Žďár nad Sázavou přijde o jedno ze svých velkých turistických lákadel. Volně průchozí ohrady s berany na svazích památky UNESCO se v minulých pěti sezonách těšily velkému zájmu turistů, fotografů a dalších návštěvníků města. Byly ale také cílem vycházek mnoha žďárských obyvatel. A právě to se nyní ukazuje jako problém.
„Zelená hora je hojně navštěvované místo. Denně tudy procházejí stovky lidí z různých koutů republiky i ze zahraničí. Nikdo nedokáže zaručit, že si virus nepřinesou například na podrážkách obuvi,“ objasnil Tomáš Blažek, ředitel Sdružení Krajina z Počítek na Žďársku, které pro město pastvu zajišťuje.
Doplnil, že přítomnost stáda v takto exponovaném místě, kde nelze přístupu lidí zcela zamezit, by mohla vést k zavlečení nákazy mezi stádo. A poté i do okolních chovů, což by mělo fatální následky. „Pro nás jsou ale zdraví zvířat i bezpečnost chovů v našem regionu naprostou prioritou,“ zdůraznil Blažek.
Letos tak pastvě, již si vedení města chválilo i coby efektivní a ekologickou údržbu špatně přístupných svahů, slintavka a kulhavka daly stopku. Zákeřné nemoci se sice zatím tuzemsku vyhýbají, ovšem v několika státech východně od hranic České republiky se už v chovech nákaza objevila.
Zvítězila odpovědnost, souhlasí vedení města
Rozhodnutí sdružení akceptuje i vedení města a bere jej jako nezbytný preventivní krok. „Samozřejmě bychom si přáli, aby Zelená hora zůstala taková, jak ji poslední roky v sezoně známe - i s pasoucími se berany. Ale bohužel - zdravý rozum a odpovědnost musejí zvítězit. Epidemie slintavky a kulhavky by mohla mít vážné dopady nejen na zvířata, ale i na zemědělce v celém regionu,“ vyjádřil se žďárský starosta Martin Mrkos.
Se sdružením se podle něj město domluvilo na ručním sekání pastviny. „A věříme, že příští rok se už situace opět vrátí k normálu,“ dodal starosta.
Trávu na Zelené hoře spásají berani, skvěle nahradí lidské síly |
Ovce plemene romney, konkrétně méně hluční berani, kteří neruší pietu blízkého hřbitova, pocházejí z farmy z Počítek. Svah kopce směrem ke Konventskému rybníku spásají už od jara 2020, a to vždy zhruba od poloviny května až do začátku podzimu. Po pěti letech to tak letos bude první sezona, která se bude muset obejít bez čtyřnohých „sekaček“.
Jakým způsobem budou prudké svahy udržovány, není zatím přesně stanoveno. Spolek, jenž v regionu pečuje o množství přírodních lokalit, včetně podmáčených luk, má však s ruční údržbou travních porostů bohaté zkušenosti.
„Předpokládáme, že bychom využili klasicky sekačky a křovinořezy. Posekaná tráva by se potom hrabala ručně. Zvažujeme i možnost zapojení veřejnosti, aby si lidé mohli zkusit, oč je taková údržba náročnější, když nemohou svoji práci vykonávat právě ovce. Zajímavé bude také porovnat výsledky,“ míní Blažek.
Zvířata si hravě poradila i s rozpínavou trávou
Efekt „zvířecích hospodářů“ se ostatně na žďárské pastvině projevil už po první sezoně v roce 2020, která trvala přibližně čtvrt roku. Stádo se hravě vypořádalo s obrůstajícími dřevinami i s nežádoucí třtinou křovištní - rozpínavou trávou, jež potlačuje další druhy rostlin.
Postupem času se upravila podoba pastviny, kde vznikl i klidový prostor pro zvířata, dále napájení vodou i pravidla chování v ohradách, které jsou přístupné takzvanými texaskými bránami. Přestože spolek v minulosti musel čelit například i nežádoucímu krmení beranů nebo občas také nějakému nevhodnému chování ze strany návštěvníků či pejskařů, jednalo se spíše o ojedinělé případy.
Přerušený přívod vody i špatné krmení. Beranům na pastvě kdosi škodí |
„Celkově tady zkušenosti s pastvou vnímáme pozitivně a věříme, že v ní budeme moci v budoucnu zase pokračovat,“ podotkl Blažek.
Zmínil také, že zákaz vstupu do ohrad platí i na dalších pastvinách, které Sdružení Krajina v regionu má. Volně přístupný byl v minulosti například ohrazený prostor v podmáčené lokalitě Pastviska u Odrance na Žďársku, kde se kromě ovcí pásli rovněž shetlandští poníci.
