Zatímco otec už dvacet let podniká, syn se už nějaký ten pátek úspěšně věnuje politice. Po starostování v Chotěboři se Tomáš Škaryd vyšvihl do funkce krajského radního a nyní pomýšlí na mety ještě vyšší. Na podzim by rád uspěl v klání o senátorské křeslo. Nyní má jako politik na starosti kulturu a cestovní ruch na celé Vysočině.
Příjmení Škaryd ale figuruje i v jiné oblasti, a sice jde o úspěšného žadatele o dotaci z krajského úřadu. A to hned dvakrát. V roce 2010 získal otec radního, chotěbořský podnikatel, od kraje příspěvek 150 tisíc korun na modernizaci vytápění provozovny. Ta vyšla celkově na více než 466 tisíc korun.
Otec krajského radního byl úspěšný i v loňském roce, kdy ve stejném grantovém programu získal v dotačním titulu Rozvoj podnikatelů na nákup bagru za 800 tisíc podporu v téže výši jako rok předtím.
Z jednání, na kterém se dotace schvalovaly, odešel
Otec se synem pochybnosti o transparentnosti takové dotace odmítají. "Jsou to spekulace, které mě v mých očích poškozují. Co můžu dělat, když se můj příbuzný rozhodne o dotace žádat? Nemůžu po otci chtít, aby nebyl žadatelem, to by byla diskriminace," řekl radní Tomáš Škaryd.
Příspěvky z kraje firmě rodinného příslušníka připomínají kauzu hejtmanova náměstka Libora Joukla. Jeho žena kase kraje ve stejném fondu úspěšně na dotacích ulevila o téměř 600 tisíc korun.
"Musím důrazně odmítnout srovnání s případem pana Joukla. Je to odlišná věc, kdy můj otec má samostatnou domácnost a podniká už od roku 1990," reagoval na srovnání s dotací cukrárně náměstkovy ženy radní Škaryd.
"Naše aktivity se vůbec nekříží a nedoplňují, já nemluvím otci do jeho aktivit a on nemluví do mých. To, že požádal o dotaci na kraji, je jen jeho věc, já jsem v tom žádným způsobem nefiguroval ani o dotaci nerozhodoval," dodal politik z ČSSD.
A připomněl i dřívější podobný tandem. "I když jsem byl starostou Chotěboře, otcova firma, která je místní, se účastnila výběrových řízení na zakázky a někdy i uspěla," řekl radní.
Tomáš Škaryd navíc - na rozdíl od náměstka Joukla - z jednání, na kterém se balík dotací schvaloval, podle úředního zápisu odešel (náměstek Joukl pro dotaci na zmrzlinový stroj hlasoval - pozn. red.).
O dotacích se spolu nebavili
K případu se vyjádřil i otec radního Škaryda. Se synem prý žádosti o dotace nekonzultoval. "Syna vidím pomalu jednou za dva týdny, nemáme na sebe skoro čas, každý máme své povinnosti. Nevím, proč bych se s ním o tom bavil, nebylo na tom co řešit," řekl Ladislav Škaryd.
A připomněl, že jeho syn, krajský radní, nikdy v otcově firmě nepracoval ani s ní nemá nic společného. Nákup bagru, na který mu krajský úřad přispěl, mu prý zpřístupnil nové zakázky. Investice do bagru podle slov Škaryda staršího znamenala i navýšení počtu pracovních míst.
"Přijal jsem pět nových lidí. Když pro ně práci nebudu mít, tak je nebudu zaměstnávat," dodal Škaryd, který ve firmě aktuálně zaměstnává třicet lidí. Návratnost investice do bagru ale spočítanou nemá. "To záleží na zakázkách, ty buď jsou, anebo nejsou," řekl Škaryd.
Jen loni o dotaci pro rozvoj podnikatelů žádalo kraj přes dvě stě podnikatelů, uspělo asi 80 z nich. Těm za loňský rok kraj poskytl deset milionů korun. V celém Fondu Vysočiny pak kraj loni rozdal zhruba 40 milionů korun.
