"Jistě víme, proč jsme se sešli, ale můžeme si to uvědomit hlouběji," vyzval děkan Dobeš v úvodu přibližně dvě až tři stovky lidí, kteří přišli na mši. Sousoší bylo postaveno v roce 1885 k výročí tisíce let od smrti svatého Metoděje. "Nyní sice neslavíme 1150 let od Metodějovy smrti. Na to si ještě 22 let počkáme. Ale slavíme 1150 let od příchodu svatých soluňských bratří na naše území," zopakoval Jiří Dobeš.
Počasí bylo pro konání slavnostní mše příznivé – slunečno, téměř bez mráčku. Ale žádné tropické horko. Před pomníkem se na připravené skládací židle posadili převážně starší lidé. Krátce potom, co zvon na věži kostela odbil půl šesté večer, přišel na Karlovo náměstí děkan se svými pomocníky. Jeden z nich nesl kříž s Ježíšem Kristem.
Jiří Dobeš připomněl, že Cyril a Metoděj zřejmě prošli i částí Vysočiny. "Také kráčeli, můžeme říci, po území našeho třebíčského děkanství a v Jasenici nechali postavit kostel svatého Klimenta," zmínil děkan.
Proč věrozvěstové přišli
Muž, který celebroval mši na náměstí, se také zamýšlel nad tím, proč Cyril a Metoděj na Velkou Moravu chodili. "Vždyť tady přece byli už ti, kteří hlásali o Kristu. Misionáři, kněží mluvící německy tady působili," upozornil Dobeš. Kníže Rostislav Cyrila a Metoděje podle třebíčského děkana pozval, protože chtěl, aby naše země nebyla závislá na německé. Aby mohla přijmout křesťanství, ale už nemusela přijmout područí lidí.
"Možná proto lidé tenkrát s větší ochotou přijali poselství. Jistě. Bylo to i proto, že Cyril a Metoděj mluvili jim srozumitelným jazykem a nabízeli víru v Krista. Nabízeli to, co měli ve svém srdci, i to, co měli ve svých hlavách. Cyril a Metoděj byli velmi vzdělaní a učení, velice citliví," vyzdvihl Jiří Dobeš.
Věrozvěstové podle něj nepřišli, aby prosazovali sebe. Nedorazili na Velkou Moravu ani s tím, že se chtěli proslavit sloužením Písma. "A nepřišli s tím, že chtěli, aby se na ně za tisíc let vzpomínalo. Přišli proto, že k tomu cítili povolání od Boha a měli pozvání od panovníka Rostislava a také vyslání od svého panovníka," doplnil Dobeš.
Co bylo před rokem 863?
Přítomní na třebíčském Karlově náměstí se také dověděli o osudech věrozvěstů a to, jací byli muži, kteří v roce 863 doputovali na Moravu. Metoděj byl starší, měl rád život v klášteře a modlitby. "Ale pozor, život v klášteře neznamená, že je to svatá zahálka. To je moudrost, práce, studium, usilování, aby člověk byl skutečně člověkem,“ upozornil při své řeči třebíčský kněz.
Konstantinovi přezdívali filozof, protože o mnoha věcech přemýšlel. Když byl mladší, měl prý cvičeného krahujce, který mu však uletěl. "Nejprve Konstantin dva dny plakal, pak ale začal přemýšlet. A řekl si, co bych plakal do nekonečna, on mi nepřiletí zpátky. Je třeba dělat důležitější věci, než si jen hrát a cvičit nějakého krahujce," zmínil Jiří Dobeš.
V mládí se Konstantinovi také zdál sen, že si vybral krásnou nevěstu, Sofii. "A někdo by řekl, že ten sen se nenaplnil. On si ale vybral sophii, moudrost. A ta moudrost pro něho byla radostí," pravil děkan na slavnostní mši.
Přítomné mimo jiné vyzval, aby se snažili studovat a hledat pravou moudrost. Také třeba na příbězích ze života ukázal, jak mají rodiče uznávat své děti.
Věřícím doporučil, když budou chodit kolem sochy svatých Cyrila a Metoděje, ať se jich v duchu klidně ptají, co by poradili. !Přemýšlejte také, co by vám řekli rodiče k tomu, jak žijete, a co by řekl Bůh, kdybyste se ho mohli zeptat," uvedl Dobeš.
