„Většina lidí si donese jednu bedýnku, před rokem chodívali s plnými pytli. Byly to stovky kilogramů jablek,“ říká Jaromír Kleibel, který má moštování na starosti v kroměřížské zahrádkářské kolonii. Stejné je to letos i na Vysočině.

„Většina lidí si donese jednu bedýnku, před rokem chodívali s plnými pytli. Byly to stovky kilogramů jablek,“ říká Jaromír Kleibel, který má moštování na starosti v kroměřížské zahrádkářské kolonii. Stejné je to letos i na Vysočině. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Moštárny mají extrémně špatnou sezonu. Není ovoce, a tak zejí prázdnotou

  • 3
Jen velmi krátkou sezonu letos očekávají provozovatelé moštáren na Vysočině. Lidé si oproti extrémně úspěšnému loňskému roku nechávají zpracovat úrodu minimálně. A ti, kteří jablka přece jen dovezou, mívají ovoce pomálu. Jablek se letos urodila podle odhadů jen čtvrtina, a tak není co lisovat.

„Máme otevřeno od 2. září každé pondělí. Pár lidí při otevření vždy čeká, ale nosí toho málo. Také kvalita jablek je většinou špatná - jsou hodně červivá, menší a rychle hnijí,“ popsal Josef Hedbávný, předseda územního sdružení Českého zahrádkářského svazu (ČZS) ve Žďáře nad Sázavou.

Litr jablečného nápoje vyjde ve žďárské moštárně na pětikorunu. Za stejnou cenu moštují rovněž ve Vladislavi na Třebíčsku, ovšem fronty se tam na tuto službu o letošním podzimu nestojí.

„Měli jsme otevřeno jednou v září, to tu nebyla ani noha. Podruhé jsme to zkusili 5. října a přišli asi dva nebo tři lidé. Ještě tomu dáme šanci teď v sobotu 12. října a podle zájmu se rozhodneme, zda budeme v tuto sezonu ještě pokračovat,“ vyjádřil se Jan Havlík ze Základní organizace ČZS Vladislav s tím, že o něco víc zájemců je o krouhání hlávek zelí, které zahrádkáři zájemcům rovněž nabízejí.

Před rokem se přitom podle Havlíka moštovalo každou sobotu přes dva měsíce, ovoce bylo hodně. „Místo ve čtyři jsme chodili domů v devět večer. To letos nehrozí,“ dodal Jan Havlík.

Úbytek zákazníků se moštárně podařilo překonat pasterizací

Také do moštárny v Pelhřimově teď zahrádkáři vozí jablek málo. „Je to zhruba čtvrtina toho, co jindy,“ řekla k tomu Jaroslava Kožichová z tamní organizace zahrádkářského svazu.

Jak vzniká mošt

Nejen výrobu moštu, ale také jeho pasterizaci nabízí svým zákazníkům moštárna v Radostíně nad Oslavou na Žďársku.

„Sezona je tentokrát hodně slabá, tak dvacetiprocentní oproti loňskému roku. Končit budeme v sobotu 26. října, což je o dva týdny dříve, než tomu bylo loni,“ okomentoval za tamní zahrádkáře, kteří zařízení provozují, Petr Štegner.

Podotkl však, že ačkoliv lidí chodí méně, o pasterizaci zájem i přesto je. Právě díky zavedení možnosti této úpravy moštu, kterou mají zákazníci od roku 2015, se tamní moštárně podařilo překonat pozvolný úbytek zákazníků.

Zájemci si odtamtud tedy již pátou sezonu mohou odvézt papírové krabice, uvnitř kterých je ukryt pětilitrový nebo desetilitrový plastový sáček s kohoutkem, díky němuž si pak mohou pasterizovaný mošt doma napouštět. Jeho velkou výhodou je, že má delší trvanlivost. Provozovatelé moštárny uvádějí půl roku, ve skutečnosti je to ještě déle.

Domácí mošt je fuška, letos se ale jeho milovníci nenadřou

Někteří lidé však dávají před zpracováním svých výpěstků v moštárnách přednost domácí výrobě. Ani ti ale letos plné ruce práce mít nebudou.

„Svůj vlastní mošt si děláme už léta - na půdě chaty u Polné máme starý drtič a lis po mých rodičích. Tento rok bohužel snad poprvé lisovat nebudeme. Z pěti jabloní, které máme, jsme měli jen pár jablek na jídlo a na štrúdl. Třeba se nám ještě podaří nějaká sehnat, domácí mošt totiž milujeme,“ vyznala se Iva Stoklasová.

Jablečnou šťávu plnou vitaminů si její rodina sama vyrábí i přesto, že to není snadná záležitost. „Musí se vybrat zdravá, nenahnilá jablka. Ta se pořádně umyjí a vykrájí. Už jen to samotné, máte-li velkou úrodu, je fuška,“ popsala Stoklasová.

Následně se plody v drtiči rozdrtí a z drti se v lisu lisuje šťáva. „Tou většinou plníme PET lahve. Něco se vypije a rozdá, něco zamrazí. Ale takové přebytky letos nehrozí. V sousedství nevím o nikom, kdo by měl velkou úrodu,“ dodala žena.

Jablka jsou podpultová, třeba střední Čechy nemají vůbec nic

Vysočina ale není jediná, kde je o jablka i další ovoce nouze. „Letošní rok zahrádkářům skutečně nepřál, ovoce je málo a dokonce i jablka, jichž bývá vždycky dost, jsou téměř podpultová. Jejich nedostatek jde napříč republikou, střední Čechy nemají téměř nic, něco málo hlásí sever Moravy. Vysočina je na tom také špatně, ale na jídlo a uskladnění snad bude dost,“ uvedla Marta Pawlicová, mluvčí Českého zahrádkářského svazu.

Svaz má dle jejích slov 360 moštáren, přičemž na Vysočině jich je kolem pěti desítek. „Zatím nemáme hlášeno, že by některá vůbec neotevřela,“ podotkla Pawlicová.

Letošek se podle ní hodně vymyká, jindy se totiž v moštárnách doslova dveře netrhnou. „Na svaz vždy na podzim dostáváme od lidí množství dotazů, kde jsou pro ně nejbližší moštárny. Zvláště lidé z Prahy, kteří v době nadúrody nevědí co s ovocem, chtějí své výpěstky namoštovat. Když se urodí, tak bychom potřebovali moštáren snad jednou tolik,“ míní mluvčí.

Loni, kdy byla úroda nadstandardní, museli v moštárnách dokonce dělat pořadníky a přednost měli členové svazu. „Organizace, která má moštárnu, si na nečinnost nemůže stěžovat. A myslím si, že zájem bude stoupat. Bohužel, nové moštárny nám moc nevznikají, jde o velkou investici,“ dodala Marta Pawlicová.