Už na první pohled vypadá pokoj netradičně. Panuje v něm přítmí, okna jsou zastíněná žaluziemi a modrozelená výmalba s kapsářem tvořeným rybkami evokuje podmořský svět. Na jedné ze stran pokoje je pohovka, na druhé speciální vyhřívané vodní lůžko.
Teď už ale v rohu místnosti spouští vedoucí denního stacionáře Lenka Breindlová vodní sloup. V prosvětleném válci se hned začínají prohánět bubliny. „To je hlavní magnet našich klientů. Dokázali by jeho pozorováním nebo i objímáním strávit klidně i několik hodin,“ vypráví.
Vzápětí se nad hlavami rozsvítí i „nebe“ s baldachýnem, na projekčním plátně se promítá video s prolínáním barevných kapalin, v televizi je možné pozorovat klidnou procházku lesem a po straně připravený difuzér je připravený každou chvílí vypustit první závan voňavé esence. V kapsářích a krabičkách se pak skrývá celá řada dalších stimulačních pomůcek podněcující hmat, sluch, čich a zrak.
Tak právě tohle všechno je nezbytným vybavením multisenzorické relaxační místnosti. „Zapnutá bývá ale jenom jedna ze světelných instalací, například světelné nebe. To aby se jednotlivé prvky mezi sebou nerušily. Klient si sám vybírá, co ho zajímá a s čím by chtěl pracovat,“ vysvětluje Breindlová.
Místnost lze tematicky upravit, třeba do období podzimu
Místnost slouží autistickým klientům především pro relaxaci, uvolnění, ale zároveň stimuluje i všechny smysly.
„Záleží na každém z klientů, zda potřebuje relaxaci, uvolnit, zmírnit neklid, nebo zda je zařazen do programu rozvoje osobnosti. Tato místnost je velký pomocník. Přijdou-li sem děti neklidné, prakticky už po patnácti minutách je na nich vidět zklidnění,“ připomíná ředitelka centra Dagmar Zápotočná.
Snoezelen, jak se také místnost nazývá, se může i tematicky upravit. „Když se například učíme o podzimu, nasypeme na podlahu listí, na televizní obrazovce pustíme přírodní obrázky. Dítě se učí, jak vše pojmenovat. Lépe se koncentruje a jsou z toho pak také hezké výsledky. Je to ale i o velmi intenzivní práci terapeuta a klienta, která přinese výsledek třeba až po půl roce,“ dodává s tím, že klienti v multisenzorické místnosti stráví přibližně jednu hodinu.
Děti s autismem mají podle Zápotočné extrémně vyvinutou citlivost čichovou, zrakovou i sluchovou. Proto je zde tolik podnětů na výběr.
„Děti s autismem mají zvláštní obrazové vnímání. Ty, které s námi komunikují, nám například říkají, že i písmena mají barvy. Na druhou stranu se musí se vším velmi opatrně. To, co někoho může uklidňovat, může být u jiného dítěte spouštěčem neklidu. Je to i o diskusi s rodiči a poznávání toho, co kterému dítěti vyhovuje,“ dodává ředitelka.
Z původně odhadovaného půl milionu stačilo jen 120 tisíc
Multisenzorická místnost je v Integračním centru Sasov v permanenci pět dní v týdnu. Podařilo se ji vybavit za 120 tisíc korun.
„Původní rozpočet byl téměř půl milionu korun. Z té částky jsme se dostali na 120 tisíc korun díky tomu, že jsme si hodně pomůcek dokázali vyrobit sami. Například kapsář, barevný závěs na stěně je vyroben z vystříhaných kousků PET lahví, nebe s baldachýnem zase tvoří světýlka na stromeček a padákovina,“ říká Zápotočná.
Integrační centrum Sasov poskytuje sociální poradenství, které je zaměřené na klienty s autismem. Odborní pracovníci dávají nejenom administrativní rady, ale doporučují i metodické postupy, jak dítě dál rozvíjet.
„V současné době máme v poradně asi 40 klientů. Někdo k nám dochází každý týden, někteří přijíždějí kontrolně jednou za měsíc. Klienty máme z celé Vysočiny a jsou i z úplných okrajových částí kraje,“ upozornila Zápotočná.
Autismus je jednou z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá.
