„Hotová je hrubá stavba, pracuje se na omítkách, rozvodech. Předpokládáme, že první zabydlování depozitářů by mělo začít už v polovině příštího roku,“ uvedla Jitka Svatošová, mluvčí Kraje Vysočina.
Nové depozitáře stojí 128,5 milionu korun a kraj je zaplatí z evropských finančních zdrojů.
Krajská muzea a galerie depozitáře potřebují k ukládání svých sbírek, protože jejich stávající depozitáře se rychle zaplňují.
„Ve společném depozitáři vznikne centrální úložiště velké části krajské archeologie. Třebíčské a havlíčkobrodské muzeum budou tamní prostory využívat jako vedlejší úložiště, tuto možnost bude mít i Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě,“ dodala Svatošová.
Krajská muzea doposud využívala depozitář v Třebíči na rohu ulic Znojemská a Kosmákova a v Jihlavě v areálu Střední uměleckoprůmyslové školy Jihlava-Helenín. Nově budou mít tuto možnost v pelhřimovské ulici K Silu.
Specifický prostor s pravidly
Dvoupodlažní budova poskytne prostor pro uložení sbírkových předmětů na desítky let dopředu. Kromě úložiště vzniknou v budově také karanténní prostory s technickým zázemím, studovnami a odbornými specializovanými pracovnami pro pelhřimovské Muzeum Vysočiny.
„Krajská muzea aktuálně vlastní více než milion sbírkových souborů a předmětů, které kraj musí dle zákona vést a spravovat,“ sdělila mluvčí Svatošová. Ne všechny sbírky jsou ale uloženy v optimálních podmínkách.
Muzejní regály jsou plné, kraj chce stavět nový depozitář v Pelhřimově |
„Depozitář je specifickým prostorem s kontrolovanou teplotou, vlhkostí, prašností, osvětlením, způsobem uložení předmětů i zamezením vlivu biologických škůdců. Pro vstup do těchto prostor existují pravidla,“ popsal některé parametry úložiště před časem tehdejší náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury Roman Fabeš.
V rámci pelhřimovského depozitáře by měla část těchto technologií využívat energii z plánované fotovoltaiky na střeše depozitáře.
Měřítkem se staly banánové krabice
Jednou z institucí, které budou nový depozitář využívat, je jihlavské Muzeum Vysočiny. Muzeum nyní používá jako hlavní svůj depozitář v jihlavském Heleníně v areálu zdejší střední uměleckoprůmyslové školy. Tam využívá dvě patra. O prostor se však dělí s dalšími institucemi, například Muzeem Vysočiny v Pelhřimově či s Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě.
Po dokončení pelhřimovského nového depozitáře se tam kompletně přesunou sbírky krajských muzejních archeologů. „Tím se největší prostory depozitáře uvolní pro jiné muzejní jihlavské sbírky,“ pronesl mluvčí jihlavského Muzea Vysočiny Miloš Podařil.
V Pelhřimově postaví nový centrální depozitář, hlavně pro archeologické sbírky |
Archeologické sbírky podle něj už nyní čítají stovky tisíc předmětů. „Jihlavské archeologické oddělení má za sebou dvacet let existence a celou tu dobu archeologové velmi intenzivně kopou a nacházejí, takže nálezů - střepů, kostí různých artefaktů - ve sbírkách přibývá,“ pověděl Podařil.
Stěhování depozitářů může podle něj trvat i rok. „Archeologické sbírky představují stovky, možná i tisíce banánových krabic, které jsou pro svou pevnost a rozměry takovým takřka už standardním měřítkem,“ řekl Podařil.
Meteorit, staré olejomalby i vycpaní ptáci
Co nejzajímavějšího muzejní depozitáře obsahují? „Z mého pohledu nejcennějším a suverénně nejstarším předmětem v našich sbírkách je největší kus slavného stonařovského meteoritu, který dopadl v roce 1808 a jehož stáří se odhaduje na 4,3 miliardy let,“ pověděl Podařil. Tento takzvaný monolit váží 1 609 gramů a je ukryt v muzejním trezoru.
Co se týče data zařazení do muzejních sbírek, nejstarším exponátem depozitářů je sada závaží, která byla jako první položka do muzejních sbírek v roce 1892 věnována jako dar od jihlavské radnice.
Z dalších velmi starých položek lze uvést soubor 49 olejomaleb od jihlavského mecenáše Barnabáše Weisse či vzácnou sbírku 543 vycpaných ptáků od dačického barona Franze Ferdinanda Egberta von Dalberga, který žil v letech 1822 až 1908.
Tisíce negativů na skleněných deskách
Cenným přírůstkem se stal před několika měsíci pro muzeum nákup obrazu telčského náměstí od židovského malíře Nágla, který umělec dokončil v roce 1942 zřejmě těsně předtím, než byl zatčen gestapem. Rodák z Kostelní Myslové Nágl ve své výtvarné práci pokračoval i v ghettu Terezín. Zemřel v roce 1944 v Osvětimi.
Významnou součástí depozitářů jihlavského muzea je fotoarchiv, který vznikal od založení muzea ve zmíněném roce 1892. „Jeho cennou částí je fotoarchiv 5 300 negativů na skleněných deskách, z něhož mírně menší polovinu tvoří soubor skleněných negativů jihlavského fotografa Johanna Haupta,“ podotkl Podařil.
