Prakticky uprostřed vilové čtvrti se starší rodinnou zástavbou za brodským vlakovým nádražím společnost Rodepa provozuje výrobnu betonových desek.
Obyvatelé si dlouhodobě stěžují na hluk, prašnost a hlavně dopravu. Do areálu totiž podle nich jezdí těžké domíchávače betonu a dlouhé kamiony.
„Jezdí tam jedno auto s betonem za druhým, je tam rachot, lidé trpí. Praskají jim domy, jsou poničené ulice,“ popisovala už před rokem brodská opoziční zastupitelka Eva Vyoralová (Zeny za Brod), která ve čtvrti bydlí.
Radnice slibovala, že se situací zkusí něco udělat a ulice opravit. Po rekonstrukci Mírové ulice a navazujících oprav ulic na sídlišti chtěla zvolit tu nejjednodušší variantu - zakázat do ulic sídliště vjezd automobilům těžším než dvanáct tun a delším než deset metrů.
Jenže s tím město nyní narazilo.
„Vlastník firmy podal proti umístění svislého dopravního značení námitku ke krajskému úřadu. Ten nám záležitost vrátil zpět k dořešení. Schvalovací proces tak byl zastaven,“ informoval na posledním jednání zastupitelstva místostarosta Libor Honzárek (TOP 09).
Když zákaz projde, bude do firmy dojíždět více menších vozů
„Podali jsme návrh na přezkum opatření obecné povahy z důvodu nesprávného průběhu řízení při vydávání tohoto opatření a porušení právních předpisů ze strany městského úřadu, což potvrdil i krajský úřad ve svém rozhodnutí,“ uvedla Jana Lajnerová z vedení společnosti Rodepa.
Snaha zamezit umístění zákazových dopravních značek na Škvárovnu je pro její firmu životně důležitá. K výrobně se nějakým způsobem musí dostat domíchávače betonu i třeba kamiony pro odvoz hotových betonových desek. Příjezd z jiné strany do areálu neexistuje, brání tomu nádraží a koleje.
Podle Lajnerové není doprava do areálu nikterak hustá.
„V sezoně sem přijíždí denně maximálně dva až tři domíchávače a v průměru jeden až dva kamiony,“ uvedla už dříve. V úzkých uličkách se však velké vozy špatně vytáčejí a ničí chodníky a zeleň.
„Značení umístit zatím nelze. Ale nevzdáváme to, vyhovíme námitkám kraje a žádost o instalaci značek podáme znovu,“ konstatoval Honzárek.
Pokud by k umístění dopravních značek došlo, musela by Rodepa provoz svého areálu řešit jiným způsobem.
„Znamenalo by to zvýšené náklady na přepravu a další náklady na úpravu areálu, aby stejné množství výrobků mohlo být přepraveno více nákladními auty a vjezd ustál větší nápor automobilů,“ podotkla Jana Lajnerová.
Za socialismu areál sloužil jako čistička obilí, provoz byl větší
Zákaz vjezdu pro větší automobily vidí jako až to nejkrajnější možné řešení i opoziční zastupitel Milan Plodík (KSČM). Ten se o situaci na Škvárovně rovněž zajímal. „Odnepaměti tam jezdí dlouhá a těžká auta,“ říká.
Areál společnosti Rodepa v minulých desetiletích - hlavně za dob socialismu - totiž sloužil k zemědělským účelům jako čistička a mořírna obilí.
Zejména v době žní tam téměř nepřetržitě zajížděly traktory a nákladní auta s vleky plnými obilí. Podle Jany Lajnerové byl dopad provozu areálu na obyvatele lokality v té době s dnešním stavem neporovnatelně tvrdší.
I proto by Plodík firmu nechtěl nikterak omezovat v podnikání.
„Viděl jsem projekt dopravního řešení. Podle něj nájezdy na sídlišti vycházejí. Je třeba jen sladit podmínky, aby se nová silnice a chodníky v Mírové ulici neničily a zároveň se mohla auta k firmě dostat. Nevidím důvod, proč ji omezovat,“ prohlásil.
Lidé žijící v okolí však jeho názor rozhodně nesdílejí. „Mám to všechno hned za zahradou, čtrnáct metrů od ložnice. Chceme, aby firma odešla,“ už dlouhou dobu trvá na svém obyvatelka sídliště Jindřiška Pechová.
Projekt na přeměnu fabriky se za rok neposunul ani o píď
Výrobna betonových prefabrikátů je podle Lajnerové v areálu jen dočasně. Firma má v úmyslu ho přebudovat na klidovou zónu s bydlením. Z bývalého sila mají být byty pro seniory, přízemí obsadí kanceláře a menší sklady. V někdejší administrativní budově už firma zřídila ubytovnu. V plánu měla i stavbu nové bytovky.
Své plány představila už více než před rokem. Jenže od té doby se v tomto směru neposunulo nic.
„Tento záměr trvá, neustoupili jsme od něj. Jenže získání potřebných povolení má svůj postup a bohužel to trvá déle, než jsme předpokládali,“ vysvětluje Lajnerová. Jak už před rokem poznamenala, projekt mimo jiné naráží na různá odvolání ze strany obyvatel lokality.
