„Zařazení synagogy na seznam kulturních památek je dalším významným krokem k její záchraně a slibným znamením do budoucna,“ podotkla Daniela Orlando ze spolku Tikkun, jehož cílem je zchátralou synagogu zachránit a zrekonstruovat a najít pro ni nové využití, které by respektovalo její původní účel.
Pacovská novorománská synagoga byla postavena v letech 1864 až 1865 na starších klasicistních základech. „To, že se stala chráněnou památkou, je pro synagogu znamením, že i institucím záleží na její záchraně, a je to i z praktického hlediska důležité pro získávání grantů a dalších finančních zdrojů, vyhrazených speciálně pro stavební památky,“ řekla Orlando.
Členové spolu nyní hledají možnosti financování rekonstrukce. „Snažíme se zorientovat ve všech možnostech, ať jsou to zdroje státní, evropské nebo soukromé fondy, které vyhlašují program na záchranu a obnovu židovských památek,“ přiblížila Orlando.
Spolek nyní nechává vypracovat sanační projekt, jenž by měl zastavit nejakutnější hrozby pro stavbu. „Půjde o opravu střechy, konstrukce krovu, odvlhčení budovy a obnovení normální cirkulace vzduchu v budově. Je to nutné, abychom předešli nejhoršímu, protože budova je v hodně špatném stavu, jak ukázal technický průzkum,“ popsala Orlando.
Synagoze má pomoci i putovní plastika připomínající osudy Židů
Až se podaří zastavit chátrání, začnou se lidé ze spolku Tikkun věnovat přípravě vlastního projektu rekonstrukce a vytvoření stálé výstavy o holokaustu a dějinách pacovských Židů, kterou v synagoze plánují.
Úsilí o záchranu synagogy má zviditelnit také další aktivita spolku Tikkun. Letos v sobotu 9. května spolek pořádá v Pacově vernisáž putovní pamětní plastiky Restlicht čili Zbytek světla od německého sochaře Wernera Mally.
„Jde o plastiku určenou k zakotvení ve veřejném prostoru, která připomíná osudy Židů za 2. světové války s pomocí světla a stínu. Kromě Pacova byla vystavená mimo jiné v Mnichově, Berlíně, Kolíně nad Rýnem a loni také v Mikulově,“ podotkla Daniela Orlando.
V roce 1942 v Pacově žilo 97 Židů, z nichž holokaust přežilo jenom šest.
Werner Mally se narodil v Československu, odkud v roce 1966 emigroval s rodiči do Německa. Nyní žije a tvoří v Mnichově. „Věříme, že se u plastiky Restlicht budou konat koncerty a další akce, protože zde bude od května do konce léta,“ upřesnila Orlando.
Soukromý dárce věnoval na opravu památky čtvrt milionu korun
Lidé mohou pomoci zachránit pacovskou synagogy příspěvkem na transparentní účet spolku Tikkun, který je dostupný na jeho webových stránkách. Rozpětí darů je od 200 korun až po částky násobně vyšší.
„Dostali jsme 250 tisíc korun od soukromého dárce s pacovskými kořeny na opravu interiéru synagogy, což byla pro nás velká věc na to, že jde o dar od nečlena spolku, který cítil potřebu zachovat kulturní dědictví minulosti,“ přiblížila Orlando.
Spolek Tikkun si nechal loni v listopadu udělat stavební prozkum budovy. „Základy stavby jsou zřejmě v pořádku, ale sondami byla zjištěná vysoká vlhkost obvodového zdiva, způsobená mimo jiné pronikáním dešťové vody, zatékáním vody z rozbitých okapů i střechy a srážením vodních par pod podlahou vybetonovanou po válce,“ uvedla Orlando.
„Průzkum také potvrdil špatný stav omítek, poškozené zdivo i omítky ozdobných prvků na štítech a velmi špatný, místy havarijní stav krovu, kde hrozí bezprostřední prolomení a zřícení části krovové konstrukce. Střešní krytina navíc místy úplně chybí a do budovy proto zatéká,“ vylíčila.
Při průzkumu se našly mimo jiné hebrejské modlitební texty
Loni v březnu pracovníci pražského Židovského muzea při prvním průzkumu půdy a mezipatra pacovské synagogy našli mimo jiné modlitební texty s hebrejským písmem, zlomky chrámových ozdob, ale rovněž modlitební plášť či obaly na svíčky.
Muzejníci synagogu prohlíželi společně s archeology a památkáři. Odborníci tehdy poprvé v pacovské synagoze zkoumali obsah takzvané genizy, tedy prostoru, kam správce synagogy odkládal předměty, které už nemohly sloužit k bohoslužebným účelům, ale podle židovské věrouky nesměly být zlikvidovány běžným způsobem.
„Obvykle šlo o modlitební knížky nebo svitky Tóry psané hebrejsky nebo i jinými židovskými jazyky, kde bylo uvedeno Boží jméno. A protože Boží jméno by mohlo být znesvěceno, kdyby předmět zanikl nesprávným způsobem, byly ty předměty odkládány do genizy, kde se postupně rozkládaly. Někdy byly přeneseny na židovský hřbitov a tam pohřbeny. Jindy zůstaly v genizách po celá staletí,“ vysvětlila tehdy Lenka Uličná ze Židovského muzea v Praze.
Stavba v minulosti bývala výrobní halou i zemědělským skladem
Členové spolku Tikkun pacovskou synagogu koupili loni po veřejné sbírce za 950 tisíc korun od soukromého vlastníka. Chtějí ji obnovit do její podoby z 19. století.
Plány synagogy nakreslil v roce 1811 místní stavitel Tomáš Polívka. Synagoga byla postavena nejpozději v roce 1823 a přestavěna po velkém požáru v roce 1864.
Po druhé světové válce synagogu získala židovská obec v Táboře, která ji pak v roce 1952 prodala národnímu podniku Středočeské lihovary a drožďárny Kolín.
Od roku 1956 v budově byla zřízena výrobní hala a sklad zemědělského družstva. Podobné využití měla synagoga i po roce 1989, kdy se několikrát změnili její vlastníci. V posledních letech před prodejem spolku Tikkun byla prakticky nevyužívána.
Průzkum půdy synagogy v březnu loňského roku
22. března 2019 |
