Móda zkracování nevládla jen vlasům z Hrabalových Postřižin z časů končící...

Móda zkracování nevládla jen vlasům z Hrabalových Postřižin z časů končící monarchie. Tak, jako na této fotomontáži, by mohl vypadat nápis na třebíčské zastávce, kdyby se zdejší přezdívka města Třeb ujala i oficiálně. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Tatarov, Třeb, Okr, Náml... Lidoví tvůrci změnili jména mnohých obcí

  • 4
Bolka, Češák, Trauč. Čili Mladá Boleslav, Český Brod a Trutnov. Podobné a často dávno zlidovělé novotvary lze najít i na Vysočině a v jejím okolí. Těžko už dnes dopátrat, jak názvy jako Melbern, Mexiko, Čamrdy či Fašistov vznikly. U jiných je to naopak jisté. Stačí si vyhledat, jak se jmenuje starosta.

Byli jste na fotbale? Hráli Kozáci s Candrkáři! Takové větě přespolní nebude rozumět. Místní ale pochopí: v zápase se utkaly Moravské Budějovice s Jaroměřicemi nad Rokytnou.

Tyto názvy vznikly před desetiletími díky lidové tvořivosti. Dnes už jde stěží dopátrat, co k nim bylo inspirací. Dokonce jaroměřický tým futsalistů si dal hrdý název Candrkáři, stejně tak se jmenuje i místní country kapela.

„Název Kozáci mohl vzniknout z toho, že se u nás v Moravských Budějovicích kdysi hodně chovaly kozy, ale jsou to domněnky. Podobně se říkalo nedalekým Čechočovicím Čína a Zvěrkovicím Rusko. O každém z těch názvů můžeme jen spekulovat, jak vznikl,“ řekl moravskobudějovický badatel František Vlk.

Bizarní přízvisko je známé v Náměšti nad Oslavou, kterou někteří nazývají Měrkov nad Outulnou. Vladimír Měrka je dlouholetý starosta a Svatoslav Outulný zase řídí zdejší stavební firmu.

„Nikdo mi tu přezdívku města do očí nikdy neřekl, ale zaregistroval jsem ji. Už je tu dost dlouho. Pan Outulný je významný náměšťský podnikatel, stavěl například zimní stadion. Ale spoustu jiných akcí tady dělaly jiné firmy. Přesto si nějakou zkratkou někteří myslí, že tu někdo má výhradní právo dodávat stavby, což není pravda, o tom vždy rozhodují orgány města,“ řekl Měrka.

Sám Svatoslav Outulný prý o přezdívce města slyšel od Měrky. „Není to ani tak přezdívka, spíš atak na starostu, někteří mu takto škodí,“ míní Outulný.

Porodila v Dolních Vilémovicích tatarská princezna?

Přezdívky měst a obcí jsou fenoménem, který lze rozdělit do dvou skupin. Jeden druh přezdívek udělují obcím lidé odjinud - běžně se například častují hanlivými přezdívkami obyvatelé rivalských obcí, jako je to například v případě zmíněných Jaroměřic a Budějovic - obě jsou přibližně stejně velké a leží jen šest kilometrů od sebe.

Přezdívky některých obcí

Přezdívky od svých:
Bítovčice - Bítánky; Čikov - Čikágo; Dalešice - Dallas; Dolní Cerekev - DC (čti dýsý), Dolcer; Hartvíkovice - Hartvál; Humpolec - Humpík, Humpl; Ivančice - Vangl; Jaroměřice nad Rokytnou - Jaromky, Jaro; Jemnice - Jemča; Jersín - Jericho; Jihlava - Jih, Iglsdorf; Kramolín - Kramec; Kuroslepy - Kurky; Malý Beranov - Melbern; Meziříčko - Mexiko; Mor. Budějovice - Morbudky, Embéčko; Mrákotín - Mrkoc; Náměšť nad Oslavou - Náml, Nám; Okříšky - Okr; Puklice - Prasklice, Dekldorf; Stonařov - Stoncl; Stropešín - Stropál; Třebíč - Třeb, Třebíčkov; Velké Meziříčí – Velmez, Mez, Medřič; Vícenice - Vicky 

Přezdívky „odjinud“:
Březník - Bosna, Drahotín; Čučice - Rio de Čúčo; Havlíčkův Brod - Chytráčkov; Jihlava - Džihlava, Ježkov; Náměšť nad Oslavou - Lont; Nová Říše - Rajch; Předín - Čamrdy; Rapotice - Rapl; Římov - Fašistov; Řečice u Nového Města na Moravě - Mexiko; Stonařov - Pajerákov; Únanov - Masturbov; Velká Bíteš - Betlém, Beteš

Druhou skupinou jsou přezdívky, které obcím udělují jejich vlastní obyvatelé - tyto přezdívky bývají neutrální, nebo jsou dokonce citově zabarvené. Často se jedná o originální zkratky původních názvů. Z Vysočiny můžeme zmínit zkráceniny Třeb - Třebíč, Jih - Jihlava, Pejr - Pelhřimov, Hábé, Holbrod nebo Habeš - Havlíčkův Brod.

Samozřejmě vznikají i přezdívky vulgární, urážlivé, vedle roztomilých přezdívek, jejichž původ může tkvít i v hluboké minulosti. A tak se Otradicím a někdy i Náměšti nad Oslavou říká Čunkrava nebo Čumkrava, Kožichovicím říkají sousedé Pečínkov a Dolním Vilémovicím Tatarov.

„Jedná se možná o nejstarší přezdívku obce z Třebíčska, používanou od 19. století i s krásnou místní pověstí o tatarské princezně, která prý v obci porodila. Osobně si myslím, že z jistého místního barokního kamenného znaku lidové podání udělalo tatarskou hlavu,“ říká badatel Zdeněk Prukner.