Ekonomické posouzení, které bylo dokončeno již letos v únoru, totiž pro komunikaci nevyšlo vůbec příznivě. „Příprava stavby je v tuto chvíli pozastavena,“ sdělil nyní za investora Aleš Kratina, ředitel vysočinské správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), s tím, že pokračuje pouze vytváření různých souvisejících studií.
Asi šestikilometrová západní trasa obchvatu vede ze silnice I/37 kolem Dolního hřbitova přes parkoviště firmy Tokoz a Kinského sádky. Dále nad sídlištěm Klafar přes zahrádkářskou kolonii, areál firmy Zahrada Vysočina, podél kolejí a pak sídlištěm Žďár 6 až k nádraží. Právě tato posuzovaná verze, jejíž realizace měla dle předpokladů začít v roce 2031, ale není dostatečně rentabilní, aby mohla být zjednodušeně řečeno „posunuta dál“.
„Nesplňuje ekonomická kritéria stanovená pravidly pro využití státních finančních prostředků. ŘSD bude pokračovat v hledání úspor a ekonomických přínosů v limitech, které jsou dané územním plánem města,“ upřesnil Kratina.
I kdyby Žďár oželel na trase západního obchvatu tolik preferované kruhové objezdy a přistoupil k mimoúrovňovým křižovatkám nebo se smířil s tím, že kolem nádraží nepovede upřednostňovaný tunel, nýbrž krátký tubus s otevřeným úsekem doplněný protihlukovými stěnami, bude stavba moc drahá. Podle ředitele Kratiny náklady řádově přesahují jednu miliardu korun. Ovšem nezmínil, že se přes ni nejspíš přehoupnou dle ekonomického posudku čtyřnásobně.
Žďár netrápí tranzitní doprava, ale místní
Ze slepé uličky, kam se příprava státní komunikace dostala, není nadšené ani vedení města. „Výsledek nás samozřejmě mrzí, víme, že mnozí Žďáráci o obchvat stojí. Z dopravních průzkumů je ale známo, a to je nutné si otevřeně přiznat, že Žďárem neproudí velké množství tranzitní dopravy, kterou by obchvat odklonil,“ konstatoval žďárský starosta Martin Mrkos.
Tranzit ve městě tvoří pouze 17 procent, zbylých 83 procent mají na svědomí městské přejezdy a cestování lidí z dalších obcí.
„To je také důvod, proč ekonomická analýza nevychází z pohledu realizace příznivě,“ míní Mrkos. Zdůraznil také, že ekonomickou analýzu je třeba brát jen jako dílčí aktivitu v průběžném prověřování stavu; pro projekt to podle něj tak nemusí být nic fatálního.
I když jediný koridor, který má Žďár pro obchvat v územním plánu, je ten západní, loni se řešila i možnost takzvané východní trasy, jejímž autorem je inženýr Milan Strnad. Tato verze, obkružující město spíš volnou krajinou, míří ze silnice I/19 od Mělkovic přes údolí potoka Staviště. Pokračuje kolem vsí Vysoké, Počítky a Stržanov, u nějž se napojí na silnici I/37. Měří kolem 6,5 kilometru s odhadem nákladů 1,6 miliardy.
Přesune se stát k východní variantě?
Vedení města na ni nechalo loni za zhruba 800 tisíc korun zpracovat vyhledávací studii od odborné firmy Mott MacDonald, již pak představilo i veřejnosti. Žďár tak vyhověl kritikům západní varianty, jichž se pod petici podepsalo zatím přes dvanáct set. Petentům vadil mimo jiné právě i fakt, že se město nezabývá jinou možností, než je dosavadní západní trasa. Tu vzhledem k vedení zástavbou nepovažují za obchvat, nýbrž za průtah.
Podle Aleše Studeného ze spolku Žijeme Žďárem, který je i členem petičního výboru, se požadavky petice postupně plní. „Je zpracovaná detailní technická studie východní varianty obchvatu. Víme, že bude stát 1,6 miliardy, tedy asi třetinu nákladů západní verze, a že zásadní je úsek mezi Stržanovem a Mělkovicemi. Západní trasu ekonomická studie zastavila a teď by mělo následovat její nahrazení v územním plánu města a kraje, čímž budou požadavky petice splněny,“ uvedl Studený.
Takzvaná východní varianta formálně neexistuje. Jde pouze o ideový návrh, který nebyl s nikým projednán. ŘSD s ním v tuto chvíli vůbec nepočítá.
Aleš Kratinaředitel jihlavské správy ŘSD
Ostatně na loňské veřejné prezentaci východní cesty, která se konala v červnu, bylo uvedeno, že nedopadne-li ekonomické posouzení západní trasy příznivě, je nasnadě se zabývat právě ekonomickou efektivností verze východní.
Studený navrhuje, že není-li dnes politická vůle dotáhnout záměr obchvatu do konce, měl by být jeho východní koridor alespoň zanesen do územního plánu - aby měly další generace nač navázat. S tím však vedení města nepočítá.
„Východní varianta by dle studie narazila na nesouhlas dotčených obcí Vysoké a Počítky i další překážky v území, včetně předpokládaného nesouhlasu orgánu ochrany přírody či památek,“ zdůvodnil Mrkos.
Je to jen ideový návrh, odmítá radnice i ŘSD
Vyhledávací studie je navíc podle něj jen návrh, analýza, která neřeší detaily, ale předběžně zkoumá možnosti, umístění a dopady východního obchvatu. „Její závěr byl, že teoreticky realizovatelný je, reálně ale naráží na naprosto zásadní a velmi stěží ovlivnitelné překážky,“ interpretoval výsledky Mrkos.
Vyhledávací studie není relevantní ani pro ŘSD. „Takzvaná východní varianta formálně neexistuje. Jde pouze o ideový návrh, který nebyl s nikým projednán. ŘSD s ním v tuto chvíli vůbec nepočítá,“ konstatoval k dokumentu za statisíce korun Kratina.
Radnice nyní neuvažuje ani o žádném menším okruhu ve vlastní režii kvůli jeho přílišné nákladnosti. „Jako město se soustředíme na stavění vnitřní sítě komunikací, které dopravu ve městě rozmělní,“ řekl starosta. Jako příklad uvedl nové spojení ulic Jamská a Brněnská či komunikaci v průmyslové zóně mezi Jamskou a Novoměstskou ulicí.
Jak dál? Obyvatelé se dozvědí více na jařeAktuálně jsou přípravy západní trasy obchvatu „u ledu“ a postup akce stojí. Výsledky ekonomického posouzení jsou známy již od února 2024, k většině obyvatel Žďáru nad Sázavou se však dosud žádné výstupy oficiálně nedostaly. „Předpokládáme, že s veřejností bychom se mohli nejen o tomto tématu bavit v rámci připravované výstavy a odborné konference o mobilitě ve městě na jaře příštího roku,“ navrhuje žďárský starosta Martin Mrkos. Značné rezervy v informování veřejnosti vidí zástupci opozice. „Ve Žďáře se stalo zvykem psát a mluvit pouze o úspěších a mlčet o tom, co se nedaří. To ale nepomáhá řešení zásadních problémů města,“ míní zastupitel Jan Havlík (Změna 2018). Fakt, že obchvat ekonomicky nevychází, platí podle jeho slov už dvacet let. „Za nerealizovatelnou východní variantu se vyhodilo 800 tisíc korun jen proto, aby se ukázala snaha, že se něco dělá. Otázkou je, proč město nedělá nic s tím, co lze přímo ovlivnit - jako je třeba městský okruh, který může významně pomoci vnitřní dopravě. Naopak se za miliony připravuje zbytečné a nepodstatné placené parkování,“ posteskl si Havlík. O dalším postupu ohledně západní trasy obchvatu se rozhodne až v průběhu roku 2025, kdy mají pokračovat jednání investora, tedy ŘSD, s představiteli Žďáru. |
