V Třebíči se po padesáti letech chystají na stamilionovou důkladnou rekonstrukci středu města - Karlova náměstí. Na radnici už leží hotová studie renomovaného brněnského studia RAW, která vycházela i z názorů lidí tak, jak si je určili v anketě v roce 2002.
Teď radní uspořádali anketu novou, doplněnou o obrázky hotové studie. Zúčastnilo se 1 180 respondentů. A ukázalo se, že přání veřejnosti se nemění.
Vede zlatá čtyřka požadavků: „Na náměstí chceme víc zeleně, víc, než je ve studii. Chceme taky kašny. Možnost zaparkovat. A aby tam zůstaly zastávky městské autobusové dopravy (MAD).“
Dvě řady listnáčů neprošly
Všechno je splnitelné. Kromě většího množství zeleně, než je teď. O tu se bude ještě svádět boj. Památkářům se myšlenka na navýšení počtu stromů nelíbí. Argumentují doloženým historickým vývojem celého prostoru, na starých obrazech a fotografiích stromy chybí.
Co chtějí lidé na náměstí86 % respondentů chce vrátit vodní prvky 85 % lidí chce zachovat zastávky MAD 70 % respondentů navštěvuje náměstí několikrát týdně 62 % lidí chce víc zeleně, než je teď 61 % respondentů chce zachovat plochy pro pěší 53 % lidí chce stejný nebo vyšší počet parkovacích míst 42 % respondentů chce omezit individuální dopravu 22 % lidí oceňuje nynější historickou atmosféru místa Zdroj: Městský úřad Třebíč |
Víc než polovina respondentů naopak po rozsáhlejším stínu listnáčů v dnešní moderní době touží. Přece jen je náměstí opravdu rozlehlé a každý způsob zchlazení v parném létě by lidé přivítali.
„Už jsme přišli s variantou dvou řad stromů, ale bylo těžké to prosadit přes Národní památkový ústav (NPÚ). Budeme v tom nadále jednat,“ řekla radní Marie Černá (Třebíč můj domov) v reakci na výsledky ankety.
Jana Musilová, která je vedoucí odboru péče o památkový fond telčského pracoviště NPÚ, ovšem zdůrazňuje, že podle první dochované kresby náměstí z počátku 18. století to byl jen jeden obrovský otevřený prostor. A že město i památkáři se přece shodují v tom, že je Karlovu náměstí potřeba vrátit ve větší míře historickou tvář.
„Domníváme se tedy, že víc zeleně na Karlovo náměstí nepatří,“ sdělila Musilová.
První byla palma před radnicí
Památkářka odkazuje ještě na obraz z roku 1766. „Od 18. století až do současnosti máme tedy vzhled Karlova náměstí dobře zdokladován. Z pohledu památkové péče jde o hodnověrné prameny, které by měly být respektovány,“ říká.
Jana Musilová doporučuje prohlédnout si historické fotografie.
Městské autobusy se přesunou naproti stávajícímu stanovišti na dolní stranu náměstí. Lidem možná bude chybět letní stín.
„Na náměstí je lidí možná víc než dnes. Víc tam žili. Dnes už se tam tolik nezdržujeme. Historicky byla náměstí rozhodně víc obývaná než v současnosti, přesto se na nich stromy neobjevily. Nebylo to jen v Třebíči, fungovalo to tak obecně,“ přidává další argumenty.
Náměstí bylo podle ní historicky místem shromáždění či tržištěm. „Vždy šlo o vizuálně volnou plochu. Mezi světovými válkami přibyly na Karlově náměstí květinové záhony včetně kruhového záhonu s palmou před radnicí. Od 50. let pak docházelo k vysazování stromů podél chodníků. To byla první výrazná změna. Do té doby stromy na náměstí nebyly,“ dodává.
Respondenti ankety se vyslovili pro víc zahrádek před restauracemi i pro zastínění míst pro posezení. Do toho požadavku by zrovna další stromy zapadaly.
Lidé si přejí také zachovat veřejné záchodky
Lidé si ale také přejí třeba zachovat veřejné záchodky. Marie Černá potvrdila, že se s nimi počítá. Budou už ne v podzemí, ale bezbariérové. Chodcům naopak vadí četné reklamy. „Rovněž se volá po návratu kašen, aspoň dvou. Historicky tam bývaly dokonce tři. Na jejich podobu bude vypsána architektonická soutěž,“ řekla radní.
Pokud se nevyskytnou komplikace, s rekonstrukcí náměstí se začne příští rok v listopadu.
