Tato petice byla reakcí na dřívější petici jiných obyvatel lokality, kteří zase požadovali, aby nový obchvat nešel za jejich domy.
Úřady tak autoři petic dokonale zmátli. „Obě petice jdou prakticky proti sobě,“ kroutila hlavou ředitelka jihlavské správy Ředitelství silnic a dálnic Marie Tesařová. Na čí stranu se nakonec miska vah převáží, určí vyhodnocení vlivu jednotlivých variant na životní prostředí.
Podobně protichůdné a zároveň neobvyklé petice se objevily loni v září i v Třebíči. V jedné petici požadovalo 14 obyvatel domu s pečovatelskou službou přemístění lavičky před domem na jiné místo. V následující petici, která přišla o osm dní později, pak 19 lidí ze stejného pečovatelského domu požadovalo zachování lavičky na stávajícím místě.
„Zajímavé je, že někteří lidé podepsali obě petice,“ poznamenala mluvčí třebíčského městského úřadu Irini Martakidisová.
Vedení radnice spor vyřešilo šalamounsky. „Protože více občanů podepsalo petici k zachování lavičky, zůstala nakonec na svém místě,“ sdělila mluvčí. Rozhodlo pouhých pět podpisů.
Tisíce lidí proti poště podpořila i radnice
A pouhých pět podpisů se objevilo i pod další havlíčkobrodskou peticí. Týkala se záměru Jaromíra Landsmana přebudovat objekt bývalých jeslí v Sázavské ulici na novou bytovku. Sousedé se obávali vzniku velké ubytovny a většího rizika záplav. Námitky developer odmítl a zastupitelé schválili zahájení procesu změny územního plánu v jeho prospěch.
Co do podpisů naopak jedna z největších petic loňského roku se mohutně podepisovala v Jihlavě. Týkala se plánovaných přesunů a rušení poboček České pošty. Během pouhých pár letních dní, kdy pošta své záměry zveřejnila, ji podepsaly přes tři tisíce lidí.
Na magistrát se ale tato petice nakonec ani nedostala. „S jejími autory jsme vstoupili do kontaktu a zjistili, že jsme vlastně zajedno. Oficiální projednávání petice ve vedení města tak ztratilo smysl,“ přiblížil mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk.
Vedení Jihlavy tak prožívá z hlediska petic poměrně nezajímavé období. Za celý loňský, ale i předloňský rok nemuselo projednávat ani jednu.
„Rok 2021 i rok 2020 byly absolutně bez oficiálních petic,“ potvrdil mluvčí Daněk.
