Předměty do pěti vitrín sháněli autoři expozice několik měsíců u lékařů a sestřiček jihlavské nemocnice. Spoluautory výstavy jsou tedy desítky lidí, kteří ve svých domácnostech našli staré a zapomenuté zdravotnické nástroje a pomůcky.
„Jsme rádi, že se výstavu podařilo dát dohromady. Je určená nejenom pro veřejnost, ale i pro naše zaměstnance. Při pohledu do vitrín se mnoha z nás vybavilo množství vzpomínek,“ usmívá se ředitel nemocnice a chirurg v jedné osobě Lukáš Velev.
Před císařskými řezy
Nejvíc nástrojů a pomůcek dodalo na výstavu gynekologicko-porodnické oddělení. Chladné, bytelné a dokonale vycíděné kovové instrumenty budí i po letech respekt. Naštěstí už se dávno nepoužívají.
„Těmito nástroji docela dobře mapujeme vývoj českého porodnictví. Vystavené pomůcky byly používány v dobách, kdy se nedělalo tolik císařských řezů a kdy základní úlohou porodníka bylo, aby přežila především rodička. Ve své době měly tyto nástroje nezastupitelnou úlohu a pomáhaly porodníkům zvládnout těžké situace, které někdy v porodnictví nastávají,“ vysvětluje Roman Peschout, zástupce primáře gynekologicko-porodnického oddělení.
Na výstavě jsou třeba k vidění nástroje, které sloužily k vybavení hlavičky plodu z porodních cest, ať už byl plod živý, nebo mrtvý. Například v případech takzvané vodnatelnosti přispívaly k tomu, aby se hlavička plodu zmenšila natolik, že ji bylo možné protáhnout porodními cestami.
Braunův kranioklast sloužil například k odlamování kousíčků lebečních kostí. Guyonův trepan je zase název pro speciální nůžky, které bylo možné zavést k plodu a odbavit jeho mozkovou tkáň. Vystavené jsou rovněž háky, které se používaly k dekapitaci, pokud bylo potřeba oddělit hlavu dítěte od trupu.
Naštěstí rozvoj císařských řezů umožnil vybavovat plod bezpečně přes dutinu břišní.
„Ještě v roce 1911 znali porodníci pouze čtyři indikace k císařskému řezu. My jich dnes máme skoro třicet. Nástroje, které zde vidíme, se běžně používaly na přelomu 19. a 20. století. Současní porodníci by je už neuměli používat,“ dodává Peschout.
Ale například kleště se při porodu používají dodnes. Na výstavě jsou k vidění dva typy.
„Kleště mají svoje nezastupitelné místo na porodním stále. Dnes se dělají zhruba tři procenta klešťových porodů a třicet procent císařských řezů. Je to raritnější, ale stále používaná metoda,“ připomíná.
Nejtěžší je magnet
Jednorázové stříkačky a jehly jsou dnes naprostou samozřejmostí. Ještě před 41 lety se ale naprosto běžně používaly skleněné stříkačky a kovové jehly na vícero použití.
„Já jsem začínal v době, kdy nebyl problém mít jednorázové stříkačky. Nicméně stále ještě si pamatuji i ty skleněné. Jehly se vyvařovaly a postupem času se tupily. Ten, kdo přišel první, na tom byl nejlépe a postupem času injekce bolela čím dál více,“ vzpomíná gynekolog Roman Peschout.
Největší hmotnost má na výstavě magnet používaný v minulosti na očním oddělení. Do prostor, kde je vystavený, jej stěhovalo pět mužů. Sloužil k odstranění předmětu z oka, které bylo možné zmagnetizovat.
Jedním z nejpodivnějších přístrojů na výstavě je takzvaná penilní svorka, jež se používala na urologickém oddělení. Sloužila mužům, kteří trpěli nechtěným únikem moči. Měla tři velikosti a používala se tak, že se nasadila na úd. Efekt ale prý nebyl moc velký.
Výstava bude ještě půl roku k vidění v přízemí pavilonu G jihlavské nemocnice – v blízkosti magnetické rezonance. Mluvčí špitálu Monika Zachrlová nevylučuje, že některé vystavené exponáty budou průběžně obměňovány.
