Čtvrtek 26. listopadu 2020, svátek má Artur
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 26. listopadu 2020 Artur

Mlýn přečkal válku i znárodnění. A dnes mele mouku tak, jako kdysi

  9:38
Řemeslo, které se dědí z generace na generaci, oprášil ve Střížově nedaleko Brtnice na Jihlavsku s pomocí rodiny František Křepela. Ten se na počátku devadesátých let rozhodl obnovit provoz mlýna, který u Střížova ve třicátých letech vybudoval jeho dědeček Karel Vidourek.

"Prvním předpokladem rozdílu je kvalitní surovina. Potom technologie zpracování, už dávno bylo napsáno, že všechno má svůj čas. A i ta mlynařina se nedá uchvátat," dodal mlynář Křepela. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Rodině původních majitelů byla budova mlýna vrácena díky restitucím komunisty zabaveného majetku v roce 1992. Z funkčního mlýna však po desetiletích komunismu zůstala ruina.

Fotogalerie

"Majetek nemovitý se vydával bez náhrady ve stavu, v jakém byl. Takže jsme začali se zdevastovanou budovou, kde místy chyběly i podlahy," vypráví František Křepela, vnuk zakladatele mlýna. Po dědovi mu ve mlýně zůstala jen váha decimálka a dřevěný rudlík.

"Jinak tu ze strojního zařízení nezbylo vůbec nic," dodal Křepela. Že se ve mlýně znovu začala mlít mouka, vděčí i své babičce, vdově po zakladateli mlýna, a zejména svému strýci. "V době restituce můj strýc, který byl vyučený mlynář a syn Karla Vidourka, šel do důchodu. Tak jsme na sebe mrkli, že bychom mlýn znovu zprovoznili," řekl Křepela.

Je mu 83 a nosí pytle s moukou

Strýc Karel Vidourek dodnes ve mlýně pracuje, v obchůdku s moukou i dalšími výrobky z ní. "Dnes je mu 83 a je schopen si hodit pytel na rameno a seběhnout s ním schody," dodal s úsměvem František Křepela.

Obnova mlýna však nebyla jednoduchá. "Byli jsme před rozhodnutím, jestli pořídit nové stroje. Tenkrát by to byla investice kolem deseti milionů. Anebo zkusit sehnat starší stroje a z nich mlýn poskládat. A vidíte sami, co vyhrálo, jsou tady stroje většinou předválečné, a meleme tím způsobem, jakým mleli naši dědové," vyprávěl při provázení mlýnem Křepela.

Poctivá řemeslná práce prvorepublikových strojařů je ve mlýně znát. V devadesátých letech už takřka muzejní exponáty střížovští mlynáři sháněli v zastavených mlýnech.

"V té době byla spousta mlýnů, ze kterých zbylo torzo, majitelé už nechtěli mlýn obnovovat a někteří byli ochotní stroje za rozumnou cenu prodat," vysvětlil nynější majitel mlýna. Předválečné stroje podle mlynáře navíc mají až neskutečnou životnost.

"Člověk musí smeknout před jejich konstrukcí a tím, jak jsou fortelně zhotovené. A nejsou až tak složité, aby se nedaly udržovat a opravovat. Pokud strojům dáte údržbu, kterou potřebují, tak se vám odvděčí bezchybnou funkcí," dodal.

"Tenkrát, kdybychom koupili nové stroje, musela by se hrnout výroba, abychom je zaplatili. Takhle můžeme mít větší radost z toho našeho řemesla a i po dvaceti letech z něj tu radost pořád mám," dodal. Znovu s rodinou mlýn uvedli do chodu v roce 1994. Ne vždy je však vše růžové a s úsměvem přiznává, že jsou chvíle, kdy by s tím nejraději praštil.

"V momentě, kdy začnete počítat hodiny, tak zjistíte, že by bylo možné se živit snáz, ale pak zpětně zase vidíte ten smysl, když si lidé mouku chválí," dodal. "Lidem přestává být jedno, co kupují. Přestože mouka u nás ve mlýně je dražší než v hypermarketech, tak lidem stojí za to sednout do auta, přijet k nám a nakoupit u nás," řekl mlynář.

Všechno má svůj čas. I mletí mouky

V čem je tedy rozdíl? "Prvním předpokladem rozdílu je kvalitní surovina. Potom technologie zpracování, už dávno bylo napsáno, že všechno má svůj čas. A i ta mlynařina se nedá uchvátat. V dnešní době se mele zhruba desetkrát rychleji, než se mlelo před padesáti lety. Ten rozdíl je poznat, kdyby nebyl, lidé k nám nebudou jezdit, a je jich čím dál víc," dodal s tím, že do mlýna dojíždí lidé z okruhu padesáti kilometrů.

"Někteří dojíždějí i z větší dálky, ale to už se pak domluví třeba celá vesnice a vyšle jednoho nákupčího," dodal.

Původní provoz vyhořel. Toho nového si dlouho neužil

Mlýn byl postaven v letech 1936 a 1937 Karlem Vidourkem, když původní mlýn v Doubkově, který je asi o kilometr níž v údolí řeky Brtničky, vyhořel. "Můj děda se po požáru rozhodl mlýn postavit na přístupnějším místě u silnice. Bohužel ho ale dlouho neužil, protože zemřel v září roku 1939. Bylo mu pouhých 32 let," zmínil Křepela s tím, že jeho babička na všechno zůstala sama se čtyřmi malými dětmi a přes válku tedy mlýn pronajala.

Další pohroma přišla v roce 1944, kdy nacistické jednotky SS v okolí zřídily střelnici a rodina místo musela opustit. Když se po válce vrátili domů, podařilo se jim objekt obnovit, byť na obou budovách byly velké škody. Mlýn se po válce ale znovu rozběhl, avšak ne na dlouho, v roce 1952 ho znárodnili komunisté a provoz zlikvidovali. V budově nejprve bylo skladiště obilí a později v něm zemědělské družstvo skladovalo krmné směsi. Mlýn zatím chátral.

Vrchol mlynařiny byl podle Křepely v předválečných letech. "Pak se pouze zvyšoval výkon na stávajícím zařízení. A to je ke škodě, naši dědové dobře věděli, kam se až dá zajít, nebylo to o technických limitech," dodal zkušený mlynář.

Do mlýna však je třeba stále investovat. "Pořád je co předělávat a vylepšovat, naposledy jsme udělali nové zásobníky na mouku, je to poctivá práce ze dřeva. Když děláte mlynařinu, musíte být taky trochu truhlář, trochu strojař..." dodal vnuk zakladatele mlýna.

Do mlýna v pantoflích

Ve mlýně nemají žádné zaměstnance, o chod soustavy strojů se stará pouze rodina.

"Jsme malý mlýn, děláme kolem deseti tun týdně, to je rozumné množství, které jsme schopni zabalit a prodat," dodal. A ve mlýně dnes s rodinou i bydlí.

"Je to velká výhoda, že do mlýna ráno přijdete v pantoflích, rozhýbete stroje a pak si uvaříte kafe. Pak je ale určitá nevýhoda v tom, že máte práci sice doma, ale vlastně spíš bydlíte v práci," porovnal klady a zápory své živnosti s tím, že alespoň v zimě si dopřává týden dovolené na lyže. "V létě je to horší, protože začíná sezona, i když mlynařina dnes není sezonní řemeslo, mele se pořád," dodal.

Z oken mlýna má kromě lesů a malebného údolí říčky Brtnice paradoxně výhled na žlutě rozkvétající lány řepky, které s mlýnem bezprostředně sousedí.

"Je to škoda, ale není nevratná, po roce se místo ní dá zasít něco jiného. Horší to je, když se projedete po dálnici, ta půda, kterou zabraly nové haly, je už v nenávratnu. Myslím, že mladší generace už pozná, že ta půda bude chybět. Je škoda, že toho nejcennějšího, co máme, jsme se takhle lacino zbavili," dodal prorocky.

  • Nejčtenější

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

V hrobě uprostřed remízku ležel zavražděný muž. Policie neví, kdo to byl

Policie na Havlíčkobrodsku pátrá po totožnosti muže, jehož tělo vykopala loni v říjnu v remízku u Habrů. Zjistila, že...

Z autobusu na D1 policie vyvedla 21 migrantů, z Rakouska byli jen řidiči

Policie zadržela na Vysočině další dvě skupiny migrantů. Celkem 21 cizinců, kteří byli v Česku nelegálně, zajistila v...

Jen co ŘSD zveřejnilo trasu nové přeložky přes garáže, stoupl o ně zájem

Jenom pár dní poté, co zastupitelé v Havlíčkově Brodě veřejně projednávali vedení přeložky severovýchodního obchvatu,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rekordman snědl 13 papriček, které by jiného zabily. A měl chuť na další

Osmačtyřicetiletý Radim Řehůřek z Radošova na Vysočině vytvořil v Pelhřimově nový český rekord v pojídání extrémně...

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Miliardář Dědek o Pardubicích, krizi, (ne)fungování extraligy i Jágrovi

Premium Jeho jmění se odhaduje na čtyři miliardy korun, podle magazínu Forbes je 54. nejbohatší Čech. Na přelomu roku se Petr...

  • Další z rubriky

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Staň se Ždírečákem a dostaneš tři tisíce, láká radnice malého města

Staň se občanem Ždírce nad Doubravou. Kampaň s tímto názvem rozjela radnice tohoto menšího města na Vysočině. Chce...

Opravená stezka, z níž padali lidé, bude z modřínu a dubu. Prodraží se

Revitalizace naučné stezky kolem Konventského rybníka ve Žďáře nad Sázavou bude stát 6,5 milionu korun. Město už...

V hrobě uprostřed remízku ležel zavražděný muž. Policie neví, kdo to byl

Policie na Havlíčkobrodsku pátrá po totožnosti muže, jehož tělo vykopala loni v říjnu v remízku u Habrů. Zjistila, že...

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Ordinace v růžové zahradě za půl roku skončí, co seriál nahradí?

Po více než patnácti letech od okamžiku, kdy padla první klapka, začal tvůrčí tým seriálu Ordinace v růžové zahradě 2...

Vyšel seznam nejpoužívanějších hesel. Pokud tam najdete své, změňte ho

Uživatelé stále používají velmi jednoduchá hesla. Přitom platí, že pokud si ho snadno zapamatujete, je s největší...

Žena nemá ráda oblečení. Nudismus praktikuje všude, kde to je možné

Dvaatřicetiletá Molly Spocková z Los Angeles od mala nesnesla mít cokoli na kůži. V pubertě už začala chodit doma nahá...

Příběh Denisy: Manžel mě ignoruje, mám dva milence

S manželem jsme svoji osm let, máme dvě děti. S tím mladším jsem teď doma. Muž je věčně v práci a na nás nemá čas....