Židovský tyfový hřbitov se nachází v lesíku uprostřed pole jen několik stovek metrů od severního okraje Havlíčkova Brodu, kousek za novým městským hřbitovem.
Založen byl v lednu roku 1917 a byly na něm pohřbeny zhruba čtyři stovky válečných židovských uprchlíků, převážně z Haliče a Bukoviny. Za první světové války přicházeli do místního vystěhovaleckého tábora, který byl zřízen v letech 1916 až 1918 na místě dnešní psychiatrické léčebny.
„V táboře, do něhož mohlo přijít až deset tisíc lidí, však brzy vypukla epidemie tyfu,“ uvedl havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.
Podle ředitele havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Michala Kampa při epidemii v táboře zemřelo kolem 640 uprchlíků.
„Mrtví byli pohřbíváni nejprve na židovském hřbitově v Ledečské ulici. Ten ale tak velkému počtu mrtvých kapacitně nestačil, a vznikl proto zvláštní hřbitov pro uprchlíky židovského vyznání na okraji města,“ vysvětlil.
Dochovalo se asi devadesát náhrobků s hebrejskými nápisy
I když židovská tradice v Brodě nebyla nikdy silná a její zbytky definitivně vymizely s druhou světovou válkou, svého druhu jedinečný hřbitov se dochoval do současnosti. Postupem let zarostl stromy a vegetací, zanikla i přístupová cesta. Právě to ho ale podle historiků zřejmě zachránilo od úplného zániku a dalšího rozkrádání nebo ničení náhrobků.
Na hřbitově se dochovalo kolem devadesáti náhrobků nebo jejich částí. Další mohou být ukryty pod nánosy hlíny. „Dochovány jsou většinou jednoduché stély s hebrejskými nápisy, u některých je latinkou napsáno jméno a místo původu. Mezi nimi je i pět větších náhrobků,“ vylíčil už dříve Michal Kamp.
Vedení havlíčkobrodské radnice by se nyní touto památkou rádo více pochlubilo. Začíná přemýšlet o úpravě hřbitova, na němž chybí jakékoliv pěšinky, i o obnovení rozorané přístupové cesty. Ta je dnes patrná pouze v katastrálních mapách.
Myšlenky na propagaci hřbitova přinesli nezávisle na sobě brodští skauti i výbor pro cestovní ruch. „Bylo by pěkné hřbitov veřejnosti lépe zpřístupnit, učinit ho turisticky atraktivnějším. Je jediný svého druhu v republice, zasloužil by si to,“ konstatoval předseda výboru pro cestovní ruch, média a kulturu Jan Schwarz.
Židovská obec je nadšená, chtěla by ale větší kontrolu pořádku
Stěžejní pro další postup bude dohoda s vlastníkem hřbitova. Tím je Židovská obec v Praze. A ta by to podle vyjádření svého předsedy Františka Bányaie jen přivítala.
„To slyším s velikou radostí. Tyfový hřbitov v Havlíčkově Brodě je historický unikát možná i evropského významu. Byli bychom velice rádi, aby se stal místní památkou,“ řekl.
Brodští zastupitelé rozhodli, že možnosti úpravy hřbitova a obnovení cesty prověří. „Zahájíme jednání s židovskou obcí i s nájemci polností okolo. Celé je to na samém počátku,“ vzkázal starosta města Jan Tecl s tím, že by ke hřbitovu mohla vést nejspíš nezpevněná a neosvětlená cesta, zejména pro pěší. A na hřbitově by mohla být prořezána zeleň.
Někteří z Teclových kolegů se ale obávají, že při větší propagaci a přístupnosti se cenný hřbitov stane obětí vandalů i třeba antisemitů. To, že se dochoval do současné doby prakticky bez poškození, přičítají odborníci právě tomu, že byl dosud tak dobře utajen.
„Obnova cesty k tomu hřbitovu byla vždy mým snem. Ale mám trochu obavy, aby to nebylo v konečném důsledku kontraproduktivní, aby pak nedocházelo k jeho poškození,“ vyjádřil se místostarosta Zbyněk Stejskal.
Podobné obavy naznačuje i Bányai. „Bude třeba zajistit častější kontrolu. Byla by škoda, kdyby měla taková památka nějak utrpět,“ podotkl.
Podle Jana Schwarze by lepší zpřístupnění hřbitova na škodu být nemuselo. „Zatím se tam žádný kámen neztratil, žádný nebyl poškozen. Snad se dá lidem věřit, že by to tak bylo i nadále,“ konstatoval.
