Od 1. ledna začala platit nová vyhláška ministerstva zemědělství, jež rozšiřuje doby lovu několika druhů spárkaté zvěře, v případě Vysočiny tedy převážně srnců, jelenů, daňků a muflonů.
„Pomůže to především oblastem, které zasáhla kůrovcová kalamita a které jsou osázené novými stromky. Právě ty totiž spárkatá zvěř okusuje a ničí. Myslivci dostanou účinnější nástroj, jak regulovat narůstající počty této zvěře,“ informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Změny se týkají konkrétně daňků skvrnitých, jelenů evropských, muflonů, siků japonských, srnců obecných a kamzíků horských. Prase divoké, které rovněž mezi spárkatou zvěř patří, je možné lovit celoročně už od roku 2016.
„Správný myslivec vyhlášky nevyužije. Ale kolik takových je?“
Ovšem ne všichni myslivci nad novinkou jásají. Mezi její odpůrce patří například Stanislav Císař, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.
„Vyhláškou se mění to, že veškerá spárkatá zvěř do dvou let věku se může lovit bez omezení. V praxi to znamená, že ministerstvo zemědělství dává myslivcům možnost lovit plné, tedy březí samice, čerstvě kladená mláďata nebo samčí zvěř, která bude mít parohy či lopaty ještě v lýčí,“ postěžoval si Stanislav Císař.
Vyhláška říká, že prodloužení doby lovu budou moci myslivci využít pouze v případech, kdy to bude kvůli situaci a podmínkám v dané honitbě nezbytné.
Rozšíření doby lovu u zvěře starší dvou letDaněk: Daněk od 1. července do 31. ledna, daněla od 1. srpna do 31. ledna (dosud: daněk a daněla od 6. srpna do 31. prosince, daňče od 16. srpna do 31. března) Jelen evropský a sika japonský: Jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna (dosud: jelen a laň od 1. srpna do 15. ledna, kolouch od 1. srpna do 31. března) Muflon: Muflon od 1. července do 31. března, muflonka od 1. července do 31. prosince (dosud: muflon a muflonka od 1. srpna do 31. prosince, muflonče od 1. srpna do 31. března) Srnec obecný: Srnec od 1. května do 30. září, srna od 1. srpna do 31. prosince (dosud: srnec od 16. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince) Kamzík horský: Kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 31. prosince (dosud: kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 30. listopadu) |
„Jde tedy o možnost, nikoliv povinnost využít celého rozsahu doby lovu. Ta se obecně prodlužuje maximálně o jeden měsíc. U zvěře do dvou let věku, kromě kamzíků, se rozšiřuje na celý rok. Rozšíření doby lovu platí do konce března 2025,“ upřesnil Vojtěch Bílý.
Podle Stanislava Císaře záleží především na konkrétní honitbě a sdružení, jak k vyhlášce přistoupí.
„Správný myslivec vyhlášky nevyužije. Teď je otázka, kolik takových bude. Bohužel jsou takové honitby, kde se to bezpochyby zvrhne v nezřízený lov. Už nyní je v mnohých z nich na Žďársku tendence mít zvěře minimum a nemuset řešit problémy s tím spojené. Neumím si ani představit, jak to bude nyní,“ říká Stanislav Císař.
Sám je mysliveckým hospodářem v Řečici na Novoměstsku a lov v takovém rozsahu zavádět rozhodně neplánuje.
„Pokud v honitbách bude kvalitní myslivecký hospodář, tak tohle v žádném případě nepřipustí. Já u nás ve sdružení prostě nevydám povolenky a budu se držet starého. Tato vyhláška vůbec nemusela být. Stačilo v honitbách v České republice provést kvalitní sčítání zvěře a její případné zvýšené stavy zredukovat v době lovu,“ myslí si jednatel myslivců ze Žďárska.
Kůrovec je skoro všude, na oplocenky nemají lesníci čas
Kůrovcová kalamita, kvůli níž především ministerstvo k vyhlášce přistoupilo, Vysočinu zasáhla v rámci celé republiky nejvíce. Probíhá tu jak intenzivní likvidace napadeného dřeva, tak i výsadba nových stromků, jež jsou ohroženy okusem zvěří.
Dá se navíc očekávat, že kalamita rozhodně nekončí. „Zřejmě nejhorší situace bude na Měřínsku, v okolí Jihlavy, Velkého Meziříčí. Dalo by se říci, že kůrovec je skoro všude na Žďársku, a kde není, tak do tří let bude,“ myslí si Stanislav Císař.
Kůrovec na Vysočině    |
Zdůrazňuje, že prevencí nově vysazených dřevin proti okusu je jejich řádné ošetření a také budování oplocenek. Na to ale mnoho lesníků nemá teď ve víru boje s kůrovcem čas.
„Řeknu to upřímně. Jsem rád, že jsem něco málo ze svého lesa vůbec zachránil, a nejsem si vůbec jistý, zda o to nepřijdu v následujících letech. Vysadil jsem pár nových smrků a mezi ně duby a buky. Nějaké oplocenky jsem ještě neměl čas řešit. Chystám se je ale alespoň potřít nátěrem proti okusování,“ vyjádřil se majitel menšího lesa na Jihlavsku, který si nepřál být jmenován.
Zvěři s kácením lesů ubývá životní prostor
Problémem je pro myslivce rovněž fakt, že zvěři ubývá s mizením lesů životní prostor. Jeleni, srnci a daňci se potom přesouvají do míst, kde mají kryt, potravu a klid - tedy například do polí.
„Samozřejmě na těchto plochách bude působit škody. Až lesní porosty za přibližně patnáct let vyrostou, tak by se to mělo snad změnit. Někde pak ale bude hodně obtížný lov. Tento problém lze zmírnit částečným snížením stavů zvěře, pokud je v daném místě přemnožená,“ podotkl Císař.
Počty spárkaté zvěře na Žďársku jsou podle něj v současné chvíli v normě.
„U spárkaté zvěře nerostou. Žádná zvěř zde není přemnožená,“ zhodnotil Císař s tím, že v kraji žije zhruba 450 kusů jelenů, 28 tisíc kusů srnčí zvěře, 1 750 kusů daňčí zvěře, 1 700 kusů mufloní zvěře a 3 500 kusů černé zvěře.
