Využití „živých sekaček“ na údržbu hůře přístupného terénu u památky UNESCO se v minulých letech osvědčilo. Město v něm proto chce ve spolupráci s farmou pokračovat i nadále.
„Některé změny pozorují už i laici. Lze si například všimnout, že zmizela snaha dřevin neustále se tlačit nahoru. Černý bez, ostružina nebo krušina ze svahu prakticky vymizely. Postupně se také zahušťují trsy trávy, takže vše probíhá podle představ,“ shrnul Milan Daďourek.
Ohrada letos znovu zaujímá plochu zhruba 2,1 hektaru. Asi půl hektaru ale zatím zůstalo za elektrickou sítí, aby se tam ovce nedostaly.
„Tuto část plochy jsme nyní nechali mimo pastvu, abychom zvířata přiměli věnovat se tomu, co jim chutná o něco méně. Pokud se bude zdát, že jim práce moc neodsýpá, tak ten půlhektar nejdříve posečeme a teprve poté tam stádo pustíme. Stále je co se učit a zlepšovat,“ podotkl farmář.
Bečení ovcí a jehňat by rušilo pietu na hřbitově
K pastvě byli, stejně jako v předešlé sezony, zvoleni berani. Mimo jiné i kvůli nedalekému hřbitovu, kde by bečení ovcí s jehňaty, jež jsou oproti samcům hlučnější, mohlo rušit pietu. Samice a mláďata navíc potřebují podle chovatele více klidu a průchozí ohrady s častým pohybem lidí by pro ně mohly být stresující.
„Obecně jsme ale závažné problémy s průchozími ohradami dosud neměli. Lidé naštěstí celkem respektovali soukromí zvířat, jen párkrát bylo třeba někoho upozornit, že by neměl mít v ohradě psa na volno. Pro ovce je to pak zbytečný stres,“ dodal Daďourek.
Počet beranů v ohradě se podle jeho slov může během nadcházejících měsíců ještě změnit. Když bude třeba vlivem sucha trávy méně, některá zvířata lze odvézt. Pokud naopak nebude stávající stádo na svoji práci stačit, přiveze mu farmář další čtyřnohé pomocníky.
V rámci pastvy na Zelené hoře probíhá také odborné sledování jejího vlivu na rostlinná společenstva.
„Tento výzkum je veden Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V průběhu let by měl prokázat skutečný dopad pastvy na louky v okolí kostela,“ informovala Dagmar Kafková ze zapojeného Sdružení Krajina, které se zabývá především péčí o podmáčené louky na Vysočině.
Spásání trávy pomáhá druhé rozmanitosti
Tyto luční porosty jsou obhospodařovány převážně sečí; ovšem lidé, kteří jsou ochotni vykonávat náročnou fyzickou práci v terénu, se stali podle zástupců sdružení postupem let nedostatkovým zbožím. I proto jejich práci na některých přírodně cenných lokalitách přebírají zvířata.
„Pastva navíc na rozdíl od seče působí v delším časovém rozpětí, porost je spásán různorodě a zvířata také zanechávají na pastvině trus. Ten využijí mnozí brouci a další hmyz, který pak následně slouží jako potrava pro ptáky, jejichž zvýšený výskyt je na pastvinách patrný. Příznivý vliv má i místní rozrušování drnu, což umožní vyrůst rostlinám, které by se jinak v hustém porostu neprosadily,“ vysvětlila Kafková. To vše podle ní přispívá ke zvýšení druhové rozmanitosti.
Kromě již zmíněných ovcí se pro pastvu na Vysočině začínají nasazovat i koně, respektive poníci.
„Kombinace společné pastvy koňmi i ovcemi se nám zatím osvědčila. Každé z těchto zvířat totiž preferuje jiné rostliny a vegetace je pak opravdu důkladně spasená. Tento způsob je zvláště vhodný do podmáčených luk, kde bývá tráva dost ostrá a právě koně si s ní dobře poradí,“ přiblížila Kafková s tím, že k pastvě se využívají koně plemene shetlandský pony farmáře Daďourka.
Ovce a poníci putují po Žďárských vrších
Tito poníci byli společně s ovcemi k vidění už loni - na asi tříhektarové podmáčené louce pod rybníkem Velký Babín poblíž obce Budeč na Žďársku. Stejnou lokalitu mají zvířata obsadit i letos koncem května.
„Lidé, kteří by si je chtěli prohlédnout třeba v rámci nějakého výletu, se mohou vydat od žďárského podniku Žďas po Naučné stezce Babín, která je dovede přímo na místo,“ řekla Kafková.
Stádo složené z ovcí i poníků, mezi nimiž nemá chybět ani klisna s hříbětem, bude spásat rovněž mokřiny v blízkosti Žďáru za přehradou Staviště. Lokalitu nedaleko osady Plíčky začne zvířecí pracovní četa obhospodařovat nejspíš v červnu.
„Ovečky i koně se pak budou v průběhu léta přesouvat po různých místech Žďárských vrchů. Svůj díl práce odvedou například i na Pastviskách u Odrance nebo v přírodní rezervaci Meandry Svratky u Milov,“ vyjmenovala Kafková.
