„Máme novou energii,“ směje se Alena Jindrová, jež za projektem v muzeu stojí. „Hledali jsme možnosti, jak sklářskou pec oživit a zajistit finanční podporu pro její chod. Fond malých projektů, v němž je i přeshraniční spolupráce, je skvělý způsob,“ dodala už vážněji.
Spolupracovat by havlíčkobrodské Muzeum Vysočiny chtělo zejména s rakouským městečkem Elsarn im Straßertal. To leží nedaleko údolí Dunaje v Dolních Rakousích, kousek od města Krems an der Donau a asi 75 kilometrů západně od Vídně. Známé je svým archeologickým muzeem v přírodě, které imituje germánskou osadu.
V minulosti právě zde zkoušeli podobný experiment jako brodské muzeum se středověkou tavbou skla. Archeologické muzeum se navíc zaměřuje na stará řemesla. A to je také jeden z důvodů, proč Brodští chtějí spolupracovat právě s ním.
„Rádi bychom si navzájem vyměnili zkušenosti, podívali se, jak se obdobné projekty dělají jinde, rozšířili si obzory. Přeshraniční projekt nebereme jen jako finanční zajištění dalšího chodu pece, ale vidíme v něm právě tuto nadstavbu,“ zdůraznila Jindrová.
Na Vlkovsko zase na konci srpna
Už nyní je jasné, že i letos se tavba skla v replice středověké pece v brodské lokalitě Vlkovsko uskuteční. Konat se bude opět poslední srpnový víkend. Doplněna bude o ukázky původních řemeslných postupů.
„Letos bychom se chtěli zaměřit na textilní výrobu, jako je tkaní, předení a zpracování textilních surovin. Po loňském velkém ohlasu zůstane zastoupeno i hrnčířství,“ přiblížila Jindrová. Akce by se mohli zúčastnit i noví rakouští přátelé.
Podporu projektu už vyslovili krajští radní, kteří schválili jeho předfinancování. Muzeum by na něj mohlo dostat 102 tisíc korun, zbylých 18 tisíc zaplatí z vlastních peněz.
„Popularizace tohoto řemesla ve spolupráci s rakouskými partnery nám přijde velmi zajímavá a jednoznačně jsme tento projekt podpořili,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek.
Pec dosáhla maxima, tvrdilo muzeum
Replika středověké pece tak, zdá se, má před sebou nový život. Přitom ještě přednedávnem muzeum uvažovalo, že ji nechá dožít a přirozeně rozpadnout.
„Dosáhli jsme maxima. Experiment se v posledních letech jen opakuje, už se nedá nikam dál posunout. Nyní archeologický pokus přeneseme do druhé etapy, kdy budeme pec sledovat při jejím přirozeném rozpadu,“ naznačoval před dvěma roky dnes již bývalý ředitel brodského muzea Michal Kamp.
Vysvětloval to i tím, že starost o sklářskou pec a její uvedení do chodu muzeum až příliš personálně i finančně zatěžuje. „Výzkum, kvůli kterému se stavěla, jsme dokončili. V muzeu již ani nepracují lidé, kteří ho měli na starost. Příprava pece je pro nás nesmírně zatěžující a při zkráceném rozpočtu až příliš nákladná,“ říkal.
Muzeum stavělo pec v roce 2015, počítalo s pětiletým projektem. Skláři pod vedením Františka Nováka z Dobronína zde sklo středověkými postupy tavili od roku 2016. S ukončením tradice se ale nechtěli smířit.
Provoz repliky zajistí sami skláři
„Dáváme dohromady spolek, který provoz pece zajistí. Máme tu spoustu lidí, které to prostě zajímá, pomáhají, topí nebo přiloží ruku k dílu vždy, když je to potřeba,“ prozradil loni Novák.
„Prohlásil jsem tam, že je mi líto, že by měla pec končit. Přirovnal jsem to k situaci, kdy se zbavujeme funkčního auta. Chytla se toho média, vyšlo pár článků a takhle to dopadlo,“ usmíval se dobronínský sklář.
Povedlo se, ačkoliv to původně už v plánech nebylo, loni se zase pec nahřívala a sklo tavilo. Muzeum vše doplnilo navazujícím programem a stovky lidí se dobře bavily. A tak by to mělo fungovat i nadále.
„Samotnou pec jsme sklářům předali. Všechno kolem ní si obstarávají - včetně úprav a oprav, odvodnění i topiva. Troufám si tvrdit, že dokud bude František Novák živ, bude se akce konat dál. My jsme se přidali doprovodným programem a nyní i návazností na spolupráci s kolegy v Rakousku,“ podotkla Alena Jindrová.
