Jde o historický okamžik, protože poutnímu kostelu, zasvěcenému jednomu z nejuctívanějších českých světců, vrátili restaurátoři původní vzhled.
Po všech historických požárech a nejrůznějších opravách se nyní slavná stavba ve stylu barokní gotiky nejvíc blíží podobě, jakou dostala v letech 1719 - 1722, kdy žďárští cisterciáci vybudovali poutní místo podle návrhu architekta s neotřelým stylem Jana Blažeje Santiniho-Aichla.
Největší proměnou prošla velká okna v druhém patře kostela, celá podlaha a také hlavní oltář. Ten se dostal na řadu jako poslední, ještě ve středu před ním stálo lešení a restaurátoři měli plno práce.
„Restaurátoři postupně kompletují oltář, přivážejí jednotlivé prvky z ateliéru, tady už je jenom dolešťují, dozdobují a instalují na své místo,“ popisuje dění kastelánka Michaela Kokojanová.
Ještě zbývá vrátit čtyři zrestaurované boční oltáře a kazatelnu, ty však nejspíš nebudou na svém místě ani při víkendové slavnosti.
Ovšem hlavní oltář už bude v plné kráse. „Zásadně se proměnil. Oponu, drapérii či baldachýn, jak chcete, si pamatujeme v tmavě zelené barvě s květinovým motivem. Pod zelenou barvou byla nalezena stopa původní barevnosti, která byla krásně modrá, zdobená rovněž florálním motivem, ale jiným,“ vysvětluje kastelánka.
Restaurátoři si vzali do péče kromě samotného patrona také sochy andělů, mnohem více nyní vynikají obnovené zlaté prvky.
V poutním kostele zatím chybějí dřevěné lavice. „To proto, aby byla vidět celá podlaha, protože jsme hrdí a šťastní, že se ji podařilo realizovat,“ ukazuje kastelánka na dlažbu, která vznikala z velké části v kachlárně v Březí nad Oslavou a nahradila nepůvodní mramorovou dlažbu.
Šlo o mravenčí práci, pracovníci museli napojit nové dlaždice s těmi originálními, které se v části kostela zachovaly. „Celá podlaha ještě přijde po vyschnutí navoskovat,“ dodává Kokojanová.
Stát vrátil poutní areál církvi
Zelenohorský kostel, zapsaný na seznam UNESCO v roce 1994, byl první velkou památkou, kterou stát na základě restitučního zákona vrátil církvi. K tomu došlo v srpnu 2014.
Program Znovuotevření zelenohorského kostelaSobota 23. října
Neděle 24. října
|
Přestože stát do poutního areálu ve Žďáře nad Sázavou v minulosti investoval podle údajů Národního památkového ústavu devadesát milionů korun, církev jej nepřebírala v úplně dobrém stavu.
Akutní zásah potřebovaly takzvané chórky na prvním ochozu, jejichž oprava začala v roce 2015. Římskokatolická farnost se pak s pomocí evropské dotace ve výši přes 40 milionů korun pustila do celkové obnovy.
„V roce 2018 se po částech začalo s opravou fasády, vždy to bylo spojené s tím, že se vyměňovala a restaurovala okna a dveře,“ připomíná kastelánka.
V roce 2020 se práce soustředily v interiéru, proto se od loňského jara nesloužily mše a prohlídky se konaly s nezbytnými omezeními.
Nejvíc rušno bylo na Zelené hoře loni na podzim, kdy na plochu bývalého hřbitova najela těžká technika.
„Tehdy se rovnal terén pro poutní louku, také se dláždily nové chodníčky ke kostelu,“ poukazuje Kokojanová na tři nové přístupové cesty od bran ambitu ke kostelu. Letos na jaře už se celý prostor zazelenal, v ambitu navíc vzniklo pítko pro poutníky.
S pracemi pomáhali i brigádníci
Na Zelené hoře se během posledních let vystřídala řada kumštýřů: kameníci, truhláři, kováři, sklenáři, pasíři, sochaři, malíři, zlatníci, štukatéři, dlaždiči a další.
S celou řadou dílčích prací včetně finálního úklidu však pomáhali brigádníci z farnosti. Podle kastelánky se celá obnova zpozdila o necelý rok. Řadu termínů ovlivnila koronavirová epidemie, nemoc některých aktérů, chybějící materiál a další faktory.
V sobotu se po více než roční přestávce v poutním kostele znovu uskuteční bohoslužba.
„V 16.30 obnoví pomocný biskup Mons. Pavel Konzbul požehnání poutního kostela a tím ukončíme hlavní práce obnovy kostela,“ informoval farář Vladimír Vojtěch Záleský. Víkendový program bude rozdělen do několika kulturních a duchovních akcí, aby se návštěvníci mohli na Zelené hoře prostřídat.
Práce na Zelené hoře však zdaleka nekončí. Na zásah restaurátorů čekají ještě varhany. A příští rok farnost zahájí obnovu ambitu, jehož omítky dostávají na odlesněné větrné hůrce pořádně zabrat.
