Jména obětí jsou vyřezaná na sedmi nerezových deskách. Odborná firma je minulý týden připevnila na pomník pod sochou Karla Havlíčka Borovského. Slavnostně odhaleny a představeny veřejnosti budou během oslav 70 let od konce války 8. května. Město na doplnění pomníku vydalo přibližně 75 tisíc korun.
Seznam židovských obětí zkompletovala badatelka brodského Muzea Vysočiny Alena Jindrová. Pátrala v databázích Terezínského institutu i Židovského muzea, vycházela přitom ze seznamu učitele Aloise Pokorného, který se o podobný soupis pokoušel hned po válce.
„Došla jsem k číslu 112. Ale nemusí to být počet definitivní. Je velmi těžké najít hranici, kdo byl obyvatelem Brodu a kdo ne, protože v tehdejší době se často stěhovalo a někteří lidé tu žili velmi krátkou dobu. Také není úplně jednoduché rozlišit, kdo byl obětí válečných událostí. Někdo třeba zemřel za jiných okolností,“ podotkla historička.
Jak ovšem dodala, počet obětí zhruba odpovídá velikosti židovské komunity ve městě a podílu zemřelých i v porovnání s jinými městy. „Druhou světovou válku v průměru nepřežilo 70 až 90 procent populace židovských komunit měst a obcí,“ pravila.
V Havlíčkově Brodě má židovská kultura a tradice pramalou historii. Židé sice na území Brodu žili do počátku 14. století, od poloviny 15. století jim však byl pobyt ve městě zakázán. Znovu se v něm mohli usazovat až v polovině 19. století. Náboženský spolek s modlitebnou je doložen roku 1872, na samostatnou židovskou náboženskou obec se změnil roku 1884.
V roce 1900 žilo v tehdejším Německém Brodě 170 osob židovského vyznání, což byla asi dvě procenta obyvatel. Jejich počet však klesal, roku 1936 jich bylo už jen 146. Rabín v Brodě sídlil do roku 1925. Po druhé světové válce nebyla židovská náboženská obec obnovena už vůbec.
Poslední modlitebna bývala v Dolní ulici, v čísle popisném 157. Je to dům hned pod náměstím, pod bývalým hotelem Černý orel naproti Komerční bance. „Bohoslužby se v ní konaly do druhé světové války. Od roku 1945 byla využívána jako modlitebna Českobratrské církve evangelické,“ zmiňuje autor publikace o židovských památkách v Čechách a na Moravě Jiří Fiedler.
Válka si vybrala krutou daň i v nejvýznamnějších rodinách. Mezi válečnými oběťmi byli často členové významných brodských rodin. Pachnerovi, Mahlerovi, Šťastní, to jsou jména, která promlouvala do historie města. Často to byli podnikatelé, obchodníci, továrníci. Pachnerovi měli drogistický obchod v Dolní ulici, Mahlerovi zakládali předchůdce dnešního Pleasu, Šťastní vlastnili továrnu na sukna na místě pozdějšího Plastimatu.
I přes minimální židovskou historii vytvořil Brod instalací desek na pomník obětem války už druhou velkou připomínku této komunity. Od loňského září mají Pavel Pachner a jeho žena Ida mosazné destičky v chodníku před svým někdejším domem v Dolní ulici, takzvané stolpersteine.
S nápadem umístit je v Brodě přišel pravnuk Pavla Pachnera Pavel Dymeš. Radnice se myšlenky chytila a pokud povolila umístění upomínky na jednu rodinu, nechtěla opomenout ani další. S myšlenkou na doplnění památníku v parku přišel tehdejší místostarosta Ivan Kuželka.
