„Je to strašně důležité téma. Od roku 2030 je zákaz skládkování. Jihlava musí nějakým způsobem řešit svoje odpady,“ zmínil jihlavský primátor Petr Ryška (ODS) zákon o odpadech, který od roku 2030 počítá se zákazem skládkování odpadu, který lze recyklovat nebo energeticky využít.
Občané Jihlavy v referendu před devíti lety odmítli stavbu spalovny v krajském městě. „Pro Jihlavu by bylo dobře, kdyby zde spalovna byla,“ myslí si Ryška. „Je to sice obrovská vstupní investice, na druhou stranu energie, která se z toho získává, je výhodná. A nemuseli bychom to nikam vozit.“
V tuto chvíli však už myšlenka spalovny v Jihlavě postrádá na reálnosti. „I kdybychom se rozhodli a stihli postavit zařízení včas, nikdy už nestihneme udělat infrastrukturu rozvodů. Naopak ve Žďáře podobné rozvody mají,“ vysvětluje Ryška.
Záměr vozit odpad z Jihlavy do Žďáru nad Sázavou je dobrou variantou i podle opozičního zastupitele Radka Hoška (STAN). „Ekonomicky by to mělo být zajímavější než to nechat vozit do Brna. V tuto chvíli si myslím, že ani jiná varianta pro Jihlavu není na stole,“ uvedl Hošek.
Jihlava už teď vozí asi dva tisíce tun odpadu ročně do spalovny společnosti SAKO Brno. Jednání s ní byla podle Ryšky složitá, navíc neřeší likvidaci veškerého odpadu, kterého Jihlava ročně vyprodukuje asi devět tisíc tun. Odpadu města a okolních obcí je ročně asi 20 tisíc tun.
Nechtěli být celokrajské zařízení
Zařízení s multipalivovým kotlem, který umožní pálit odpad i biomasu, především pak štěpku, chce ve Žďáře vybudovat městská společnost SATT. Areál vznikne na okraji města, u propojky Jihlavské a Brněnské ulice. Spalovna má kapacitu 40 tisíc tun odpadu ročně a do tohoto množství se má vejít právě také Jihlava.
„O spolupráci s Jihlavou se uvažuje od počátku, stejně jako s Novým Městem na Moravě, Bystřicí nad Pernštejnem a samotným Žďárem. Setkávat se budeme i se zástupci sdružení okolních obcí a mikroregionů,“ nastínil Petr Scheib, ředitel firmy SATT.
Z odpadu Žďár vyrobí teplo. Místo cesty na skládku shoří odpad v novém zařízení |
Stále podle něj platí, že do žďárského zařízení bude denně mířit deset až patnáct vozidel, samozřejmě v závislosti na jejich velikosti. „Věříme, že bude snahou Jihlavy vypravovat velká nákladní auta, ne malé kuka vozy, což bude efektivnější pro obě strany,“ podotkl ředitel.
Dle místostarosty Žďáru Rostislava Dvořáka (KDU-ČSL), který je i předsedou představenstva firmy SATT, se nemusí lidé obávat, že by spalovna v tichosti navyšovala kapacitu. „Jihlavu do objemu odpadu přijmout můžeme, ale od začátku jsme tu nechtěli velké, celokrajské zařízení,“ zdůraznil Dvořák.
Menší spalovna by měla stát i v Třebíči
Záměr za zhruba 1,45 miliardy korun teď prochází hodnocením EIA, jež posuzuje vliv na životní prostředí. Pravděpodobně v září má o projektu rozhodovat Státní fond životního prostředí. „Doufáme v dotaci, která by mohla pokrýt zhruba 40 procent nákladů,“ uvedl Dvořák. Zbytek plánuje investor zajistit z úvěru. V lednu 2026 chce SATT vypisovat soutěž na dodavatele.
Teplo, jež při spalování odpadu vznikne, zužitkují žďárské domácnosti, které jsou teď vyhřívány teplem vyráběným v podniku Žďas. Vyrobená elektřina půjde do sítě.
Jihlavské referendum o spalovně odpadů je kvůli malému zájmu neplatné |
V současné době žádná spalovna v kraji nefunguje. „Na Vysočině máme takové záměry nyní dva. Kromě Žďáru, kde jsou zatím nejdál, se jedná ještě o Třebíč. Tam bude projekt menšího rozsahu - s kapacitou 20 tisíc tun odpadu ročně a pokryje právě Třebíčsko,“ shrnul Pavel Řehoř, krajský radní pro oblast životního prostředí.
Pro rok 2030 je produkce odpadu na Vysočině odhadována na 112 až 120 tisíc tun. Kraj proto prostřednictvím memorand o spolupráci zajišťuje další kapacity pro jeho zpracování. Uzavřena jsou třeba s Elektrárnou Opatovice, C-Energy Planá, Vrátno České Budějovice či se SAKO Brno.
Místo na okraji Žďáru, kde by měla stát spalovna
17. května 2025 |
