Trable s přemostěním dokládá zápis z roku 1824 v německý psané kronice Memorabilia II uložené v jihlavském Státním okresním archivu. „Erární most před Brněnskou branou byl již velmi chatrný a musel být již potřetí znovu postaven,“ uvedl kronikář Peter Ernst Leupold z Löwenthalu.
Podle bývalého jihlavského archiváře Františka Hoffmanna byly mosty těsně pod městem součástí všech hlavních silnic.
Fotogalerie |
„Překlenuly řeky a potoky již v dávných stoletích a některé z nich byly kamenné od 14. století. V 19. století však ani ty nejlepší z nich nestačily většímu provozu a těžším nákladům. Nejprve došlo na starý most Brněnský, ačkoli byl ze všech vlastně nejmladší,“ konstatoval Hoffmann.
Dodal, že trable se této lokality držely až do poloviny 50. let minulého století, kdy byl vybudován pořádný nový „Brňák“.
Překlenutí údolí řeky Jihlávky a jejího bažinatého okolí byla velmi potřebná záležitost. Do té doby, než vznikla dálnice D1, vedla tudy mezinárodní spojka Hamburku s Budapeští. V tuzemsku byla označovaná jako státní silnice I. třídy číslo 2. Šlo o trasu Praha-Jihlava-Brno-Bratislava.
Kočí si opatřovali přípřež, aby prudký kopec u mostu zdolali
Její nejnebezpečnější úsek se nacházel právě v Jihlavě mezi psychiatrickou léčebnou a centrem města. Na řidiče tam čekala prudká stoupání či klesání, zatáčky a ještě most, který nebyl zrovna široký.
Už za éry koňských povozů nemívali kočí toto místo rádi. Opatřovali si přípřež, aby mohli most i kopec zdolat. Jenže doba automobilismu vyžadovala jiné řešení - odstranění dřevěného mostu a výstavbu jiného, což nastalo v polovině 20. let minulého století.
S výstavbou „starého“ Brněnského mostu měli řemeslníci začít už na jaře 1925, ale projekt nabral zpoždění.
„Koncem roku 1924 silniční oddělení Zemské správy politické v Brně rozhodlo, že postaví namísto dosavadního dřevěného mostu přes řeku Jihlávku zcela nový, elegantní železobetonový obloukový most. Stavba byla firmou Donath a spol. zahájena v dubnu 1926 a dokončena v prosinci 1927,“ zmínil na svém webu jihlavský rodák a badatel David Varner.
Už ve dvacátých letech minulého století sloužila stejná objížďka
Po dobu výstavby sloužila chodcům dřevěná lávka vedoucí po levé straně mostu. A objížďka pro auta a vozy vedla podobnými místy, kterými si dnes šoféři zkracují cestu přes Jihlavu při nynější uzavírce nového Brněnského mostu!
Řidiči mířili okolo psychiatrické léčebny, Dlouhou stezkou k ulici U Plovárny a dále cestou vedoucí ke Dlouhé stěně, aby se nakonec napojili na Znojemskou ulici.
„Aby tato objížďka mohla býti používána i těžkými náklady a automobily, bude státní správou říšských silnic zvláště upravena, opatřena výhybkami a v době noční světelnými znameními,“ avizovaly před zahájením výstavby starého Brněnského mostu Jihlavské listy.
Parametry Brněnských mostů v JihlavěNový Brněnský most:
Starý Brněnský most:
Zdroje: kniha Drobné nemovité památky a jiné architektonické zajímavosti města Jihlavy, kraj a Mährischer Grenzbote. |
Na lepší přemostění řeky Jihlávky se obyvatelé města těšili.
„Nepotrvá to dlouho a obraz města se dočká obohacení díky novému osobitému mostu. Ten současný už kvůli jeho stáří a nízké nosnosti nevyhovuje požadavkům moderní dopravy a musí dát prostor nové technice,“ uvedly německy psané noviny Mährischer Grenzbote.
Továrník uplácel, aby jeho podnik zůstal vidět, naznačily noviny
Dřívější dřevěný most měl jeden středový pilíř, zatímco tento most údolí překlenul jedním obloukem.
Přesto si tehdejší novináři neváhali rýpnout - že most vlastně bude připomínat jen takovou hračku, že nepůjde o nic velkého.
„Přes údolí o šířce větší než sto metrů lze stavět most, pod který by se vešla věž vídeňského svatoštěpánského kostela,“ poznamenaly Grenzbote.
Ano, Jihlava toužila po větším mostě. Proti byly ale za první republiky zřejmě dva faktory. Zaprvé peníze.
„Zástupcové státní správy říšských silnic prohlásili, že by otázka tato mohla býti řešena jen tehdy, když by město a zájemníci projevili ochotu nésti větší náklady, jež by se zvýšením úrovně mostu byly spojeny,“ uváděly Jihlavské listy.
A roli možná sehrála také korupce, jak naznačovaly noviny Jiskra při výstavbě nového Brněnského mostu v únoru 1956. Továrník Seidner z textilky u mostu měl při stavbě starého „Brňáku“ údajně podplatit 40 tisíci korunami jistého inženýra France, aby most byl jen tak vysoký, aby nezakryl jeho továrnu.
Jak jel autobus, vznikaly kolony. 12procentní stoupání nezvládal
Situace ale byla neudržitelná. To místo u řeky Jihlávky bylo pro dopravu nebezpečné. Stávaly se tam nehody a tvořily kolony.
Na problémy bylo zaděláno například tehdy, když z jedné strany jel autobus. Rázem vznikaly fronty aut. Chuťovka to musela být i v zimě - na jedné straně dvanáctiprocentní stoupání, na druhé 7,5 procenta.
Silničářům docházela trpělivost. „Dosavadní vedení státní silnice I. třídy číslo 2 v úseku mezi Zemskou léčebnou pro duševně choré v Jihlavě a vlastním jádrem města patří pro své neobyčejně závadné poměry stupové, směrové i co do nedostatečných rozměrů příčného profilu v určitých místech mezi nejhorší a z hlediska dopravy nejnebezpečnější úseky této silnice vůbec a jest proto přímo postrachem pro vozidla všeho druhu,“ uvedli na konci dubna 1953 v technické zprávě, ve které se již zabývali přípravou stavby nového Brněnského mostu.
Nový šestipolový železobetonový most široký deset metrů byl vybudován v letech 1954-1956. Padlo na něj 4 600 kubíků betonu.
Na nový Brněnský most se jezdily dívat delegace z ciziny
Mostu musely ustoupit některé zahrady, louky, pastviny i domy. Třeba ve Ztracené, Boční nebo Křižíkově ulici. Obyvatelům město Jihlava nabídlo možnost přestěhování. Poskytlo 24 náhradních bytových jednotek.
Nedělal se přitom jen most, ale přeložka státní silnice o délce přes 1,1 kilometru. Silničáři ji koncipovali pro rychlost 80 kilometrů v hodině. Úsek totiž nikde neprocházel přímo ulicemi a vykazoval téměř v celé své délce charakter venkovské trasy.
Nový „Brňák“ tenkrát v Československé republice neměl obdoby. Vyprojektoval jej Oldřich Hurych, průkopník použití předpjatého betonu v mostním stavitelství.
Na stavbu se jezdily dívat i delegace z ciziny. Rus Konovalov se údajně ptal, kolik na stavbě pracuje lidí. Dostal odpověď, že třicet. Asi to ale přeslechl nebo tomu nevěřil a psal 300! „Stavitel Štolba mu jednu nulu ze zápisníku škrtl,“ napsala Jiskra.
Nový Brněnský most není rovný, stoupá do kopce. To projektant navrhl z estetických důvodů.
Jako první se po novém dvousetmetrovém přemostění řeky Jihlávky podle tehdejšího tisku svezli autobusem učni z Hrotovic. Samozřejmě most byl předem řádně otestován. Letos se opravuje. Rekonstrukce za 47,7 milionu korun bez daně má trvat do konce října (o současné opravě zde).
Současná oprava brněnského mostu v Jihlavě:
Nový Brněnský most v Jihlavě. Původní přemostění se nachází v údolí pod ním.
Mapy poskytuje freytag & berndt vydavatel nejrozsáhlejšího obrazového vlastivědného průvodce o naší zemi Český atlas.
