Na Vysočině žijí miliardy mravenců, jejich kolonií vede naučná stezka

  16:58aktualizováno  16:58
Vysočina je region, kde se nebývale daří mravencům. Lze se za nimi vydat i na výlet. Na Vojtově vrchu poblíž Telče je světový unikát - největší superkolonie mravence lesního. U Borů na Žďársku mají jedinou českou mravenčí naučnou stezku. A u Mohelna nedaleko Dukovan žije nejvíc druhů mravenců u nás.

Mravenec. To je mimořádně úspěšný predátor a kolonizátor prostředí. Díky svým vlastnostem patří k nejrozšířenějším organismům na Zemi.

Co o něm ale běžně víme? Že má tři páry končetin a jeho kousnutí nebo bodnutí žihadlem pořádně štípe. Leckdo by dodal ještě značku chemického přípravku, kterým mravence doma hubí. Tím znalosti zpravidla končí.

Fotogalerie

„Mravenci jsou nesmírně zajímavá zvířata. Žijí sociálně a je fascinující je zkoumat,“ říká zooložka Klára Bezděčková z Jihlavy, která této oblasti entomologie zasvětila svou vědeckou činnost. A rovnou nabízí jako příklad světový unikát, lokalitu Vojtův vrch mezi Telčí a Kostelním Vydřím.

„Je tam superkolonie 1 700 mravenišť druhu Formica rufa - mravence lesního. Lze říct, že se chovají jako členové jedné rodiny. Sdílejí teritorium, dělí se o potravu, vyměňují si jedince v hnízdech.“ Ovšem mravenci žijí na Vysočině i jinde

Turisté mravencům neubližují. Na exkurze jezdí školy i rodiče

Šebeň je území v katastru obce Bory nedaleko Křižanova na Žďársku. Místní ochránci přírody tu zbudovali mravenčí naučnou stezku. Je tři kilometry dlouhá a z dvanácti informačních panelů laik vyčte řadu zajímavostí.

„Máme jedinou naučnou stezku v republice zaměřenou pouze na mravence. Evidujeme na našem nevelkém území okolo 1 200 mravenišť, která jsou v drtivé většině dílem druhu mravence pospolitého. Takové číslo u tohoto druhu na jednom území je rarita,“ říká Pavel Kříž, člen Českého svazu ochránců přírody Bory.

Když místní stezku vymýšleli a osazovali panely, setkávali se s názorem, že návštěvníci určitě budou neukáznění a mravencům začnou rozbíjet hnízda.

„Obavy se nepotvrdily a jsem za to moc rád. Jen jednou, hned na začátku, kdosi posprejoval jeden panel. Mravencům zatím nikdo systematicky neublížil. Jezdí sem rodiny s dětmi, školní exkurze, byli tu už i vozíčkáři, kterým doprovod pomohl zajet k mraveništím,“ popisuje Kříž.

K největším mraveništím cesta nevede, i tak jich lidé vidí desítky

Šebeň obývá bezmála miliarda jedinců tohoto druhu hmyzu. Vztahy mezi jednotlivými hnízdy odpovídají modelu, který můžeme nazvat obří federace či obří rodina.

Stezka záměrně nevede přímo největšími shluky mravenišť. I z důvodu, aby případný pohyb lidí nerušil miniaturní pilné tvory v jejich činnosti. Ale i tak toho návštěvníci uvidí dost. Kdo dojde například na stanoviště číslo sedm, napočítá okolo sebe čtyřicet hnízd.

Mravenec pospolitý má rád osluněné okraje lesa. A tak jak se okolní prostředí mění, přelévají se taky mraveniště. Některé shluky jsou už opuštěné, jiné vznikly o kus dál.

Nejvyšší kupa tu měla až dva metry a průměr pět metrů. „Co mi ale říkali odborníci, značí to, že se mravencům pospolitým v takovém hnízdě moc nedaří. Táhnou se za sluncem, kterého nemají tolik, kolik by potřebovali, proto je jejich stavba tak rozložitá,“ zmínil Kříž.

Uvnitř je stálá teplota kolem 35 stupňů Celsia a větší vlhkost

Často je základem mraveniště starý pařez, protože je dobrým úkrytem pro královny, larvy a kukly. Konstrukce hnízda sahá i pod zem.

„Jádro mraveniště tvoří větvičky a spleť komor. Překrývá ho plášť z jehličí a dalšího materiálu. Uvnitř je stálá teplota 35 stupňů Celsia a vlhkost. V zimě mravenci utěsní vchody a stáhnou se pod zem, Přečkají ji v chladové strnulosti,“ uvádí jeden z informačních panelů naučné stezky.

Na jaře, když je slunečno, lze pozorovat takzvané teplonoše. To jsou souvislé vrstvy mravenčích dělnic, které se sluní na povrchu mraveniště. Neopalují se, ale nasávají potřebné teplo. Při návratu do mraveniště ho pak přirozeně prohřívají.

Ohřát se na povrch přicházejí i královny. Velká mraveniště mívají několik milionů obyvatel, mezi nimi stovky královen. Mimochodem - královny některých druhů se mohou dožít i více než 20 let.

Potravu získávají i od mšic, vyžádají si jejich sladké výkaly

Mravenci jsou všežravci. A jejich aktivita je v tomto směru obrovská. Dokážou společným úsilím zdolat dokonce velkou a silnou kořist, což značně rozšiřuje jejich možnosti. V literatuře se uvádí, že za rok může středně velké hnízdo mravence pospolitého ulovit až šest milionů kusů kořisti.

Kromě lovu a sbírání těl uhynulých živočichů si ale mravenci obstarávají potravu ještě dalším, velmi zajímavým způsobem. Značnou část mravenčí potravy tvoří sladké výkaly, takzvané medovice, mšic. Mravenci medovici často odebírají přímo od mšic, komunikují s nimi a někdy od nich dokonce odhánějí nepřátele.

Na Zemi je dosud objeveno přes 14 tisíc druhů mravenců. „V České republice žije 111 druhů mravenců. Naprostým unikátem u nás je proto Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step na Třebíčsku, kde byl v posledních letech zaznamenán výskyt 61 druhů mravenců,“ upozorňuje na další výjimečnost Bezděčková.

A jak se navzájem poznávají jedinci z jednoho hnízda? Když se dva setkají, porovnávají pach druhého mravence se svou vlastní, domovskou vůní, kterou se naučili poznávat hned po vylíhnutí z kukly.

Nejčtenější

Noční obloha nad Českem se opět rozsvěcuje, jev lidé hlásí stále častěji

Noční svítící oblaka nad Jihlavou, jak je zachytil fotograf Petr Lemberk. Jde o...

Opět po roce mohli lidé na Jihlavsku v minulých dnech pozorovat zvláštní úkaz na letní obloze. Po setmění se část nebe...

Puma americká se dostala na Vysočinu, před starostou utekla do pole

Puma americká je druhá největší kočkovitá šelma Ameriky. Může vážit i přes 100...

Puma, která se před časem pohybovala na Jindřichohradecku, je už zřejmě na Vysočině. V sobotu ráno ji pozoroval...

Na farmu už ne! Pomohl mu slovenský parťák, teď se Nečas chystá na galeje

Martin Nečas ze Charlotte se raduje po zisku Calder Cupu.

Jako první se útočník Martin Nečas nedočkavě vrhl na kapitána Patricka Browna, jenž zrovna převzal Calder Cup pro krále...

Puma mění teritorium, dostala se už na Žďársko. Policie před ní varuje

Puma americká

Velká kočkovitá šelma, kterou v sobotu ráno pozoroval starosta Želiva na Pelhřimovsku, se zřejmě přesunula na Žďársko....

Jeden útok v pátek, druhý v sobotu. Násilí poznamenalo festival v Jihlavě

Ilustrační snímek

O víkendu byli v centru Jihlavy zbiti dva muži. Jeden v pátek večer, druhý v sobotu. Oba incidenty se staly ve stejných...

Další z rubriky

Brodské náměstí se ve vedrech mění v koupaliště, části místních to vadí

Při současných vedrech děti skotačí u fontán a potůčku, který přes brodské...

Město Havlíčkův Brod má své nové neoficiální koupaliště. Změnilo se v něj Smetanovo náměstí v centru města. Při...

Umění ze zmuchlaného papíru. Výročí slavného výtvarníka připomene výstava

Všestranný umělec Ladislav Novák působil od šedesátých let jako malíř, od...

Třebíčský výtvarník, básník a prozaik surrealista Ladislav Novák patří podle galeristů mezi dvacítku nejoriginálnějších...

Vysočina potřebuje rychlou železnici a opravenou D1, zaznělo na konferenci

Konference MAFRA event se tentokrát uskutečnila v Jihlavě. Věnovala se Kraji...

Kvalita života na Vysočině se zlepšuje. Shodli se na tom účastníci páteční konference Lepší místo pro život, jež se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz