Z nemocnic v kraji má k 1. březnu odejít 56 procent lékařů. Výpověď podali hlavně anesteziologové, chirurgové, internisté a gynekologové. Nejvíce lékařů se chystá odejít z nemocnice v Jihlavě.
"Máme dva měsíce na to, abychom v případě, že nebude nalezeno ministerstvem zdravotnictví a vládou řešení této kritické situace, konkretizovali řešení péče o závažná onemocnění, traumata a celkově intenzivní péči," řekl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.
Pelhřimov bude podle krizového plánu sloužit celému kraji
Pokud všichni lékaři, kteří ke konci roku výpověď podali, skutečně odejdou, jako jediná pak bude v březnu komplexně fungovat nemocnice v Pelhřimově.
Statistika výpovědí na VysočiněZ nemocnice v kraji má k 1. březnu 2010 odejít 56 procent lékařů (počet úvazků/počet výpovědí) Jihlava 159/109 (68%) |
"V pelhřimovské nemocnici je stav výpovědí takový, že činnost anesteziologicko-resuscitačního oddělení a jednotek intenzivní péče na chirurgii a interně by v dané situaci byla jako v jediné nemocnici v kraji zajištěna," uvedl Běhounek.
Jednou z možností budoucího krizového plánu podle něj je, že by nemocnice zajišťovala služby těchto oddělení do míry svých kapacit pro celý kraj.
V ostatních nemocnicích podal výpověď takový počet anesteziologů, že by činnost oddělení akutní péče v plném rozsahu nemohla být zajištěna.
Ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev nečeká, že lékaři výpovědi stáhnou. "Provoz bude nutné upravit tak, abychom i s minimem lékařů zajistili alespoň základní neodkladnou péči," uvedl Velev.
Hejtman jedná s nemocnicemi, ministerstvem i odboráři
Běhounek vyloučil, že by někteří lékaři na Vysočině své výpovědi stahovali.
"Další alternativy zatím nemáme připraveny, stále čekáme, že ministerstvo zdravotnictví dojde k návrhu nějakého řešení. Lékaři čekají konkrétní návrhy reformy, zatím slyšeli jen prázdné sliby," řekl hejtman.
Setkání hejtmana se zástupci lékařských odborů na Vysočině, k čemuž na centrální úrovni ještě nedošlo, by mělo proběhnout v nejbližší době. Další schůzka vedení kraje s řediteli nemocnic se uskuteční 17. ledna. Do té doby se podle Běhounka sejde i Asociace krajů s ministrem zdravotnictví.
"Pak budeme schopni říct konkrétně, která oddělení v jednotlivých nemocnicích dokážeme udržet. Žádnou nemocnici nebude nutné uzavřít, všechny budou schopné udržet některé provozy a poskytovat ambulantní péči," dodal Běhounek.
Pokud by i přes vzájemnou výpomoc nemocnic nebylo možní zajistit akutní péči v potřebné míře, obrátí se kraj podle Běhounka se žádostí o pomoc na fakultní nemocnice nebo ministerstvo zdravotnictví.
"Veřejnost se bude moci obrátit i na praktické a ambulantní lékaře, které však kraj nijak neřídí," dodal hejtman.
