Důvodem těchto úvah je nový zákon o odpadech. Radnice v té souvislosti chystá i další novinky. Na řadu by mělo přijít - podle doporučení strategie, kterou si radnice nechala zpracovat - i třeba zřízení dalšího sběrného dvora, překladiště odpadů, větší podpora třídění či centrum s věcmi sloužícími k opětovnému využití.
Nový zákon o odpadech od letoška postupně prodražuje skládkování směsného komunálního odpadu tak, aby se stal tento způsob nejméně výhodným řešením, jak s ním nakládat. Od roku 2030 bude už jeho skládkování zakázáno.
„My se na to samozřejmě připravujeme - část komunálního odpadu budeme energeticky využívat. Oslovili jsme spalovnu SAKO Brno, která je aktuálně jedinou dostupnou pro Žďársko. V rámci zkušebního svozu jsme tam odvezli 19 tun směsného komunálního odpadu,“ popsala místostarostka Ludmila Řezníčková s tím, že náklady jsou o něco nižší než skládkování. Na jednom svozu město ušetří zhruba čtyři a půl tisíce korun.
Do spalovny by měl zatím putovat hlavně takzvaný nadměrný odpad, tedy množství nad stanovený limit, které je podle nové legislativy zatíženo mnohem vyšším poplatkem za skládkování. Limit letos činí 200 kilo komunálního odpadu na obyvatele - tolik lze ročně uložit na skládku za nižší sazbu. Postupně ale bude hranice ještě klesat a třeba v roce 2029 má činit 120 kilogramů na osobu.
V Brně staví další kotel a navyšují kapacitu
S firmou SAKO mají Žďárští předjednáno možné energetické využití zhruba tisíce tun komunálního odpadu ročně, což podle slov mluvčího radnice Matěje Papáčka odpovídá přibližně čtvrtině celkové produkce tohoto typu odpadu ve městě.
Na jednoho obyvatele připadá produkce v přepočtu necelých 200 kilo komunálního odpadu za rok. „Když k tomu ale přičteme i velkoobjemový odpad, je toto číslo ještě o něco vyšší,“ zdůraznila Řezníčková.
Spalovna v Brně - Líšni |
Spalování odpadu, které má pro letošek město domluvené, je ale jen jednorázovou objednávkou. Výběrové řízení na firmu, jež bude pro Žďár zajišťovat likvidaci směsného komunálního odpadu v dalších letech, teprve probíhá.
V brněnské firmě SAKO potvrzují, že zájem o energetické využití zbytkových komunálních odpadů roste, a to i z okolních krajů včetně Vysočiny. Většinou jde o zjišťování možností a vyjednávání o nich.
„Intenzivně pracujeme na zvýšení kapacity našeho zařízení na energetické využívání odpadu, a to dostavbou třetího kotle a dalších souvisejících stavebních úprav, abychom byli schopni zvýšenou poptávku uspokojit,“ sdělila Iveta Jurenová, obchodní náměstkyně firmy.
Uvažuje se o budování dalších sběrných dvorů
Na radnici ale chtějí zapracovat i na dalších slabinách, jež město má v oblasti nakládání s odpady, na základě zpracované strategie. „Jedním z našich zásadních cílů je nárůst poměru tříděného vůči směsnému komunálnímu odpadu,“ uvedl mluvčí Papáček.
Ač 92 procent obyvatel Žďáru má barevné „třídicí“ kontejnery v rozumné docházkové vzdálenosti do 200 metrů (v průměru cca 156 metrů - pozn. red.), stále se vyskytují místa, kde je třeba síť ještě zahustit. Pokračovat se má také ve čtrnáctidenním svozu směsných odpadů ve vybraných lokalitách s rodinnými domy.
„Měli bychom uvažovat o zřízení ještě jednoho i více menších sběrných dvorů pro dotřídění zejména objemných odpadů na ty, které lze ještě využít, a ty, co bychom zákonným způsobem zlikvidovali,“ nastínila Řezníčková.
Dodala, že společně se sběrným dvorem by se nabízel i vznik re-use centra. Tam lidé odkládají funkční, ale nevyužívané věci, které si někdo jiný může zase zdarma vzít.
Odpadovou strategii proberou zastupitelé
Nabízí se i zbudování překládací stanice a celkově zlepšení přepravy komunálního odpadu k dalšímu využití. „To je jedna z hlavních slabin města. Nemáme vlastní infrastrukturu k nakládání s odpady. Vlastníme jen nádoby na tříděný sběr odpadů,“ řekla místostarostka.
Sběrný dvůr ve Žďáře provozuje společnost AVE, jež se stará i o svoz odpadu. S firmou plánuje město i nadále spolupracovat, ve hře je ale i větší zapojení městských technických služeb či vznik zcela nové organizace.
Zastupitelé budou návrhovou část odpadové strategie schvalovat v listopadu.
„Termín 2030, kdy se kromě zbytkových odpadů už nebude moci skládkovat, se hrozivě blíží. Příští rok by tedy mohla probíhat příprava, diskuse s občany či vytipování lokalit a realizaci bych pak viděla snad na roky 2023 či 2024,“ dodala Řezníčková.
