Filmový historik Karel Čáslavský, hudební skladatel Petr Eben, zakladatel českého junáctví Antonín Benjamin Svojsík, pilot Oldřich Doubek či malíř Jaroslav Panuška. To jsou jen některé z osobností, které v minulosti pojil vztah k Lipnici.
„Osobností spjatých s naším městem je opravdu spousta. My si však připomínáme prakticky pouze Jaroslava Haška, který tu má i svůj památník. Osobností, které by stály za alespoň malé připomenutí, je však mnohem víc,“ říká lipnický starosta Zdeněk Rafaj.
Vedení města proto přišlo s myšlenkou všechny své slavné osobnosti si připomenout. Mělo by se tak stát na jednom společném místě. Vznikla by tak pamětní síň či jakási síň slávy. Každému z lipnických velikánů by byla věnována její část.
„Máme tady na úřadě v přízemí takovou místnost, kterou bychom k tomu mohli využít. Do budoucna chceme budovu radnice nechat rekonstruovat, síň by tak mohla vzniknout při té příležitosti. Nějaké stavební úpravy to bude chtít,“ plánuje starosta Lipnice.
Jak ale vzápětí dodává, určitě to nebude hned. „Záměr je, ale kdy bude naplněn, to je otázka,“ usmívá se. Nesměle při tom zmiňuje i dobu několika málo let.
Artefakty a osobní předměty osobností
Autoři myšlenky ale nezahálejí a už začínají shromažďovat osobní předměty dotčených i artefakty spojené s jejich působením na Lipnici.
„Naše úvodní myšlenka je taková, že by každá z osobností měla v síni informační tabuli a vitrínu s několika předměty, dokumenty, zajímavostmi,“ popisuje Zdeněk Rafaj.
Malou expozici, jež by připomenula i jeho bratra Karla, by přivítal Jiří Čáslavský. Na Lipnici se sourozenci narodili a vyrůstali. Karel Čáslavský měl od mládí vztah k filmům. Pracoval v barrandovských ateliérech a později jako historik v Československém filmovém ústavu.
„Já bych byl zcela určitě pro,“ nadšeně říká Jiří Čáslavský. „Ostatně, o něco podobného už jsme se společně s Českou televizí snažili hned, jak Kája v roce 2013 zemřel. Bohužel to nedopadlo,“ dodává.
Původně se zvažovalo, že by Karel Čáslavský měl malou expozici v patře radnice. Nyní by pamětní síň měla být spíše v přízemí úřadu. „Je tam vlevo taková jedna místnost, která za mého mládí sloužila jako šicí dílna. Ženské tam šily košile,“ vzpomíná Jiří Čáslavský.
Do síně by rád věnoval spoustu osobních předmětů svého bratra.
„Jsem takový sběratel, mám tady toho po něm strašně moc. Třeba dřevěnou promítačku, kterou otec Kájovi vyřezal, když mu bylo devět. Nebo svetr, v kterém byl vyfocen na titulní stránce Květů. Dokonce mám i nahrané rozhovory, které dával rozhlasu,“ vyjmenovává jen některé z artefaktů Jiří Čáslavský.
Chaty na Lipnici měli Petr Eben i Ivo Niederle
Prostor by v pamětní síni ale musel zbýt i na další osobnosti, starosta Rafaj by jich tu rád viděl deset až patnáct. Mezi nimi například malíře první poloviny minulého století Jaroslava Panušku. Byl to právě on, kdo na Lipnici přivedl Jaroslava Haška.
Zdejším rodákem sice není, ale na lipnické kostelní varhany po celá léta hrál a v podkroví své chatky komponoval hudební skladatel Petr Eben. Zato se přímo v podhradí narodil Bernard Mahler, otec hudebního skladatele Gustava Mahlera.
Jen kousek od Lipnice se nachází Vorlovská hájenka. Ta je kolébkou českého skautingu. Pedagog Antonín Benjamin Svojsík zde napsal knihu Základy junáctví. Nedaleko ní pořádal také první skautské tábory. Několika z nich se jako mladý zúčastnil básník Jiří Wolker.
Přímo z Lipnice pocházel rovněž Oldřich Doubek, jeden z prvních pilotů Československých státních aerolinií. Po druhé světové válce se podílel na jejich obnově, překročil milion nalétaných kilometrů a stal se jedním z kapitánů. Po nástupu komunismu byl však propuštěn.
S Lipnicí byl spjat i Ivo Niederle, velký herec malých rolí, jak se mu též přezdívalo. Objevil se v desítkách filmů či seriálů, například Pan Tau, Chalupáři, F. L. Věk, Sanitka nebo Arabela. Na Lipnici jezdil dlouhé roky na chatu.
Českomoravskou vrchovinu a zejména okolí Lipnice si oblíbil rovněž příležitostný novinář, překladatel a cestovatel Matěj Kuděj. Po druhé světové válce na Lipnici patřil k rázovitým a všeobecně známým postavám.
