Absence turistů pro někdejší lom samozřejmě nijak škodlivá není – spíš naopak, bujný porost ale také zamezil přístupu světla, zvolna pohlcuje tůňky a hlavně uzurpuje místní raritu, plavuňku zaplavovanou. Právě kvůli její záchraně se dobrovolníci u Blatin sešli.
„Jde o drobnou, celkem nenápadnou rostlinku, která patří mezi plavuně. V chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy je velmi ojedinělá, o jejím výskytu víme pouze na tomto jednom místě. A i v rámci České republiky byla dle nálezové databáze zaznamenána jen na třech lokalitách,“ vylíčila za Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) Petra Doležalová z Regionálního pracoviště Vysočina. Právě ochranáři společně se spolkem Sdružení Krajina dobrovolnickou obnovu lomu zorganizovali.
Plavuňka zaplavovaná vyhledává poměrně specifické podmínky. Vyhovují jí obnažené, písčité břehy – v podstatě jakési pláže, kde mírně kolísá vodní hladina. V bývalém pískovém lomu u Blatin se kriticky ohrožené rostlině dařilo, dokud nebyl jeho provoz před řadou let ukončen. Poté začalo místo zarůstat, ubývalo tam světla, břehy už nebyly narušovány těžbou. A vzácné plavuně začaly mizet.
„Kdysi se tady vyskytovala na více místech, nyní se však její exempláře nacházejí pouze na malém poloostrově u největší tůně - odhadem roste na jednom metru čtverečním. Věříme ale, že po úpravách, které tu dnes provádíme, by mohla zase obsadit i další části břehů,“ přiblížil během prací botanik AOPK Jan Košnar z Regionálního pracoviště Východní Čechy.
Hodily se nůžky, motorové pily i křovinořezy
Úpravy, k nimž došlo, ale nebyly prvním krokem k záchraně cenné oblasti. „Před zhruba pěti lety jsme se spojili s vlastníkem pozemku, který má tady na Blatinách část rodiny, a díky jeho ochotě jsme se postupně domluvili na další péči,“ zavzpomínala Doležalová.
Sdružení Krajina ve spolupráci s ochranáři se tehdy vrhlo do vybagrování a obnovy tůní, částečnému vykácení křovisek a několikrát také došlo k vytrhávání nežádoucího orobince, jehož rozrůstání vodním plochám nesvědčí. Nyní, po pěti letech, ale unikátní místo poblíž Drátenické skály opět začala pohlcovat zeleň, proto bylo nutné některou péči zopakovat.
„Sešlo se nás tady nakonec asi čtyřicet, dospělých i dětí. Naším prvním úkolem bylo zredukovat náletové dřeviny, které se za ty roky opět hodně rozrostly,“ přiblížila Dagmar Kafková ze Sdružení Krajina.
Dobrovolníci s křovím a stromky bojovali hlavně pomocí nůžek, používali ale také ruční i motorové pily a křovinořezy. Drobnější zeleň, například četné semenáčky smrků, dostávali z půdy ručně i s kořeny. Takže ač vládlo mrazivé počasí a tůně kryl led, všichni účastníci se při práci pořádně zapotili.
Lokality by bez lidské pomoci nejspíš zanikly
„Odstraněné větve a keře jsme pak museli odtahat ze všech míst kolem jezírka na oheň a spálit. Další lidé zase vytrhávali z tůní orobinec. Tím, že nás bylo hodně, to ale byla rychlá akce,“ popsala některé z prací studentka Veronika Blažková, jedna z dobrovolnic.
Díky kosení je Šafranice plná orchidejí, žijí zde i čolci či potápníci |
Akcí spolku se účastní pravidelně. A ráda. „Přijde mi smysluplné pečovat o lokality, které by bez naší pomoci zanikly. Navíc se vždy dozvím něco nového o nějakých rostlinách a živočiších,“ řekla Blažková.
Poté, co zmizel z okolí vodních ploch pobřežní porost, se místo se změnilo k nepoznání. Okraje tůněk zůstaly obnažené. K vodě, jež je v sezoně domovem řady obojživelníků – například čolků, se konečně prodralo více paprsků slunce.
Břehy ochránci přírody zryli a otočili drny
Plavuně se rozmnožují i pomocí výtrusů, přičemž tyto spory létají vzduchem a potřebují nalézt ideální stanoviště. Právě takové místo se skupina nadšenců pokusila rostlině vytvořit. A aby byl bývalý lom pro rostlinu skutečně atraktivní, pustili se dobrovolníci ještě do budování písečných „pláží“.
„Ve druhé fázi došlo k vytvoření menších, částečně zaplavených pobřežních ploch, které by měly být vhodné právě pro kolonizaci plavuňkou zaplavovanou,“ odborně popsala „pláže“ Doležalová.
Břehy pracovníci zryli rýčem a drny otočili tak, aby v horní části vzniklo písčité území bez porostu. Celá plocha pak byla nakypřena.
Tato písečná místa vznikla nejen na poloostrově, kde se rostlinka vyskytuje i dnes, ale také v úsecích, na nichž se jí dařilo dříve, ale postupně z nich vymizela. Nyní budou ochranáři čekat, zda se vzácné plavuňce obnovená oblast zalíbí
