Větrná zástěna, autobusová čekárna, ale také nebetyčná pitomost. Mnoho nelichotivých přízvisek dostal nový pomník na brodském hřbitově. A to ještě ani nebyl hotový. Kritikům stačilo, když loni v létě poprvé spatřili jeho zmenšený model.
Přibližně dva metry vysoký, tři metry široký a metr „hluboký“ monument už stojí na svém místě. Nainstalován byl na loučku uprostřed hřbitova, kde stával pomník původní. Ten tvořil betonový sloupek s kovovou rudou hvězdou a několik bloků betonu okolo.
Vedení brodské radnice se nelíbil, navíc byl podle ní historicky nepřesný tím, že vypadal, jako by byl věnován pouze Rudá armádě. Pro oslavy výročí republiky ho tak nechala vyměnit.
Nové dílo vytvořil známý brodský sochař a sklář Jan Exnar. Je složeno ze tří plátů černé oceli a skla. „Koncepce má charakter otevřené architektury kaple s dominantním barevným ‚oknem‘. Stěny a strop v imaginární perspektivě nesou síť hvězd, která se prolíná se jmény obětí,“ představil ho loni na podzim.
„Oblak jmen bytostí z mnoha míst Evropy se dotýká na jedné straně nekonečna vesmíru, na straně druhé modrého skla, symbolu našeho vědomí, naděje a mementa našich životů,“ doplnil umělec.
Neuvážlivá drzost a pitomost, láteřil opoziční zastupitel
Jenže už samotný model se setkal s rozporuplnými reakcemi. „Podobu pomníku považuji za neuvážlivou drzost,“ tvrdí například opoziční zastupitel Jiří Čáslavský. „Asi jsem nedorostl hodnotám současného moderního umění. Mně se to prostě zdá jako pitomost,“ prohlásil bez servítek.
„Nerez se mi nezdá. Na Vysočině přece máme kámen a zdatné sochaře, kteří s ním umí pracovat,“ podivoval se před rokem i Vladimír Slávka z hnutí ANO.
Při schvalování si zastupitelé města vymínili, že představená podoba pomníku nebude konečná a že se vedení města zkusí s autorem domluvit na případných úpravách. To se však nakonec nestalo.
„Pomník vznikl v takové podobě, jak ho autor představil a jak byl naprojektován. Nevím o tom, že by tam byla nějaká změna,“ konstatoval nyní havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.
Nepovedený výběr podoby přirovnali ke karlovarské losovačce
Velké pozdvižení vyvolal i způsob, jakým radnice o podobě monumentu rozhodovala. Jan Exnar se městu sám přihlásil, že by nový pomník vytvořil. Dílo si ocenil na téměř jeden a čtvrt milionu korun. Zastupitelé, i proto, že měli k návrhu připomínky, nakonec rozhodli o nutnosti architektonické soutěže.
Členové hodnotící komise ale v anonymní soutěži vybrali opět Exnarův návrh a navíc ho odměnili 70 tisíci korunami. Už dopředu ho znali a věděli, kdo je jeho autorem.
Kritici namítají, že komise se sešla jen jednou a pouze v sedmi lidech místo původně jmenovaných třinácti. Někteří odpůrci Exnarova návrhu si stěžovali, že na jednání vůbec nedostali pozvánky a nevěděli o něm. „To je karlovarská losovačka!“ rozčiloval se poté komunistický zastupitel Milan Plodík.
Pomník bude odhalen v neděli ve 13 hodin. Zatím stojí zabalen do modré plachty. Na poměrně rozlehlé loučce se však poněkud ztrácí a na pohled vypadá velmi malý. Je proto možné, že radnice nechá do budoucna vylepšit i jeho bezprostřední okolí. „Zatím jsme však tuto věc nikterak neřešili,“ podotkl Honzárek.
Znovu po sto letech půjde k řece průvod s bustou císařeVedle oficiálních pietních aktů, které chystá radnice, si výročí vzniku Československa ve velkém připomene zejména havlíčkobrodské Muzeum Vysočiny. To na 28. října připravilo rekonstrukci událostí, jak to před sto lety ve městě vypadalo. „Vycházíme z historických skutečností, skutečných událostí i třeba fotografií a vzpomínkových článků,“ prozradil ředitel muzea Michal Kamp. Muzeum tím chce ukázat, že i tehdejší Německý Brod v říjnu roku 1918 žil revolucí. „Ale něco vynecháme. Třeba takové pálení rakouských vlajek nebo svrhávání busty císaře do řeky. Ona se tu tenkrát děla docela i zvěrstva,“ podotkl Kamp. Slavnost na náměstí začne v neděli ve 14 hodin. Nejprve starosta Eduard Šubrt z balkonu nové radnice vyhlásí samostatné Československo. „Byl to v tu dobu zároveň poměrně vysoce postavený politik, který měl nejnovější zprávy. Občany Brodu s vývojem seznámil hned 28. října 1918 večer,“ říká Kamp. Po obecné veselici a strhávání praporů habsburského mocnářství vyjde z Horní ulice průvod s bustou císaře. Podle dobových záznamů se takový studentský průvod opravdu uskutečnil 29. října 1918, plastiku pak lidé svrhli do Sázavy. Busta císaře byla původně umístěna v takzvané barákové kolonii, což je přibližně místo dnešní psychiatrické léčebny. „Vedle orlic na úřadech a veřejných budovách byla právě tato busta symbolem monarchie v Brodě,“ poznamenal ředitel muzea. V podvečer muzeum pořádá v sále Staré radnice besedu a po setmění v 19 hodin vyrazí od pomníku Karla Havlíčka Borovského v parku lampionový průvod. I ten podle archivních záznamů procházel městem na znamení oslavy samostatného státu a sbratření zdejšího obyvatelstva. |
