Právě totální endoprotézy, a to nejen kyčle, ale například i kolenního kloubu, patří v nemocnicích na Vysočině mezi plánované zákroky, na něž se čeká nejdéle. Důvodů je dle vyjádření z jednotlivých zdravotnických zařízení více. Kromě jiného jsou to omezené kapacity personálu, sálů i přístrojů; náročná je také koordinace s intenzivní péčí a následnou rehabilitací. Roli hrají rovněž přibývající pacienti z jiných krajů.
Na délce čekacích dob se negativně podepsala i pandemie covidu-19, během které byly neakutní operace utlumeny. A skluz, do nějž se nemocnice dostaly, se daří dorovnávat jenom velmi zvolna.
Například v Nemocnici Havlíčkův Brod mají na velké operační výkony, jako jsou právě totální endoprotézy kyčle, ramene a kolene, čekací doby do tří let. A to přesto, že se provádějí každý pracovní den. „V porovnání s rokem 2019 se lhůty prodloužily, a to z důvodu opakovaného přerušení operativy v důsledku pandemie covidu-19, kdy probíhaly pouze akutní výkony,“ popsala mluvčí nemocnice Petra Černo.
Odložené operace je dle jejích slov nejprve třeba dohnat. To ale není snadné, neboť jde o časově náročné výkony. „Zdravotní stav u řady pacientů čekajících na totální endoprotézy se navíc v průběhu pandemie zhoršil. A pacientů také přibylo,“ podotkla Černo.
Ortopedicko-traumatologické oddělení havlíčkobrodské nemocnice je podle ní navíc vyhlášeným pracovištěm a má velkou spádovost. „Zájem o operaci u nás mají i pacienti z jiných krajů - z Pardubického, Královéhradeckého - a také z jiných okresů Kraje Vysočina. Nicméně máme své pořadníky a pacienti na operace jsou objednáváni podle akutnosti stavu a indikace lékaře,“ zdůraznila mluvčí.
Limitem je kapacita personálu i přístrojů
Přibývající zájemce z okolních regionů vnímají i v dalších nemocnicích. Například v Novém Městě na Moravě přibylo hodně pacientů z Pardubického kraje. Velký nárůst je dle mluvčí nemocnice Heleny Zelené Křížové patrný hlavně u magnetické rezonance. Na tu jsou čekací doby kolem tří měsíců. „Pacient má ale právo na volbu poskytovatele zdravotních služeb. Navíc podobná situace je u většiny nemocnic,“ konstatovala Zelená Křížová.
Ani v novoměstském zařízení se prodlevy vzniklé během covidu nepovedlo zatím dohnat. Na náhradu kyčle tam čekají pacienti zhruba dva roky, na artroskopii do tří měsíců a třeba na operaci šedého zákalu kolem půl roku.
„Limituje nás personální kapacita, počet přístrojů i průchodnost operačních sálů,“ objasnila mluvčí. Loni se ale oproti dvěma předchozím rokům počet operací výrazně zvedl. „V podstatě jsme se dostali na stejná čísla jako před covidem,“ uvedla Zelená Křížová.
Jen o něco delší než před pandemií jsou teď čekací doby v třebíčské nemocnici. Skluz způsobený výpadky plánovaných operací se však daří postupně redukovat. I v tomto zařízení si ale na totální endoprotézu kyčle počkají zájemci cirka dva roky.
„Důvodem dlouhého čekání u některých diagnóz je nepoměr mezi jejich extrémně vysokým výskytem v populaci a objektivními možnostmi zdravotnického systému,“ zdůvodnila Jitka Mácová, mluvčí Nemocnice Třebíč.
Kupříkladu na operaci šedého zákalu jsou tam čekací doby zhruba jeden a půl měsíce, na magnetickou rezonanci si pak lidé počkají kolem čtyř týdnů.
V Jihlavě dohánění skluzu ztíží oprava sálů
Dle údajů z jednotlivých nemocnic jdou nyní počty provedených operací nahoru hlavně v případě ortopedických zákroků. V novoměstské nemocnici jich měli v roce 2021 na kontě 1 078, a loni již 1 510.
Podobná situace je v Nemocnici Pelhřimov. „Čekací doby na plánované výkony a vyšetření jsou nyní obdobné jako v době před pandemií, ovšem výrazný je nárůst ortopedických výkonů,“ potvrdila mluvčí zařízení Alexandra Knapová. Například v roce 2018 jich tam bylo provedeno 984, minulý rok už 1 160. Přednostně a ideálně i obratem se samozřejmě řeší akutní stavy, stejně jako v dalších vysočinských zařízeních.
V brodské nemocnici si zlepšení situace slibují od vznikajících pokojů pro ortopedické pacienty v prostoru lůžkové části očního a ORL oddělení. Sloužit mají pro intenzivní péči po operacích. „To nám umožní i navýšení počtu realizovaných ortopedických operací,“ uvedla Petra Černo.
Naproti tomu Nemocnici Jihlava zasáhnou rekonstrukční práce, kýžené zkracování čekacích dob tak dle mluvčí Moniky Zachrlové snadné rozhodně nebude.
„Snažíme se skluz pomalu dohánět, ale nyní nás čeká oprava operačních sálů, tak to tak rychle nepůjde,“ vysvětlila mluvčí. Dalšími příčinami delších čekacích dob především na ortopedické výkony je podle ní mimo jiné velké vytížení a nedostatek personálu i fakt, že jde o dlouhé a náročné operace.
Lékařům pomůže robot za 65 milionů
V jihlavské nemocnici se však při operacích mohou pochlubit unikátním pomocníkem. Jako první zdravotnické zařízení na Vysočině tam před několika měsíci pořídili a začínají používat operatického robota za 65 milionů korun. Při operaci tak lékař nemusí být v přímém kontaktu s tělem pacienta.
Pro pacienty to má řadu výhod. Operační rány jsou menší a lépe se hojí. U zákroků je i nižší výskyt komplikací a návrat do běžného života bývá rychlejší.
Robotický operační systém Da Vinci XI by měl operovat kolem 70 pacientů za rok. Počítá se s využitím na zákroky urologické, onkogynekologické či chirurgické.
Lékaři s obavami vyhlížejí i nadcházející roky, kdy se mohou začít postupně projevovat problémy vzniklé při odkládání neakutních zákroků a také preventivních vyšetření během pandemie covidu-19.
„Prevence byla zanedbávána, následky ale asi uvidíme v následujících letech. Jde například o karcinomy a podobně,“ vyjádřila se Monika Zachrlová. Přesné statistiky sice zdravotnická zařízení na Vysočině nemají, obecně se ale podle nich nejedná o příznivou situaci. „Následná řešení zdravotních problémů jsou totiž vždy náročnější,“ podotkla za pelhřimovskou nemocnici Alexandra Knapová.
Představení operačního robota v jihlavské nemocnici:
19. ledna 2023 |
