Stavbu hlubinného úložiště chce stát odstartovat v roce 2050, o patnáct let později by mělo být hotové. Zatím vybírá ze sedmi lokalit, kde již byly povoleny průzkumné práce. Nejdál jsou zatím v lokalitě Kraví hora nazvané podle kopce nedaleko Dolní Rožínky na východě Žďárska.
Podle ředitele SÚRAO jsou zatím náklady na podzemní laboratoř ve výši 78 milionu korun, celkově se počítá s investicí asi ve výši zhruba jedné miliardy korun. „Vědecké práce už začaly. Provoz i výzkumné práce budou stát několik desítek milionů ročně. K budoucím experimentům využijeme minimálně padesát zaměstnanců dolu,“ řekl Jiří Slovák.
Všechny náklady jsou hrazeny z jaderného účtu, na který ukládají část zisku původci jaderného odpadu. Část peněz jde i jako kompenzace dotčeným obcím. „Atomový zákon přiznává obcím v lokalitách téměř 72 milionů korun ročně jako určitou kompenzaci za nepohodlí spojené s průběhem geologických průzkumů v jejich blízkosti. První etapy průzkumů si leckde ani nevšimnou,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který v pátek dopoledne vznikající laboratoř navštívil.
Projekt vzbuzuje pochyby, ozvali se ekologičtí aktivisté
Proti vybudování úložiště společně vystupují aktivisté z ekologického sdružení Calla a spolek Nechceme úložiště Kraví hora. „Podporujeme investice do výzkumu zaměřeného na řešení problému jaderných odpadů. Avšak projekt PVP Bukov vzbuzuje pochyby z hlediska ekonomiky, skutečné přínosnosti záměru i souladu se zákonem,“ tvrdí ve společném prohlášení.
Zmiňují přitom podle jejich názoru zbytečné náklady ve výši 1,7 miliardy korun. „Taková částka byla plánována v tom případě, že takové pracoviště vznikne na zelené louce,“ reagoval šéf SÚRAO Slovák.
PVP Bukov by mělo fungovat minimálně do roku 2025, kdy bude vybrána lokalita po ukládání jaderného odpadu.
„Dnes nejde říci, kde bude finální lokalita, ale v každém případě je tohle dobrá experimentální základna pro ověření alespoň některých geochemických a geofyzikálních vlastností hornin, které jsou podobné na všech kandidátních lokalitách,“ řekla Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
