Rozsáhlá hromada ohraničená mobilním oplocením a vysvětlujícími cedulemi zůstane na místě týden, bez ohledu na počasí. Dle vedení města je navíc tato akce pouze začátek. Žďár má k tématu nepřípustného odkládání odpadu u kontejnerů připravenou dlouhodobou edukativní kampaň.
„Když vidím, kolik věcí se tu sešlo, nechce se mi věřit, že byly nashromážděné za pouhý měsíc. Jak to říct slušně – lidé jsou prostě líní a ještě navíc čuňata. Přitom dnes je v každé rodině pomalu několik aut, tak dojet na sběrný dvůr snad není problém. Kontejnery jsou navíc téměř na každém rohu, takže když je plný jeden, musí se holt o kousek dál,“ říká Kateřina Daňková, která se u nepřehlédnutelné kupy zastavila se svými dětmi.
Ne všechny reakce přihlížejících však byly pozitivní. „Přijde mi jako lepší řešení nádoby prostě vyvážet častěji, když je to očividně potřeba, než zohyzdit náměstí kupou takové špíny. Vypadá to hrozně, a pokud to tu bude fakt týden, je to jen městu pro ostudu,“ prohlásil jeden z kolemjdoucích seniorů.
Častější vývoz však není dle radnice univerzálním řešením. Zrovna krabice a kartony, jichž je ve městě měsíčně odloženo mimo nádoby kolem jedné tuny, by se totiž často do kontejnerů klidně vešly. „Bohužel u řady lidí je to spíš o určité laxnosti a lenosti krabice rozřezat či rozšlápnout,“ míní žďárský starosta Martin Mrkos.
Pro věci musí jiné auto s jinou posádkou
Když navíc prší a odložené kartony rozmoknou, nejde už o papír jakožto materiál, který lze dál recyklovat, ale o směsný odpad. „Jeho uložení je pak poměrně drahé a manipulace s ním mnohem náročnější,“ doplnil starosta.
Další část odpadků, jež se za měsíc z prohřešků veřejnosti nastřádá, tvoří věci, jako je nábytek, ledničky a další elektrospotřebiče, nebo třeba matrace. Opět o celkové váze kolem jedné tuny.
Na likvidaci nepořádku odloženého mimo kontejnery, jichž je bez nádob na bioodpad po městě 430, vynakládá radnice kolem 400 tisíc korun za rok. „Jen pro představu, to je částka, za niž lze pořídit 20 laviček, 25 stromů či udělat malé dětské hřiště,“ konstatoval starosta Mrkos.
Odpadky vyhozené mimo nádoby běžné svozové auto totiž nabrat nemůže. „Vysype sice odpadový zvon, ale nikdo z pracovníků již nedokáže přes vysoko položený okraj vozidla ručně přehodit tyto bokem odložené věci. Musí přijet jiné auto, s jinými lidmi a za další peníze,“ objasnil Mrkos.
„Černou skládku“ doplní spoty v kině
Týdenní ukázková „černá skládka“ na náměstí není jedinou aktivitou startující kampaně. „Její součástí budou například spoty v kině, které poběží před promítáním. Myslím, že jsou velmi zdařilé a vtipné. Budeme o tomto fenoménu také průběžně informovat v médiích města - ve zpravodaji, na webu, sociálních sítích. Máme ale připravené i další aktivity, které zatím nebudeme prozrazovat,“ dodal starosta.
Kampaň podle něj cílí hlavně na slušnou a uvědomělou veřejnost, za jejímiž chybami stojí spíš nevědomost. „Tito občané mnohdy nevědí, že odložením věcí vedle kontejneru v podstatě zakládají černou skládku ani že manipulace s takovým odpadem má úplně jiný režim, než když přijede běžné svozové auto a kontejner vysype,“ vysvětlil Mrkos.
Díky kampani by dle představ radnice mohli tito obyvatelé, jimž záleží na kvalitě veřejného prostoru, své návyky změnit. „Rozhodně nechceme plýtvat energií na bezohledné lidi, kteří jsou ‚ignoranti‘,“ dodal starosta.
Náklady na kampaň jsou minimální, město ji dělá více méně svépomocí. Řádově tisíce stálo vytištění edukačních materiálů. Také firma AVE skladovala a přivezla nastřádaný odpad na náměstí zdarma.
Třebíč: tvrdší kampaň měla svůj efektO co největší osvětu v oblasti třídění odpadů a jejich správného odkládání se dlouhodobě snaží i třebíčská radnice. Loni v červnu vzbudila ve městě pozornost kampaň Nebuď prase. Třebíč se zaplnila billboardy s obrázky kreslíře Štěpána Mareše z nedalekých Okříšek. Na stanoviště kontejnerů byly umístěny tematické cedule a přímo na nádoby samolepky. V místech častého venčení psů město nainstalovalo tabule, nabádající majitele psích mazlíčků, aby po nich uklízeli. „Rozhodli jsme se, že uděláme tvrdší kampaň, která bude vzbuzovat emoce. Která lidem připomene, že žijeme v krásném městě s mnoha památkami. Že je hloupost dělat si tady nepořádek,“ odůvodnil tehdy starosta Třebíče Pavel Pacal. Nyní, více než rok od startu kampaně, hodnotí radnice její výsledky pozitivně. „Oproti minulým letům se situace s odpadem mimo kontejnery zlepšila, a to výrazně,“ uvedla mluvčí Třebíče Irini Martakidisová. Stále se ale podle ní najdou lidé, kteří odpad, zejména nadměrný, u kontejnerů sem tam nechají. „To se snažíme čas od času prezentovat i na sociálních sítích, abychom připomněli, co do kontejnerů patří, co ne a co je nutné odvézt na sběrné dvory, které máme v Třebíči tři,“ doplnila mluvčí. Kampaň podle ní trvá, ač billboardy už zmizely. Cedule a nálepky jsou ale na stanovištích a kontejnerech stále. To Jihlavští se v případě odpadkových košů snaží jejich přeplněnost řešit navýšením frekvence vývozu. Například v centru a na exponovaných místech se nádoby vyváží denně mimo neděle. „Jinde frekvenci zvyšujeme dle potřeby. Stejně tak upravujeme podle potřeby i frekvenci svozu nádob na separovaný odpad,“ popsala Katarína Ruschková, vedoucí jihlavského odboru životního prostředí. V případě vytváření černých skládek, a to jak u kontejnerů, tak mimo ně, je snahou odpad odvézt co nejrychleji, aby se hromady nezvětšovaly. „Pomáhá nám v tom jak hlášení černých skládek od občanů, tak kontroly strážníků,“ dodala Ruschková. |
