Hluk na tribunách Vysočina Areny před týdnem utichl, v novoměstském areálu se zbytky sněhu už zase utíkají všední dny i s hodinami vypsanými pro veřejnost. Laťka pro další biatlonové šampionáty je podle nadšených ohlasů hodně vysoko. Organizátoři mistrovství světa i v těžkých podmínkách získali pro novoměstský podnik skvělé renomé.
Co z vydařené akce s rozpočtem kolem 270 milionů korun, kterou navštívilo přes 210 tisíc fanoušků a každý přenos České televize sledovalo v průměru 750 tisíc diváků (a další miliony v zahraničí), může vytěžit kraj, město, český biatlon či sportovní klub?
„Musíme co nejlépe využívat areál. Pokud se přidají lyžaři a budou tady i nadále horská kola, budeme mít tři velké akce ročně,“ říká šéf organizačního výboru šampionátu, prezident Českého svazu biatlonu a předseda novoměstského sportovního klubu Jiří Hamza.
Národní sportovní centrum
Vysočina Arena prošla před šampionátem s klíčovou podporou státu a kraje modernizací za zhruba půl miliardy korun. A sportoviště vedle ikonického hotelu Ski se oficiálně stalo národním sportovním centrem pro tři olympijské sporty – biatlon, běžecké lyžování a horská kola.
Pořádání zimních akcí, jak se natvrdo ukázalo letos, garantuje v teplých zimách zásobník. Do něj se vejde až 60 tisíc kubíků technického sněhu.
„Aréna je postavená, aby byla využívaná celoročně, nejen na pořádání akcí, ale pro i běžnou sportovní přípravu jak vrcholových, tak i výkonnostních sportovců. A biatlon není jediný sport, který by to měl mít jako domácí arénu,“ říká Ondřej Šebek, šéf Národní sportovní agentury.
Ta podpořila nejen modernizaci arény, ale také konání samotné akce. Vydařený šampionát dává Šebek jako pozitivní příklad a dobrou prezentaci Česka v zahraničí.
Další velkou akcí v aréně bude na konci května Světový pohár horských kol. O tom, že Nové Město umí také letní akce, svědčí to, že organizátoři v čele s Petrem Vaňkem získali už desetkrát cenu pro nejlepší podnik sezony.
V příští sezoně by se do kalendáře Světového poháru měla vrátit i Zlatá lyže, která se letos vůbec nekonala. „Svaz lyžařů usiluje o Světový pohár, má dva termíny, ale myslím, že to zatím ještě není uzavřené. To je však otázka spíš na lyžaře,“ podotkl Hamza.
Část místních byla proti dostavbě a modernizaci novoměstského areálu. Petici podepsalo před třemi roky přes 1 300 lidí. Měli obavy také z toho, zda se vůbec na tratě dostane veřejnost a aby po opadnutí zájmu o biatlon nezůstala z tribun opuštěná betonová monstra.
Jiří Hamza při slavnostním otevření arény ujišťoval, že se dostane i na veřejnost, také kvůli propojení s cestovním ruchem. „Někteří nám vytýkají, že je málo veřejná, ale každý areál má svá pravidla,“ poznamenal tehdy předseda novoměstského sportovního klubu.
Podle starosty Nového Města na Moravě znamenal dvoutýdenní šampionát spoustu starostí, nákladů i práce. „Ale zvládli jsme to. Celkově to přináší městu světovou známost i respekt, že dokážeme zvládnout takové akce i za nepříznivého počasí,“ zdůraznil Michal Šmarda.
Kaňkou je, že Česká obchodní inspekce při svých kontrolách v aréně nebo okolí zjistila deset závad, z toho v polovině případů šlo o porušení zákazu prodeje alkoholu lidem mladším 18 let.
Negativa, která se promítla ve městě, byla podle starosty zanedbatelná. „Přibylo přestupků, rušení nočního klidu, ale nic z toho nepřesáhlo míru slušnosti. Nešlo o nic velkého, jen drobné excesy,“ vyjmenoval starosta.
Pomoc podnikatelům
V čem vidí pro město největší přínos? „Finančně to pomůže zejména podnikatelům v cestovním ruchu, a to nejen v Novém Městě, ale v celém okolí,“ dodal. „Vytěžit se z toho dá další rozvoj turismu nejen v zimní sezoně. Bude tu zase Světový pohár horských kol, zaměříme se na rozvoj cyklistiky,“ vypíchl Šmarda a ocenil fungování destinační společnosti Koruna Vysočiny (zahrnuje území od Žďáru po Nedvědici) a krajské centrály cestovního ruchu.
Podle starosty je potřeba se zaměřit na to, aby turisté zůstávali na Vysočině déle. „Když někdo přijede na den a zase odjede, nepřináší nám tolik jako ti, kteří zůstávají více dní,“ porovnává.
Podle statistiků loni zájem o Vysočinu jako destinaci opět vzrostl, kraj s jeřabinami a ježkem ve znaku navštívilo meziročně o 6,48 procenta více lidí. Průměrná doba pobytu se ale mírně snížila z 3,41 na 3,34 dne, což byl celorepublikový trend.
Vysočina Tourism se snaží více vytěžit z kongresové turistiky. „Díky organizátorům a kraji se povedlo na biatlon pozvat potencionální partnery v konferenční turistice,“ zmiňuje šéfka krajské centrály cestovního ruchu Oľga Königová.
Při MS hostili zástupce různých agentur specializovaných na velké eventy pro firmy. „Zpropagovali jsme samotný kraj jako jednu z možností pro kongresovou turistiku. Vysočina dokázala, že umí dělat prvotřídní věci,“ shrnuje ředitelka.
V cestovním ruchu však chybí řada lidí, kteří si v období covidových zákazů našli jistější práci. „Mistrovství světa bylo i obrovskou příležitostí pro školy, protože jejich studenti mohli obsluhovat třeba pana prezidenta,“ připomíná Königová, že šampionát v závěru navštívil i Petr Pavel.
O hosty ve VIP stanu se starali studenti žďárské Střední školy gastronomické Adolpha Kolpinga. „Vyzkoušeli si to, viděli, že je o ně zájem, třeba budou mít motivaci zůstat v oboru. Lidí, kteří by šli do cestovního ruchu, tolik není. Kdyby to mělo tu přidanou hodnotu, že studenti zůstanou v oboru, bylo by to úchvatné,“ míní Königová.
Podnikatelům v cestovním ruchu podle ní velké sportovní akce pomáhají. „Leden, únor a březen jsou statisticky nejslabší měsíce, podnikatelé v tomto oboru musí v létě vydělat, aby mohli financovat svoje provozy v těžkých sezonách,“ poznamenala Königová.
Miliarda v tržbách
Podle hejtmana Vítězslava Schreka přinesl šampionát velkou propagaci hlavně na sportovních kanálech. „To se těžko vyčísluje. Nicméně dopad, kdy v médiích rezonovala Vysočina Arena a Nové Město, je obrovský,“ reagoval Schrek.
Podle ekonomických odhadů znamenal šampionát během dvou týdnů tržby v řádů stamilionů. „Dokonce si myslíme, že se to číslo blíží jedné miliardě. To je podpora podnikatelů, ubytovatelů, gastro zařízení, ať už v Novém Městě, nebo okolí. Okruh ubytování byl velký,“ poznamenal hejtman.
Podle Ondřeje Šebka se ekonomické dopady, které se daly predikovat, naplnily. „Obsazenost hotelů, spotřeba lidí, nákup vstupenek, suvenýrů, to je segment byznysu, z něhož společnosti platí daně. Miliarda korun, kterou zmínil pan hejtman, je blízká realitě,“ potvrzuje šéf Národní sportovní agentury.
Jiří Hamza dokonce pro Hospodářské noviny mluvil o ekonomickém přínosu ve výši až dvě miliardy korun.
Hejtman Schrek kromě investic do přístupových silnic v okolí Nového Města či vylepšené spojnice Žďáru s dálnicí připomněl v souvislosti s MS také to, že se Vysočina profiluje jako zdravý kraj, jenž chce motivovat lidi ke sportu.
„Vypsali jsme pětisetmilionový grant pro patnáct měst se statusem obce s rozšířenou působností na sportovní infrastrukturu, která je v Česku celkem zanedbaná,“ zdůraznil Vítězslav Schrek.
Zájem dětí naráží na strop
Období po MS v biatlonu 2013 a následné medailové žně silné generace kolem Gabriely Soukalové a Ondřeje Moravce přinesly českému biatlonu obrovský boom, který se promítl i do růstu členské základny. Ta už však přes další sledovaný domácí šampionát podle Hamzy dál neporoste.
Problém není v zájmu dětí, stropem je však počet sportovišť a trenérů. „Dětí v klubech neubývá ani nepřibývá. Ale biatlon můžeme dělat tam, kde je sníh. Nemáme tolik areálů ani trenérů, jsou potřeba dráhy na kolečkové lyže, střelnice… Asi nejsme schopni se dostat na vyšší počty než nyní,“ zamýšlí se.
Podle svazového šéfa se navíc nábor dělá nejlépe, když mají výsledky čeští reprezentanti. „To potřebujeme zlepšit,“ uznává.
