Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: shutterstock.com

Nová bioplynová stanice vytopí ve Žďáře stovky bytů

  • 1
Slupky z brambor nebo z banánů, zbytky od oběda, posekaná tráva i plevel ze zahrádky. Tím vším bude možné "krmit" novou bioplynovou stanici ve Žďáru nad Sázavou, která právě zkouší svůj provoz. Až bude stanice v plném provozu vytopí až sedm set bytů.

Pokud během zkušebního provozu provozovatele a majitele firmy Odas Miloslava Odvárku nepotká v souvislosti s technologií nějaké překvapení, začne stanice produkovat teplo ještě před začátkem letních prázdnin.

Teplo z bioodpadu bude ze stanice v podobě plynu proudit nejprve do společnosti Žďas, kde z něj kogenerační jednotka vyrobí elektrickou energii. Tu pak bude vykupovat a dál distribuovat společnost Sat.

"Stanice by měla v plném provozu vyrobit ročně teplo okolo 12 tisíc gigajoulů, tedy pro dvanáct až patnáct velkých činžovních domů. Odhadujeme, že by mohla vytopit kolem sedmi stovek bytů," sdělil Odvárka, který je také městským zastupitelem. Přes 500 kilowatů chce Odas prodat do sítě.

Biokontejnery budou dostupné všem lidem ve Žďáře

Žďárská bioplynová stanice je v republice jediná, která takzvanou suchou cestou zpracovává bioodpad včetně posekané trávy.

Většina "bioplynek" u nás totiž funguje mokrou cestou a využívá k výrobě tepla přebytky ze zemědělské výroby, kejdu nebo plodinu speciálně vypěstovanou právě k tomuto účelu.

"Přijde mi nesmyslné zplynovat přebytečné suroviny, když je ve třetím světě hlad. A bioodpad přitom končí na skládkách, kde se z něj metan uvolňuje přímo do ovzduší," vysvětluje Odvárka.

Biokontejnery mají být do září dostupné všem obyvatelům Žďáru. Lidé by jim měli dát přednost i před drtičkami, které zbytky posílají do kanalizace, kde se pak množí potkani.

Hejtmanství fandí víc zemědělským bioplynkám

Odbyt nepotřebných zbytků nebo prošlých potravin se nabízí i jídelnám a obchodům. Dlouholetý problém, kam s posekanou trávou, snad vyřeší také Sdružení krajina, které kosí podmáčené louky v CHKO Žďárské vrchy.

Podle radního kraje Josefa Matějka kraj bioplynovým stanicím fandí a dává jim přednost i před větrníky nebo solárními panely.

"Přednost ale dáváme malým zemědělským bioplynovým stanicím. Ne molochům, kam se musí surovina svážet z širokého okolí. A kvůli kterým vyrostou další lány kukuřice. Lepší pro tento účel je žito," uvedl Matějek.

Bioplynových stanic tohoto druhu je nyní v kraji kolem dvaceti.