Ve městě lidé za rok vyprodukují 3 500 tun komunálního odpadu, nicméně víc než polovina - asi 55 procent - by se dalo ještě vytřídit.
„Když to přepočtu na jednotlivce, každý ve Žďáře v průměru vyprodukuje 179 kilo odpadu ročně, ale kdybychom třídili tak, jak je vhodné a jak k tomu máme ostatně i podmínky, bude ho na osobu o 98 kilo méně,“ vyčíslil žďárský starosta Martin Mrkos.
Právě tento nepoměr zpodobňují dva boxy, instalované až do 15. května v centru. V jednom je v pytlích směs, co do popelnice patří. Ve druhém obsah, který by lidé mohli dál rozdělit do určených nádob.
Kolemjdoucí se tak mohou „kochat“ lahvemi, plechovkami, oblečením, plasty, skořápkami od vajec i ořechů, trávou, pečivem nebo třeba novinami a akčními letáky. Složky jsou navíc navrstveny tak, aby množství odpovídalo i jejich skutečnému zastoupení v popelnicích. „Asi třetinu tvoří bioodpad, deset procent plasty a nápojové kartony, zbytek připadá na sklo, kovy, papír a textil,“ vyjmenoval Mrkos.
Typická žďárská popelnice
Každý box má objem 4,5 kubíku, v součtu tak vydají za jeden velkoobjemový kontejner. „Kdybychom do něj vysypali popelnice ze Žďáru sebrané od občanů, tohle vše v nich v nějaké obdobě najdeme. Je tam plno vytříditelných složek,“ konstatovala Dana Wurzelová, vedoucí odboru majetku a komunálních služeb. Údaje doslova z nitra popelnic má radnice díky pravidelnému hodnocení jejich náplně. Úřednice provádějí i namátkové kontroly, a to napříč městem a u různých typů bydlení.
Obyvatelé mají přitom k dispozici kolem dvou tisíc nádob na tříděný odpad na 105 místech. Minulý rok do nich vyhodili 4 315 tun nepořádku. Velkým nešvarem je ale i odkládání věcí do jejich okolí. Proti tomu ostatně brojil zmíněný apel z roku 2023, kdy se na kontroverzní hromadě ocitl tento typ nepořádku.
Žďárské náměstí zasypaly tuny odpadu, radnice zahájila netradiční kampaň |
„Snad i díky této hromadě a navazující kampani se povedlo snížit roční množství odpadu odloženého u kontejnerů o patnáct tun papíru a devět tun objemného odpadu,“ zhodnotil Mrkos s tím, že loni se radnice zaměřila zase na propagaci lepšího třídění bioodpadu. Právě ten tvoří i nyní velkou část obsahu žďárských popelnic.
„Řada lidí si bohužel myslí, že když hodí tyto odpady do ‚komunálu‘, nevadí to, protože jsou přírodního původu - nic, co se dlouho rozkládá. Ale i bioodpad produkuje při rozkladu nějaké plyny a je lepší jej vytřídit pro další využití,“ upozornila mluvčí města Blanka Sobolová.
Černí pasažéři
Ročně stojí město odpadový systém 25 milionů korun. „Náklady stále rostou, stejně jako poplatek za skládkování. I přes letošní navýšení místního poplatku (na 840 korun za osobu a rok - pozn. red.) tak město stále doplácí na své občany 12 milionů,“ vypočetl Mrkos.
Žďár nabádá k lepšímu třídění bioodpadu. Ušetří to miliony a vyrobí kompost |
Dodal, že poplatek nezahrnuje „jen“ vývoz popelnic, ale i kontejnerů na tříděný odpad, možnost využít sběrný dvůr, kam lze řadu surovin odložit zdarma, či svoz nebezpečného a objemného odpadu.
„Samozřejmě jsou lidé, kteří třídí poctivě. Ale jsou i tací, co možnost třídění ignorují a jsou v tomto solidárním systému takoví černí pasažéři na úkor ostatních,“ dodal Mrkos.
