První expozice se věnuje nejen Moravskobudějovicku, Jemnicku, ale má přesah i k Jihlavě a Znojmu.
„Představujeme vývoj asi 23 řemesel i to, jak se jim dařilo ve 20. století. V jedné části se věnujeme fenoménu, kdy některé živnosti začaly nabývat charakteru průmyslu, jako třeba koželužství, obuvnictví či strojírenství,“ řekl Petr Beránek, vedoucí moravskobudějovického muzea, jež je pobočkou muzea v Třebíči.
V malovaném sále může návštěvník zhlédnout film o řemeslech, jimž se dodnes někteří lidé věnují: bednářství, sedlářství či šindelářství.
Jedna část expozice se věnuje perleťářství, které mělo vedle Žirovnice na Moravskobudějovicku jedno z center. „Až do konce druhé světové války tady působila řada perleťářů, bylo tady několik dílen, které měly třeba desítku zaměstnanců. Na Třebíčsku byl střediskem Předín, kde vznikla celá nová čtvrť perleťářů,“ zmínil Beránek.
V expozici řemesel je vystaven perleťářský soustruh, ale rovněž unikátní soustruh z dílny zámečníka Šplíchala z Moravských Budějovic. „Protože neměl v dílně zavedenou elektřinu, měl všechno poháněné řemeny a transmisemi. Soustruh jeho žena ještě v 70. letech roztáčela pomocí ručního setrvačníku na kliku,“ přiblížil Beránek.
Ve strojírenství pak byly významné moravskobudějovické Smrčkovy strojírny. „Byla to továrna s vlastní slévárnou, která vyráběla zemědělskou techniku, jejich mlátičky se vyvážely až do Jižní Ameriky. Dělali pluhy i výsevní stroje,“ vylíčil Beránek.
Spojení měšťanských domů a radnice
Druhá expozice se věnuje městu a jeho vývoji, její instalace také přibližují podobu zámku i podzámčí na přelomu 19. a 20. století a život lidí včetně působení vrchnostenské kanceláře. Budova muzea je klíčovou součástí budějovické historie. Jejím předchůdcem byl totiž zámek, který po třicetileté válce vznikl spojením měšťanských domů a radnice. Posledním šlechtickým rodem zde byli až do roku 1936 Wallisové.
Po poválečné konfiskaci bylo rozhodnuto budovu věnovat potřebám muzea, jehož součástí se postupně staly i nedaleké Masné krámy. Od roku 1975 se expozice nazývaly Muzeum řemesel, i když podíl řemesel postupně ve výstavních prostorách klesal.
„K nejzajímavějším exponátům patří včetně cestovního pouzdra zachovalá dragounská helma Josefa Wallise nebo portálové hodiny od prvního moravskobudějovického hodináře z počátku 19. století,“ pověděl Beránek. Cennými exponáty jsou třeba dobové vývěsní štíty či mlynářská ferule - cechovní žezlo.
Před rekonstrukcí bylo muzeum uzavřeno v září 2018. Obnova stála 19 milionů korun.
