„Peci se již skutečně nemůžeme tolik věnovat. Výzkum, kvůli kterému se stavěla, jsme dokončili, v muzeu již ani nepracují lidé, kteří ho měli na starost. Příprava pece je pro nás nesmírně zatěžující a při zkráceném rozpočtu až příliš nákladná,“ vysvětluje ředitel havlíčkobrodského muzea Michal Kamp.
Zároveň je ale velice rád, že se našel někdo, kdo chce v tradiční akci, pořádané pravidelně od roku 2016, pokračovat a tím udržet pec v chodu.
„Ozvali se sami skláři, že by si pec vzali na starost. Postarají se o nákup materiálu, topení i organizační zajištění celé akce,“ praví Kamp.
„Bez nadšenců by to nešlo,“ uznává dobronínský sklář František Novák. Právě on je jakousi vůdčí osobností znovuoživení pece. Sám se zaměřuje na historické sklo a v brodské peci ho tavil každým rokem.
„Dáváme dohromady spolek, který provoz pece zajistí. Máme tu spoustu lidí, které to prostě zajímá, pomáhají, topí nebo přiloží ruku k dílu vždy, když je to potřeba,“ dodává.
„Loni jsem tam prohlásil, že je mi líto, že by měla pec končit. Přirovnal jsem to k situaci, kdy se zbavujeme funkčního auta. Chytla se toho média, vyšlo pár článků a takhle to dopadlo,“ usmívá se dobronínský sklář.
„Jestli to zvládnou letos, budou i další ročníky“
Letošní rok je pro partu sklářů prvním a zkušebním. Přípravy navíc hodně zkomplikovalo počasí. Okolí pece je velice podmáčené. Z louky ve Vlkovsku bylo třeba pomocí vykopaných struh stáhnout vodu. Navíc bylo třeba udělat úpravy samotné pece.
„Spadla chladicí část pece, nejspíš se o ni někdo nešikovně opřel. K tomu jsme museli posunout malou tavicí pec, kvůli čemuž jsme stěhovali tunu kamení,“ popisuje Novák.
„Jestli letošní ročník skláři zvládnou, pak už zvládnou i další ročníky. Moc bych si přál, aby akce pokračovala,“ vzkázal Michal Kamp.
Jeho muzeum pro srpnovou tavbu zajišťuje propagaci a doprovodný program. Ten letos nebude čistě sklářský. Podstatnou částí se bude věnovat i středověkým pokrmům. „Bude možné vyzkoušet výrobu sýra, stloukání másla, mletí obilí či pražení obilných placek,“ zve na svém webu na akci muzeum.
Konec nastane nejspíš až pec doslouží
Sklo ale bude to hlavní. Skláři znovu starými postupy v peci ručně roztopené na až 1 400 stupňů zkusí utavit sklovinu a vyrobit několik desítek číší a pohárů. „Zájemci si sami budou moci zkusit vyrazit skleněnou minci,“ doplňují v pozvánce pracovníci muzea.
Sdružení sklářů by chtělo akci v podobném duchu držet i v budoucnu. „Minimálně tři čtyři roky, dokud vydrží samotná pec,“ přemýšlí František Novák. Co potom, nikdo zatím neví. Zvlášť proto, že již nežije kameník, který ji z velké části pomáhal budovat.
„Případná kompletní oprava by pak byla nejspíš otázkou peněz a štěstí na podobně šikovného odborníka,“ podotýká sklář. „Snad by se to nějak udělalo. Ta akce je totiž naprosto jedinečná, neznám v republice jinou historickou sklářskou pec,“ zdůrazňuje Novák.
Sklářští nadšenci už letošní ročník platí sami. „Plácáme to ze svého. Máme nějaký společný vstupní poplatek, za nějž nakoupíme základ. Každý do toho pak dáváme i své peníze. Snad se podaří i nějaké sklo prodat,“ nechal se slyšet dobronínský sklář.
Pětiletý projekt přerostla vlastní popularita
Havlíčkobrodské Muzeum Vysočiny repliku středověké pece stavělo v roce 2015 v rámci jednoho ze svých projektů věnovaného sklářství. Chtělo ověřit, zda nasbírané teoretické poznatky o postupech při výrobě skla před stovkami let skutečně fungují.
To se opakovaně dařilo. Jenže projekt byl od počátku koncipován jako pětiletý. Z muzea navíc během té doby odešli dva hlavní protagonisté, kteří za stavbou sklářské pece stáli - bývalý ředitel Jiří Jedlička a archeolog a hlavní technolog pece Aleš Knápek.
„Dosáhli jsme maxima. Experiment se v posledních letech jen opakuje, už se nedá nikam dál posunout. Nyní archeologický pokus přeneseme do druhé etapy, kdy budeme pec sledovat při jejím přirozeném rozpadu,“ naznačoval loni Michal Kamp.
Díky obrovské popularitě akce je však všechno jinak. Na druhou etapu archeologického pokusu ještě čas nepřišel. Naopak, skláři věří, že tavba má ještě několik let před sebou.
Tavba skla v roce 2020, která původně měla být poslední
23. září 2020 |