V Česku jsou podle odhadů veterinářů asi dva miliony psů. Mikročipem nemusí být označeni pouze psi, kteří mají jasně čitelné tetování provedené před 3. červencem 2011. Ještě v polovině letošního roku čip neměla zhruba polovina z nich.
Podle veterinářů ale zájem o čipování v posledních týdnech vzrůstá. „Očekávám, že ten hlavní nápor přijde až poslední měsíc roku. Lidé to nechávají na poslední chvíli,“ říká jihlavský veterinář Libor Okřina.
O novince vědí především lidé ve městech a pak majitelé psů, kteří se svými domácími mazlíčky cestují do zahraničí a mikročip i zvířecí cestovní pas je pro ně už roky běžnou záležitostí.
„Naši Žofku jsme nechali čipovat už jako štěně. Hned ten rok, co jsme si ji koupili, jsme totiž jeli do zahraničí na dovolenou a brali ji s sebou. Žádnou újmu z toho tehdy neměla. Je to, jako kdyby dostala malou injekci. Takže teď už nemusíme nic řešit,“ usmívá se paní Lenka, spolumajitelka fenky plemene Cavalier King Charles španěl.
Majitelé starších zvířat váhají, zda má zákrok význam
Problém s nízkou informovaností může být na vesnicích a u seniorů, kteří jsou již méně pohybliví, za brankou plotu jim pobíhají voříšci, s nimiž mnohdy k veterináři ani nejezdí. S čipováním váhají ale i někteří majitelé starších psů.
„Našemu psovi je třináct let. Přijde mi zbytečné ho v tomto věku čipovat. Nevíme, jak dlouho tady s námi ještě bude. Byl jsem rozhodnutý, že čipovat nebudeme, ale nakonec to za mě vyřešila manželka a čip mu nechala při kontrole u veterináře aplikovat,“ vypráví pan Jan z Jihlavy.
Někteří starostové obcí a měst tak vymýšlejí, jak obyvatelům pomoci, aby se potom nedostali do problémů a nepříjemností s placením vysokých pokut.
„O nutnosti čipovat jsme naše obyvatele informovali rozhlasem, dali jsme to na naše webové stránky a také jsme to vyvěsili formou letáčku do naší vývěsky. Výhodou je, že v naší obci má ordinaci veterinární lékařka a lidé si tam tedy mohou se svým psem hned zajít,“ říká starostka Dušejova na Jihlavsku Zdenka Dubová.
Veterináře si na konkrétní datum a čas zvou samotné obce
Například v Dudíně, rovněž na Jihlavsku, si veterináře pozvali přímo na určitý den a hodinu do obce. Kromě čipování bude zvěrolékař zároveň očkovat proti vzteklině a lidé si budou moci zakoupit přípravky na odčervení.
„Snažíme se takto pomoci lidem, kteří nemají možnost psa k veterináři dopravit, či těm, o nichž víme, že k veterináři moc nejezdí,“ říká starosta Luboš Jakubů.
Obyvatelé vesnice a přilehlých samot se mohli dopředu nahlásit na obecním úřadě. Počet zájemců starostu překvapil. „Myslel jsem, že zájem projeví tak čtyři. Nakonec se přihlásilo 14 lidí a myslím, že nakonec jich bude ještě o něco víc. Na naši ves, kde je 200 obyvatel, je to pěkné číslo. Zároveň je tu řada těch, kteří nechali psa očipovat už dávno. To je i můj případ,“ dodává.
Podobný postup, tedy že by si pozvali veterinárního lékaře, zvažuje například městys Větrný Jeníkov a za dobrý nápad to považuje i starosta obce Křižánky na Žďársku Jan Sedláček. „Budu o tomto způsobu opravdu velmi vážně uvažovat,“ poznamenal.
Bez následné registrace do systému ztrácí čip smysl
Přibližně jeden centimetr velký čip aplikuje zvířeti veterinář do podkoží. Obal mikročipu je vyroben z materiálů, na které organismus zvířete nereaguje jako na cizí těleso. Mikročip lze pořídit za cenu od 300 do 600 korun. Například v ordinaci veterináře Libora Okřiny stojí mikročip pětistovku.
„Je to cena za čip včetně registrace. Pokud si majitelé nechají aplikovat levný čip bez registrace, musí si registraci doplatit sami. To je přibližně dalších 200 korun,“ řekl.
Právě registrace čipu konkrétního psa do databáze je důležitá pro to, aby byl pes a jeho majitel v případě potřeby dohledatelný, pokud se zvíře třeba zaběhne. Existuje několik registrů, kam můžete čip svého psa zadat, ať již online, nebo písemnou formou.
„Aplikovat čip bez toho, aby si ho majitel zaregistroval, ztrácí smysl. Část lidí to bohužel neví,“ posteskl si veterinář Libor Okřina.
