Z loni sesbíraných semínek byly letos založeny plochy, kde se pěstují rostliny pro další produkci semen. | foto: Sdružení Krajina

Pestrých luk by měly mít Žďárské vrchy víc, pomůže i nová směs osiva

Luk, které jsou typické pro Žďárské vrchy, by mělo v krajině postupně přibývat. Pestré porosty se zvonky, chrpami, jetelem, kopretinami, hvozdíky nebo různými druhy trav, jež byly dříve v přírodě běžné, budou totiž moci zemědělci, samosprávy nebo například spolky a organizace cíleně vysazovat.

Sdružení Krajina z Počítek na Žďársku společně se Správou chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) a společností Agrostis již druhým rokem pracuje na přípravě semenné směsi, jež by typickou luční flóru tohoto koutu Vysočiny pomohla vrátit do běžné krajiny. 

„Zemědělci mají možnost čerpat dotace na zatravnění svých pozemků druhově bohatou směsí osiva. Použití takové směsi zemědělcům předepisuje také Agentura ochrany přírody. Potíž je ovšem v tom, že takové osivo není na trhu dostupné. Rozhodli jsme se proto tuto situaci změnit,“ popsala Darina Coufalová ze Sdružení Krajina.

V přípravě jsou podle ní hned tři typy směsi – pro louku suchou, vlhkou a mezofilní, tedy střední vlhkosti.

Loni byla ve vhodných lokalitách sesbírána semena 20 druhů rostlin. Ta většinou posloužila pro výsevy v takzvané matečnici, což jsou plochy sloužící k další produkci osiva.

„Menší část byla využita k namíchání směsi pro pokusný výsev ve dvou lokalitách. U Nového Veselí šlo o směs pro mezofilní louku, u Kuklíku na Novoměstsku proběhl výsev všech tří typů směsi, a to v nedávno revitalizované nivě Chobotského potoka,“ upřesnila Coufalová s tím, že prospívání rostlin je sledováno odborníky.

Letos se sběračům povedlo získat semena 32 druhů bylin a trav, oproti roku 2020 přibylo dokonce 12 nových. „Jde o kvetoucí byliny a méně rozšířené druhy trav, které by bylo vhodné začlenit do směsí právě pro zvýšení pestrosti luk, třeba hvozdík kropenatý, zvonky, kokrhel menší, chrpa luční, chrastavec rolní či trávy bika ladní a třeslice prostřední,“ uvedla příklady Coufalová.

Přestože se podle Sdružení Krajina ohledně využití směsi už rýsují některé spolupráce, například s Krajem Vysočina, městy či firmami, v běžném prodeji zatím novinka není. „Od prvních pokusných výsevů ke stabilní produkci regionálního osiva nás čeká ještě dlouhý kus namáhavé cesty, a zájemce o směs proto nejsme v tuhle chvíli schopni uspokojit,“ dodal Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina.

Podobnou cestou jako Sdružení Krajina se v Česku vydalo více organizací. Nejdále jsou zatím patrně v Bílých Karpatech, kde se díky iniciativě tamního ČSOP zatravňují regionálně původním osivem již desítky hektarů ročně.