S cílem proměnit jednu z místností do projektu vstupovala i ředitelka muzea Alice Hradilová. „Postupně k tomu ale přibývaly další a další věci, co by se mohly udělat, takže ve výsledku má za sebou proměnu celé přízemí. Po dlouhé době jsme se například zbavili starého výstavního nábytku,“ popsala Hradilová.
Na programu bylo také velké malování, což plány o několik měsíců protáhlo. V místnostech se totiž několik desítek let nemalovalo, takže oškrabání a opatření stěn vhodným nátěrem nebylo tak snadné, jak se původně zdálo. Celý proces úprav a poté i samotného zabydlování a přípravy exponátů zabral přibližně čtyři měsíce.
Nejprve rekonstrukce muzea, pak nové expozice zmapují historii Jemnicka |
A co v zrenovovaných prostorách lidé najdou? Ústřední částí expozice je právě zmíněná prostřední místnost s modrou výmalbou, stylizovaná do prostředí horácké světnice. Nachází se v ní například svatý kout – posezení s koutní skříňkou, dětská kolébka nebo velký rychtářský stůl pocházející z blízkého Pohledce. Jedním z hlavních exponátů je repasovaný tkalcovský stav, jenž byl dosud umístěn trochu stranou, takže neměl šanci vyniknout.
Ostatně právě na zpracování lnu se expozice mimo jiné zaměřuje, neboť len se v regionu dříve jak pěstoval, tak i zpracovával. „Máme tu proto vystavené i krásné lněné látky, jejich různé druhy, co se tu dříve ručně vyráběly, a to až do 70. let minulého století,“ přiblížila ředitelka s tím, že vystaveno je i související nářadí a nástroje.
Návštěvníky překvapí, jak jsou kroje zdobené
Expozici oživují tradiční horácké kroje. Ty byly v muzeu k vidění i předtím, ovšem šlo spíš o pracovní kroje, navíc už letité. Ve spolupráci s etnografem Janem Kučou byly proto vybrány jiné kousky. „Pro někoho může být překvapením, jak krásné a pestré nové kroje jsou. Navíc v jedné vitríně se tyto věci dokonce i točí,“ popsala Hradilová.
Další z upravených částí expozice, v níž se konají třeba přednášky, jarmarky a další akce, nyní prezentuje artefakty z historie města či historické obrazy, jež dosud nebyly k vidění. „Vystavili jsme tam třeba i unikátní nově zrestaurovaný barokní paraván s figurálními výjevy nebo sloupkové hodiny z počátku 19. století,“ uvedla ředitelka.
Doplnila, že poslední z místností představuje nářadí a drobné předměty z lidové kultury, například betlém či vyřezávané perníkové formy. „Tyto vstupní prostory byly navíc obohaceny o film Pečení chleba z roku 1962, odehrávající se v nedalekém Podlesí,“ zmínila Hradilová.
Architektem expozice je František Brychta, autory právě kurátorka Hradilová s etnografem Kučou.
Slavnostně otevřena bude nová expozice dnes v 17 hodin. Účastníky provede Jan Kuča, který má připravenou i přednášku o severohorácké lidové kultuře.
17. června 2024 |
