Alexander Dubček, jedna z vůdčích osobností pražského jara 1968 i politické scény po sametové revoluci, zemřel 7. listopadu 1992 na následky zranění po nehodě, která se stala 1. září toho roku na 88. kilometru dálnice D1.
„Vyjížděli jsme vyšetřovat dopravní nehodu se zraněním a až potom jsme se dozvěděli, o koho se tam jednalo,“ vzpomíná Josef Bláha, jenž je dnes starostou obce Olešná.
Vyšetřování havárie s tragickým koncem znamenalo pro Bláhu několik nových zkušeností.
Dubček byl v té době jedním z nejpopulárnějších českých a slovenských politiků. „Bylo to politicky citlivé. V té době se připravovalo dělení republiky, se kterým Dubček nesouhlasil. Byly úvahy o tom, že by mohl dělení zabránit,“ připomíná Bláha.
Jednou z novinek bylo, že vyšetřovatelé se museli poprvé seriózně vypořádat s podněty od senzibilů, kteří tvrdili, že v místě havárie se projevují geopatogenní zóny.
Řidiče před ročním vězením zachránila amnestie na Slovensku
„My tehdy neměli potuchy, jak k takovým tvrzením přistupovat. Existují ty jevy, dají se dokázat? Nechali jsem si k tomu dělat odborné posudky a ty vyvrátily tvrzení, že existuje něco jako temné síly,“ líčí Bláha.
22 tajemství prokleté D1 |
Další neznámou byl pro vyšetřovatele havarovaný Dubčekův služební vůz BMW E34 535i.
„Tehdy tady to auto bylo nové, a tak jsme na něm mohli prvně vidět, jak se při havárii chová, jak je bezpečné. Několikrát se otočilo, a přitom se pořád daly otevírat dveře. Kdyby byl pan Dubček připoutaný, mohla havárie dopadnout dobře,“ míní Bláha.
Vyšetřování nehody trvalo půl roku. Pro jeho korektní průběh byl do týmu přizván i soudní znalec z Bratislavy.
„Závěr vyšetřování byl jednoznačný: že havárii zavinil Dubčekův řidič Ján Rezník. Na vině byla přílišná rychlost v době, kdy na Pelhřimovsku intenzivně pršelo, a následný akvaplaning. Rezník asi podcenil situaci. Jel rychle, Dubček spěchal na jednání do Prahy,“ dodal Bláha.
Rezník dostal rok nepodmíněně, před vězením ho ale zachránila slovenská amnestie.
