Jít po cestách mezi poli či loukami a ze stromu si utrhnout jablko, hrušku nebo třeba hrst třešní. Právě takovou možnost občerstvení, kdysi venku zcela běžnou, chce i dnes dávat turistům a dalším poutníkům Sdružení Krajina, spolek z Počítek na Žďársku.
„To je ale jen jeden z cílů, s nímž se již řadu let do podzimních výsadeb stromů pouštíme. Tím dalším je snaha vrátit do přírody stromořadí, případně i remízy a jednotlivé stromy coby typický krajinotvorný prvek,“ popsala Kateřina Marečková ze Sdružení Krajina.
 |
Při posledním sázení, kterého se zúčastnily více než tři desítky dobrovolníků, hrál navíc roli i další benefit, který ovocné dřeviny do krajiny přinášejí. Přiblížil ho zástupce mysliveckého spolku z nedalekého Krásného, který zajistil i souhlasy vlastníků pozemků, kde se sázelo.
„Naší původní myšlenkou bylo zvyšování úživnosti honitby. Ovoce, které popadá ze stromů na zem, si zvěř může posbírat. Netrpí potom v zimním období tolik nouzí a nepůsobí pak ani škody někde jinde, třeba okusem stromků,“ vysvětlil Ondřej Svoboda, předseda Mysliveckého spolku Krásné. Jedním dechem ale dodal, že stromy samozřejmě vnímá také jako krásný prvek, který do krajiny regionu rozhodně patří.
Genový fond mezi poli
Při výsadbové akci putovalo do země v okolí Daňkovic celkem 43 „ovocnáčů“, z nichž větší část tvořily jabloně. Vysazeny byly na dvou místech - na pomezí pole a louky nad vesnicí a dále podél polní cesty v údolíčku pod Daňkovicemi.
„Stromy byly vybrány tak, že se jen málokterá odrůda opakuje, takže v tomto místě vlastně vznikl jakýsi genový fond. Plody budou díky tomu také dozrávat v různou dobu a poskytnou tak ovoce průběžně,“ přiblížila Marečková.
Květenu na Vysočině utiskují zelení vetřelci. Ochránci se jich zbavují ručně |
Než ale mohly dřeviny krajinu kolem Daňkovic okrášlit, dobrovolníci - dospělí i děti - se v sychravém podzimním počasí pěkně zapotili. Vykopat pro nový stromek dostatečně širokou i hlubokou jámu nebylo v místy velmi kamenitém terénu rozhodně snadné. Z půdy „kopáči“ dolovali těžké kolosy mnohdy o velikosti silničních patníků. Dřeviny byly následně opatřeny mohutnými dřevěnými kůly, obaleny pletivem proti okusu zvěří a nakonec také upevněny speciálním úvazkem ke kůlu.
„Až v praxi si člověk opravdu uvědomí, kolik je za jedním zasazeným stromkem práce,“ podotkla jedna z účastnic akce.
Semena do žádaných travních směsí ze Žďárských vrchů sbírají ochránci ručně |
Právě zapojení veřejnosti je podle spolku dalším přínosem takovýchto aktivit. „Účastní se jich poměrně často i rodiny s dětmi. A my věříme, že když si tady děti ve věku tří, pěti nebo třeba sedmi let vysadí strom, něco to v nich rozhodně zanechá a začnou si už v tomhle raném věku budovat vztah k přírodě,“ míní Marečková.
Odměnou pro dobrovolníky je během sázení i domácí občerstvení - horký čaj, buchty a koláče, a zpravidla rovněž následné společné posezení u táboráku. V případě poslední akce například u lovecké chaty krásenských myslivců.
Nouze o místa pro výsadbu
Spolek z Počítek se podzimnímu vysazování stromů věnuje už řadu let. Náklady na dřeviny i další materiál se u jedné takové akce pohybují minimálně v desítkách tisíc korun. „Máme velkou výhodu, že nás ve výsadbách dlouhodobě podporuje firma GLS, a letos se k podpoře přidala ještě Asociace neformálního vzdělávání,“ zmínila Marečková.
Problémem je dnes podle spolku spíše sehnat vůbec nějaké místo, kde by bylo možné nové stromy vysadit. Ne každá obec nebo jiný vlastník je totiž chce na svém pozemku mít. „Například loni na podzim jsme ani nesázeli, protože se žádnou vhodnou lokalitu prostě najít nepovedlo. Takže určitě oceníme tipy na pozemek, kde bychom mohli do budoucna výsadby uskutečnit,“ dodala Marečková.
V minulosti díky Sdružení Krajina a dalším spolupracujícím obcím, organizacím či firmám přibyla stromořadí nebo remízky například v okolí Žďáru nad Sázavou, Vysokého, Počítek nebo Nového Veselí na Žďársku.
