Středa 25. května 2022, svátek má Viola
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 25. května 2022 Viola

Mlýn přečkal válku i znárodnění. A dnes mele mouku tak, jako kdysi

  9:38
Řemeslo, které se dědí z generace na generaci, oprášil ve Střížově nedaleko Brtnice na Jihlavsku s pomocí rodiny František Křepela. Ten se na počátku devadesátých let rozhodl obnovit provoz mlýna, který u Střížova ve třicátých letech vybudoval jeho dědeček Karel Vidourek.

"Prvním předpokladem rozdílu je kvalitní surovina. Potom technologie zpracování, už dávno bylo napsáno, že všechno má svůj čas. A i ta mlynařina se nedá uchvátat," dodal mlynář Křepela. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Rodině původních majitelů byla budova mlýna vrácena díky restitucím komunisty zabaveného majetku v roce 1992. Z funkčního mlýna však po desetiletích komunismu zůstala ruina.

Fotogalerie

"Majetek nemovitý se vydával bez náhrady ve stavu, v jakém byl. Takže jsme začali se zdevastovanou budovou, kde místy chyběly i podlahy," vypráví František Křepela, vnuk zakladatele mlýna. Po dědovi mu ve mlýně zůstala jen váha decimálka a dřevěný rudlík.

"Jinak tu ze strojního zařízení nezbylo vůbec nic," dodal Křepela. Že se ve mlýně znovu začala mlít mouka, vděčí i své babičce, vdově po zakladateli mlýna, a zejména svému strýci. "V době restituce můj strýc, který byl vyučený mlynář a syn Karla Vidourka, šel do důchodu. Tak jsme na sebe mrkli, že bychom mlýn znovu zprovoznili," řekl Křepela.

Je mu 83 a nosí pytle s moukou

Strýc Karel Vidourek dodnes ve mlýně pracuje, v obchůdku s moukou i dalšími výrobky z ní. "Dnes je mu 83 a je schopen si hodit pytel na rameno a seběhnout s ním schody," dodal s úsměvem František Křepela.

Obnova mlýna však nebyla jednoduchá. "Byli jsme před rozhodnutím, jestli pořídit nové stroje. Tenkrát by to byla investice kolem deseti milionů. Anebo zkusit sehnat starší stroje a z nich mlýn poskládat. A vidíte sami, co vyhrálo, jsou tady stroje většinou předválečné, a meleme tím způsobem, jakým mleli naši dědové," vyprávěl při provázení mlýnem Křepela.

Poctivá řemeslná práce prvorepublikových strojařů je ve mlýně znát. V devadesátých letech už takřka muzejní exponáty střížovští mlynáři sháněli v zastavených mlýnech.

"V té době byla spousta mlýnů, ze kterých zbylo torzo, majitelé už nechtěli mlýn obnovovat a někteří byli ochotní stroje za rozumnou cenu prodat," vysvětlil nynější majitel mlýna. Předválečné stroje podle mlynáře navíc mají až neskutečnou životnost.

"Člověk musí smeknout před jejich konstrukcí a tím, jak jsou fortelně zhotovené. A nejsou až tak složité, aby se nedaly udržovat a opravovat. Pokud strojům dáte údržbu, kterou potřebují, tak se vám odvděčí bezchybnou funkcí," dodal.

"Tenkrát, kdybychom koupili nové stroje, musela by se hrnout výroba, abychom je zaplatili. Takhle můžeme mít větší radost z toho našeho řemesla a i po dvaceti letech z něj tu radost pořád mám," dodal. Znovu s rodinou mlýn uvedli do chodu v roce 1994. Ne vždy je však vše růžové a s úsměvem přiznává, že jsou chvíle, kdy by s tím nejraději praštil.

"V momentě, kdy začnete počítat hodiny, tak zjistíte, že by bylo možné se živit snáz, ale pak zpětně zase vidíte ten smysl, když si lidé mouku chválí," dodal. "Lidem přestává být jedno, co kupují. Přestože mouka u nás ve mlýně je dražší než v hypermarketech, tak lidem stojí za to sednout do auta, přijet k nám a nakoupit u nás," řekl mlynář.

Všechno má svůj čas. I mletí mouky

V čem je tedy rozdíl? "Prvním předpokladem rozdílu je kvalitní surovina. Potom technologie zpracování, už dávno bylo napsáno, že všechno má svůj čas. A i ta mlynařina se nedá uchvátat. V dnešní době se mele zhruba desetkrát rychleji, než se mlelo před padesáti lety. Ten rozdíl je poznat, kdyby nebyl, lidé k nám nebudou jezdit, a je jich čím dál víc," dodal s tím, že do mlýna dojíždí lidé z okruhu padesáti kilometrů.

"Někteří dojíždějí i z větší dálky, ale to už se pak domluví třeba celá vesnice a vyšle jednoho nákupčího," dodal.

Původní provoz vyhořel. Toho nového si dlouho neužil

Mlýn byl postaven v letech 1936 a 1937 Karlem Vidourkem, když původní mlýn v Doubkově, který je asi o kilometr níž v údolí řeky Brtničky, vyhořel. "Můj děda se po požáru rozhodl mlýn postavit na přístupnějším místě u silnice. Bohužel ho ale dlouho neužil, protože zemřel v září roku 1939. Bylo mu pouhých 32 let," zmínil Křepela s tím, že jeho babička na všechno zůstala sama se čtyřmi malými dětmi a přes válku tedy mlýn pronajala.

Další pohroma přišla v roce 1944, kdy nacistické jednotky SS v okolí zřídily střelnici a rodina místo musela opustit. Když se po válce vrátili domů, podařilo se jim objekt obnovit, byť na obou budovách byly velké škody. Mlýn se po válce ale znovu rozběhl, avšak ne na dlouho, v roce 1952 ho znárodnili komunisté a provoz zlikvidovali. V budově nejprve bylo skladiště obilí a později v něm zemědělské družstvo skladovalo krmné směsi. Mlýn zatím chátral.

Vrchol mlynařiny byl podle Křepely v předválečných letech. "Pak se pouze zvyšoval výkon na stávajícím zařízení. A to je ke škodě, naši dědové dobře věděli, kam se až dá zajít, nebylo to o technických limitech," dodal zkušený mlynář.

Do mlýna však je třeba stále investovat. "Pořád je co předělávat a vylepšovat, naposledy jsme udělali nové zásobníky na mouku, je to poctivá práce ze dřeva. Když děláte mlynařinu, musíte být taky trochu truhlář, trochu strojař..." dodal vnuk zakladatele mlýna.

Do mlýna v pantoflích

Ve mlýně nemají žádné zaměstnance, o chod soustavy strojů se stará pouze rodina.

"Jsme malý mlýn, děláme kolem deseti tun týdně, to je rozumné množství, které jsme schopni zabalit a prodat," dodal. A ve mlýně dnes s rodinou i bydlí.

"Je to velká výhoda, že do mlýna ráno přijdete v pantoflích, rozhýbete stroje a pak si uvaříte kafe. Pak je ale určitá nevýhoda v tom, že máte práci sice doma, ale vlastně spíš bydlíte v práci," porovnal klady a zápory své živnosti s tím, že alespoň v zimě si dopřává týden dovolené na lyže. "V létě je to horší, protože začíná sezona, i když mlynařina dnes není sezonní řemeslo, mele se pořád," dodal.

Z oken mlýna má kromě lesů a malebného údolí říčky Brtnice paradoxně výhled na žlutě rozkvétající lány řepky, které s mlýnem bezprostředně sousedí.

"Je to škoda, ale není nevratná, po roce se místo ní dá zasít něco jiného. Horší to je, když se projedete po dálnici, ta půda, kterou zabraly nové haly, je už v nenávratnu. Myslím, že mladší generace už pozná, že ta půda bude chybět. Je škoda, že toho nejcennějšího, co máme, jsme se takhle lacino zbavili," dodal prorocky.

  • Nejčtenější

Lidé se ke světským chovají jako k podřadným. Ale jsme slušní, říká kolotočářka

Premium Anna Dykovská jezdí s kolotoči od dětství. Do neděle byla na obří pouti ve Žďáře nad Sázavou. Když usedla k rozhovoru...

Cizinci kradli z lesů kulatinu, rychle si přišli na tři čtvrtě milionu

Policistům na Vysočině se podařilo dopadnout organizovanou skupinu, která kradla a do zahraničí ke zpracování vozila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na jediném místě v Česku se „těží“ zlato a stříbro, z elektroniky a šperků

Zlato ani stříbro už se nikde v České republice netěží. Přesto existuje místo, kde lze tyto ryzí kovy získat. Nachází...

Jsi frajer, slyšel fotbalista. Kvůli zranění soupeře zastavil gólovou akci

Nedělní zápas 22. kola I. A třídy skupiny B mezi Budišovem-Náramčí a béčkem FC Žďár přinesl kromě divokého výsledku 2:7...

Soud poslal obchvat Havlíčkova Brodu k ledu. Řeší se, co bude dál

Stavební úřad začne posuzovat, které práce na jihovýchodním obchvatu Havlíčkova Brodu bude nutné zastavit a které budou...

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

  • Další z rubriky

Na jediném místě v Česku se „těží“ zlato a stříbro, z elektroniky a šperků

Zlato ani stříbro už se nikde v České republice netěží. Přesto existuje místo, kde lze tyto ryzí kovy získat. Nachází...

Soud poslal obchvat Havlíčkova Brodu k ledu. Řeší se, co bude dál

Stavební úřad začne posuzovat, které práce na jihovýchodním obchvatu Havlíčkova Brodu bude nutné zastavit a které budou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vejce zachraňovali parafínem, za odchov varana získala jihlavská zoo ocenění

Zoologická zahrada v Jihlavě získala prestižní ocenění Bílý slon za úspěšný odchov varana modrého v roce 2021....

Osudy zavražděných Židů odvlečených z Velkého Meziříčí připomínají kameny

Byla druhá polovina května 1942. Do vlaku do Terezína byla tehdy nucena nastoupit i Bedřiška Půžová s matkou Antonií...

Muž s penisem na předloktí. Pěstoval si ho šest let pro transplantaci

Je to vlastně příběh protkaný smutkem, groteskní fyzickou modifikací, ale se šťastným koncem. A též s mnoha otázkami....

Část dětí dostane 5 000 Kč automaticky, zbytek bude žádat elektronicky

Rodiče, kteří na své potomky pobírají příspěvek na dítě, dostanou státní pětitisícovou pomoc automaticky. Ostatní budou...

Češi posílají na pomoc Ukrajině „ďáblův kočár“

Po pondělním zasedání Kontaktní skupiny pro Ukrajinu zazněla na tiskové konferenci několikrát informace, kterou...

Hrušínského dcera se svlékla pro Playboy. Manžela to překvapilo, říká

Pro nové číslo Playboye se svlékla a nafotila sexy snímky Kristýna Hrušínská (37). Dcera Jana Hrušínského a Miluše...

V Charkově se skrývá tajemný supertank, příliš drahý pro sériovou výrobu

Válka na Ukrajině vstupuje do nové fáze. Rusové se po Kyjevu stahují i z okolí Charkova a chystají se zřejmě soustředit...